Střední Evropa se chystá na zpomalení Německa, uškodit to může hlavně automobilkám, píší Financial Times

Ekonomiky ve střední Evropě již několik let zažívají silný růst, který podporují nízké úrokové sazby, stoupající spotřebitelské výdaje a oživení v eurozóně. Německo, které je pro většinu střední Evropy největším obchodním partnerem, však loni na podzim začalo sklouzávat k recesi a mnozí mají obavy z negativních důsledků tohoto vývoje, napsal v pondělí list Financial Times.

"Je populární říkat, že pokud Německo kýchne, menší blízké země dostanou rýmu, a je to pravda," uvedl maďarský ministr financí Mihály Varga na nedávné konferenci podporující investice v jeho zemi.

Propojení středoevropských ekonomik s Německem bylo jedním z klíčových faktorů rychlého růstu regionu v posledních třech desetiletích. Německé automobilky, maloobchodníky, banky a výrobce přitahovala levná, ale kvalifikovaná pracovní síla. Ve velkých počtech proto pronikali do tohoto regionu, zřizovali zde tisíce továren a kanceláří a pomáhali lokálním podnikům plnit zakázkové knihy.

Německo na tom není tak zle. Klesající důvěra v ekonomiku se zastavila, analytici ke konci roku očekávají i mírný růst

25. 10. 2019 ▪ 2 min. čtení

Výsledkem je, že celá visegrádská čtyřka – tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko – posílá 20 až 30 procent svého exportu do Německa. Ale zatímco v roce 2018 všichni zažívali silný růst, nyní vedoucí představitelé podniků říkají, že zpomalení největší ekonomiky Evropské unie se začíná projevovat také v jejím dodavatelském řetězci.

Analytici upozorňují, že trvá několik čtvrtletí, než zpomalení v Německu pocítí střední a východní Evropa. A nyní vedoucí představitelé průmyslu dopady pociťují.

"Před třemi měsíci jsme zpomalení neviděli," uvedl Michal Krupinski, generální ředitel společnosti Bank Pekao, která je třetí největší polskou bankou. "Nyní je to však vidět v datech i při rozhovorech s klienty. Ti už to také pozorují: pomalejší příliv zakázek, růst zásob neprodaného zboží," dodal.

"Zpomalení vidíme, ale ještě ho nepociťujeme," řekl Richard Jankovits, ředitel maďarské strojírenské společnosti Jankovits Engineering, která dodává své produkty německým automobilovým podnikům, jako jsou Continental a Audi, a ve své továrně v Rábu zaměstnává 13 tisíc lidí.

Automobilový průmysl již dlouhou dobu tvoří základ ekonomických vztahů mezi Německem a střední Evropou. Během uplynulých 30 let firmy jako Volkswagen, Audi, Daimler a BMW ve středoevropském regionu otevřely síť továren a učinily z něj jedno z nejdůležitějších center automobilového průmyslu.

Automobilky jsou však nyní obzvlášť výrazně vystavené rizikům plynoucím z politických tahanic poškozujících světový obchod a z nejistoty kolem brexitu. Podle ekonomů tak toto odvětví pravděpodobně bude jedním z hlavních kanálů, kterým se zpomalení německé ekonomiky rozšíří na východ.

"Pokud se letos podíváme na průmyslové údaje, (německé zpomalení) je tím největším faktorem (ve zpomalení na Slovensku)," uvedla ekonomka Katarina Muchová ze společnosti Slovenská sporiteľňa. "Automobilový sektor je klíčový, ale zasaženi byli rovněž ti, kteří jsou jeho dodavateli, například sektor zpracování kovů," dodala.

Zpomalení německé ekonomiky přichází v době, kdy střední Evropa čelí také dalším problémům. V regionu se začíná projevovat nedostatek pracovních sil a ekonomiky visegrádské čtyřky zřejmě obdrží menší podporu z fondů EU v rámci příštího víceletého rozpočtu unie, o jehož podobě se nyní jedná.

Šéf institutu pro hospodářský výzkum GKI András Vértes uvedl, že region v předchozích letech zažíval "nádhernou situaci" díky penězům z EU, globálnímu hospodářskému růstu a zvyšování mezd, které vedlo k růstu spotřeby. "Nyní se všechno změnilo," dodal.

Nynější zpomalení přichází v době širší debaty o tom, jak se ekonomiky střední Evropy mohou odpoutat od modelu poskytování levné pracovní síly zahraničním investorům, který v uplynulých 30 letech poháněl hospodářský růst. "Časy levné pracovní síly jsou pryč a my musíme najít program, který dokáže zajistit pomoc a podporu odvětvím s přidanou hodnotou," uvedl Varga.

Podle ekonomů by region mohl rovněž posílit svou odolnost vůči vnějším šokům nalezením nových obchodních partnerů a zdrojů investic. "Zamířit mimo eurozónu je přirozenou reakcí (na zpomalení německé ekonomiky)," uvedl Krupinski. "V současnosti je náš export příliš zaměřen na EU," dodal.