Globální ropný trh prožívá divoký vstup do nového roku. Zatímco první lednový týden připomněl, jak (ne)významné je v prostředí strukturálního přebytku ropy eskalující napětí na Blízkém východě, poptávkový šok v podobě čínského koronaviru nyní doléhá na ropný trh o poznání výrazněji.

To je koneckonců zjevné při pohledu na cenu ropy Brent, která od oznámení nové virové nákazy propadla téměř o patnáct procent až pod hranici 60 dolarů za barel. Čína je totiž nejen druhým největším konzumentem ropy na světě po USA, ale především hlavním motorem růstu globální ropné poptávky (v minulé dekádě z celých dvou pětin). Aktuální útlum čínské ekonomické aktivity − zvláště zapříčiněný omezením dopravy − proto oslabuje jak ropu, tak i mnoho dalších komodit s úzkou vazbou na čínský hospodářský cyklus.

Zkušenosti s podobným typem viru SARS z počátku tisíciletí naznačují, že negativní dopad na ropnou poptávku bude pouze krátkodobý a relativně zanedbatelný. Na druhou stranu, nový koronavirus může být potenciálně bolestivější hned ze dvou důvodů. Zaprvé, relativní význam Číny pro světovou ekonomiku, respektive světovou poptávku po ropě od roku 2003 dramaticky narostl. Zadruhé, koronavirus přichází v době, kdy sama globální poptávka vykazuje známky slabosti − za celý minulý rok vzrostla globální spotřeba ropy nejméně za posledních osm let.

Celkový rozsah poptávkového šoku bude v konečném důsledku záviset na tom, jak rychle se podaří koronavirus izolovat. Do té doby lze očekávat reakci ze strany kartelu OPEC, přičemž ve hře je jak prodloužení těžebních škrtů, tak jejich další prohloubení. To sice může ceny stabilizovat, averze k levnější ropě však stojí kartel stále významnější část tržního podílu. A to je z dlouhodobého pohledu jen stěží udržitelná strategie.