Ceny v únoru zrychlily růst na 3,7 procenta. Rostou především náklady na bydlení, potraviny a alkohol

Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny nahoru tlačily zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Vyšší inflaci očekávali i analytici, odhadovali však, že se přiblíží ke čtyřem procentům.

V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,3 procenta. Vliv na to měly zejména vyšší ceny dovolených.

Největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení, kde o 4,3 procenta stouply ceny nájemného a o 9,7 procenta elektřiny. O 5,3 procenta bylo dražší i vodné a o 4,5 procenta stočné.

Inflaci ovlivnily rovněž ceny potravin a alkoholu. Výrazněji zdražilo například ovoce, jehož ceny byly meziročně vyšší o 19,3 procenta. Zhruba o 17 procent více než před rokem zaplatili lidé i za vepřové maso a o 15,3 procenta více za cukr. Z alkoholu byly meziročně dražší o sedm procent lihoviny a o 2,3 procenta pivo.

Zdražení proti loňskému únoru statistici zaznamenali také v dopravě a ve stravovacích a ubytovacích službách. Naopak levnější byly telefonní a faxové služby.

Proti lednu vedle dovolených zdražilo také vybavení domácností, oděvy, obuv a mezi potravinami zelenina, nealko, ovoce a uzeniny. Zlevnilo víno, pivo a lihoviny nebo vejce a máslo.

Únorová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to v úterý ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především růst tzv. jádrové inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Meziroční inflace v únoru podle úterních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,7 procenta.

Ceny potravin poněkud podle Krále korigovaly svůj lednový nárůst. V meziročním vyjádření se však i v únoru nacházely nad odhady ČNB. Naopak regulované ceny a ceny pohonných hmot v únoru meziročně rostly ve srovnání s odhady pomaleji. Nižší proti prognóze ČNB byly též primární dopady změn nepřímých daní, když prozatím nedošlo k očekávanému nárůstu cen cigaret z titulu lednového zvýšení spotřebních daní na tabák.

"Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB. Ta pro prvních několik měsíců letošního roku očekává pohyb inflace zřetelně nad horní hranicí tolerančního pásma cíle. Důvodem jsou především cenové dopady změn nepřímých daní v prostředí přetrvávajících domácích inflačních tlaků," uvedl Král.

Inflace podle ČNB většinu letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma, tedy nad třemi procenty. Ke dvěma procentům se sníží na začátku příštího roku.

Meziroční inflace v nejbližších měsících zůstane ještě vysoko nad třemi procenty, mimo jiné kvůli ohlášenému zdražení energií a dopadům zvýšení spotřebních daní na tabák a líh. Následně ale začne pravděpodobně klesat rychleji, než se dosud očekávalo. Důvodem je nedávné překvapivé snížení cen ropy na světových trzích a dopady šíření koronaviru, což zpomalí růst globální ekonomiky. Vyplývá to z reakcí ekonomů na úterní údaje. Podle řady z nich je také pravděpodobné, že inflace v březnu dosáhla vrcholu.

Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny tlačily nahoru zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol. V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,3 procenta. Vliv na to měly zejména vyšší ceny dovolených.

"V nejbližších měsících se inflace bude nadále pohybovat značně nad třemi procenty. Inflace pak začne ztrácet dech až od poloviny letošního roku. Její pokles k nižším úrovním může být urychlen současnou epidemií koronaviru, která podstatně omezí ekonomickou aktivitu," uvedl analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.

Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že propad cen ropy by měl způsobit prudké zlevňování pohonných hmot, a vrátit tak inflaci pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo. "Inflace právě kulminuje a brzy ji už čeká rychlý pokles pod hranici tří procent, tedy pokud se situace na trhu s ropou rychle nevrátí do dřívějšího normálu řízeného produkčními škrty," uvedl.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler se domnívá, že pokud ropa setrvá na současných úrovních po dobu několika čtvrtletí, tak inflace bude letos zhruba o půl procentního bodu nižší proti původním odhadům. Za celý rok by tak mohla být nove zhruba 2,6 procenta.

"Ještě před měsícem jsme odhadovali, že inflace v březnu dosáhne čtyř procent, nicméně výrazný propad cen ropy prognózu inflace na březen stahuje zpět k zhruba 3,6 procenta až 3,7 procenta," uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Podle něj Česká národní banka bude nyní s nastavením úrokových sazeb vyčkávat. "Měnové podmínky jsou nyní uvolňovány tržními silami. Pro českou ekonomiku je také pozitivním nabídkovým šokem pokles cen ropy," uvedl.

Podle Seidlera sice trh očekává ještě v letošním roce snižování sazeb ze strany ČNB, centrální banka ale podle něj nebude chtít případné snížení sazeb uspěchat a nejdříve zhodnotí dopady šíření koronaviru na tuzemskou ekonomiku. "Uvolnění měnových podmínek zároveň přináší i oslabující koruna, která se opět pohybuje nad hranici 25,50 Kč za euro. Pokud se situace v zahraničí v následujícím měsíci nezlepší, lze si snížení sazeb ČNB představit, nicméně patrně až v druhé polovině roku," uvedl.

Zvyšování cen je nejrychlejší za osm let. Inflace v nejbližších měsících může navíc ještě růst

17. 2. 2020 ▪ 4 min. čtení