Schválený kurzarbeit neřeší podniky, které nemohou zastavit výrobu. Ohrožené jsou zejména železárny a chemičky

Na středečním zasedání vlády se může projednávat další rozšíření kurzarbeitu. Ten zatím úplně neřeší situaci podniků, které si nemohou dovolit poslat zaměstnance na takzvanou technickou nezaměstnanost. Příkladem je třeba provoz vysokých pecí vyrábějících surové železo pro ocelárny. V případě vyhasnutí takové pece, která vyrábí po celý den, by náklady na její obnovení byly obrovské a pohybovaly by se v řádu stamilionů korun.

Pokud takovým firmám poklesne odbyt nebo čelí nedostatku surovin, nemohou si dovolit poslat zaměstnance domů a využít standardní kurzarbeit, který v pondělí vláda schválila. Podle informací HN hledala vláda možnosti, jak tuto věc řešit. Jednou z nich může být, že by firmy dostaly bonus ve výši 20 až 25 procent na místo, které udrží v chodu.

Kromě hutních firem, jimiž jsou v Česku třeba ostravská Liberty nebo Třinecké železárny, musí nepřetržitý provoz udržovat třeba sklárny nebo chemičky. Kromě toho ale existují také podniky, které se považují za kritickou infrastrukturu důležitou pro stát. Příkladem jsou třeba rafinerie společnosti Unipetrol v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou, které jako jediné v Česku vyrábějí benzin nebo naftu.

V pondělí schválený návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové počítá s tím, že nárok na podporu od státu na mzdy budou mít firmy, kterým v karanténě skončí podstatné množství zaměstnanců nebo omezí výrobu kvůli výraznému propadu poptávky či chybějícímu materiálu.

Kurzarbeit má podnikům pomoci krizi přečkat, aniž by musely snížit počty zaměstnanců. Stát pak firmě přispěje na mzdu zaměstnance, který by jinak o místo přišel. Pracovník, který pracuje alespoň jeden den v týdnu, pak v rámci kurzarbeitu dostane 50 až 80 procent původní mzdy. Stát na ni přispěje polovinou. Mzdy v posledních dvou letech v Česku rostly a tvoří klíčovou část firemních nákladů. Možnost použít kurzarbeit má Česko od října 2015, kdy byla schválena novela zákona o zaměstnanosti.

Na schválení kurzarbeitu tlačili odbory i zaměstnavatelé, kteří jeho přijetí vítají. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jana Rafaje je ale zároveň problém, že kurzarbeit neřeší již uzavřené provozy, technicky je problém i to, že v průmyslu jsou ve mzdách příplatky. "Medián není dobře zvolený základ, spíše by to měl být 1,5násobek průměrné mzdy," řekl Rafaj. 

Podle bleskové ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi 340 průmyslovými podniky jich více než polovina očekává, že se jim v březnu a dubnu propadnou zakázky o více než pětinu. Více než polovina z nich už má zaměstnance na home officu nebo na ošetřovném kvůli péči o děti. Třetina podniků má pak pracovníky v karanténě. 

S hromadným propouštěním zatím firmy nepospíchají. Za březen zatím ani nemají úřady práce celková data. Hromadné propouštění 50 lidí zhruba z 300 zaměstnanců kvůli dopadům epidemie koronaviru nahlásila třeba sklárna Moser v Karlových Varech. Za leden a únor nahlásilo na úřad práce hromadná propouštění 21 firem, které dohromady zruší 1200 pracovních míst.