Podnikatelé mají nárok na odškodné podle jakéhokoliv zákona. Stát je za škody odpovědný, tvrdí Hospodářská komora

Podnikatelé mají nárok na úhradu škod v souvislosti s opatřeními státu na zabránění šíření koronaviru, ať už je to podle krizového zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví. Ve čtvrtek to uvedla Hospodářská komora ČR. Odpovědnost státu za vzniklé škody podle jejího výkladu zůstává.

Podnikatelé, kteří museli uzavřít své provozovny, mají podle vládních vyjádření ze zákona nárok na odškodnění pouze do 24. března. Do té doby byla mimořádná opatření vyhlášena podle krizového zákona, který náhradu škody předpokládá. Od středy platí opatření, která ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který podobné ustanovení nemá.

"Předně jde o to, že je klíčový faktický obsah úkonu, nikoliv jeho pouhé formální znaky. Důležité je, že jsme ve faktické krizi, což bylo správně potvrzeno původními normativními kroky, a podstata krizového stavu se nemůže změnit pouhým účelovým přejmenováním jednotlivých opatření vlády," uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

"Stát se snaží minimalizovat nároky na náhradu škody, což chápeme, ale upozorňujeme, že logickým zájmem podnikatelů bude uplatňovat náhrady škod a minimalizovat své ztráty," doplnil tajemník úřadu komory Tomáš Vrbík. Názory právníku jsou podle něj nyní rozporné. Je pochopitelné, že podnikatelé se budou individuálně domáhat u soudu svých práv podle krizového zákona, dodal.

"S vládou jsme na toto téma jednali, ale podle jejich právníků se analogicky použije období povodní a v takovém případě stát škody nehradí. Jde o otázku právní, která má obrovské dopady na fungování firem i státního rozpočtu," upozornila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Lenka Dudková. Tuto právní otázku budou podle ní muset pravděpodobně vyřešit soudy a to bude trvat mnoho let.

Asociace malých a středních podniků bude chtít výklad od ministerstva práce, případně od Úřadu vlády. "Do té doby budeme vycházet z toho, že stát je solidní a táhneme za jeden provaz. Stát se příspěvkem snaží udržet zaměstnanost, aby lidi neměl na úřadu práce. Firmy mu tímto dělají službu a je otázkou, jak dlouho to dokážou," uvedla prezidentka asociace Eva Svobodová.

Pondělní změna ve způsobu vydání krizových opatření se podle advokáta spolupracujícího s poradenskou firmou BDO Jiřího Šmatláka jeví jako účelová s tím, že měla výrazně omezit kompenzace škod. "Pokud vláda výslovně neoznámí, jaký postoj bude k nároku na náhradu škody v nouzovém stavu zaujímat a jakým způsobem ji bude možné po státu nárokovat, budeme svědky dlouhých soudních sporů. Principiálně by se stát však neměl takto vzdávat odpovědnosti za náhradu škody vzniklou v důsledku vládních opatření, která dotčené osoby nemohly jakkoliv ovlivnit a musely se jim podřídit," poznamenal.

Výklad, který nyní podává vláda, bude jistě přezkoumán ze strany soudů, které ve finále nároky poškozených subjektů proti českému státu budou řešit, doplnil partner advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners Michal Hrnčíř. Zásadní otázka je podle něj ta, zda použití krizového zákona ve vyhlášeném stavu nouze by nemělo mít jasnou přednost před použitím jiných právních předpisů. Navíc otázkou zůstává, zda vydáním mimořádného opatření ministerstvem zdravotnictví nemohlo dojít k překročení jeho kompetence, uvedl.