Jihovýchodní Asie se dostává do fáze resetu. Záchranné balíčky míří především do letecké a lodní dopravy

V červenci roku 1997 Thajsko pod tíhou dluhů zbankrotovalo a vyvolalo tak velkou asijskou finanční krizi, která se postupně přenesla do celého regionu. Následně došlo k odlivu zahraničních investic, růstu rozpočtových dluhů nad 100 procent HDP, devalvaci měn, zvyšování úrokových sazeb a ještě k tomu se v některých zemích nezaměstnanost vyšplhala nad 15% hranici. V roce 2002 pak přišla vlna bombových teroristických útoků na Bali, více než šestiměsíční období řádění viru SARS v roce 2003 a o rok později velké ničivé vlny tsunami v Thajsku.

O další čtyři roky později postihla americký hypoteční trh vlna krachů, která se v letech 2008 a 2009 velmi rychle změnila ve světovou finanční krizi. Kdekdo by mohl propadnout myšlence, že by se hospodářství jihovýchodní Asie postižené problémy ekonomického, politického i přírodního charakteru mohlo utápět v krizi a depresi. Ale schopnost vyrovnat se s potížemi a s odhodláním "restartovat" mód růstu je v kulturách jihovýchodní Asie hluboce zakořeněný. Léta strmých poklesů se tak střídají s obdobími ještě strmějších růstů.

Po jedenáctiletém růstovém období se v letošním roce opět dostáváme do fáze resetu a korekce. Tentokrát jsme oběťmi onemocnění covid-19, které zapříčinilo kompletní výpadek světového obchodu a dopravy o více než 85 procent. Vývoz čelí snížené poptávce, dovoz se bortí v problémech s výpadky dodavatelských sítí. Na finanční sektor dopadá tíha nesplácených úvěrů. Cestovní ruch téměř neexistuje. Přeprava osob a zboží je zcela ochromena, nejvíce ale čelíme snížení spotřeby. Její výpadek je více než 80%. Jde o typické příznaky ekonomické recese. Tyto trendy jsou ale tentokrát typické pro celý svět, nejen pro jihovýchodní Asii, kde se jednotlivé země vyrovnávají s vlastními problémy jiným, přesto v podstatě stejným způsobem.

Společné rysy jsou vidět především ve velkých městech. Ať už Jakarta nebo Kuala Lumpur, Manila, Ho Či Minovo Město či Singapur fungují momentálně v režimu "lock-down". Byznys, školy, restaurace atd. jsou zavřené, policie ve spolupráci s armádou hlídá, aby lidé zbytečně nevycházeli ze svých domácností a neshromažďovali se. Pro mnohé země jsou přitom právě tato města hnacím motorem ekonomiky, efekt je tak o to silnější.

Růst HDP jednotlivých států jihovýchodní Asie

Foto: Karol Piovarcsy

Z průmyslu jsou nejvíce postižené aerolinky a lodní doprava. Krachy sice zatím ještě nepřišly, na druhou stranu ale míří vládní záchranné balíčky právě do těchto sektorů. Největší světový letecký přepravce Singapore Airlines začátkem dubna vydal konvertibilní dluhopis, kterým chce vykrýt kapitálové potřeby způsobené 90% výpadkem svých přepravních kapacit. Hongkongské aerolinie Cathay Pacific jsou na tom podobně poté, co je současné problémy zasáhly po předchozích výpadcích spojených s protesty v roce 2019.

Dalším silně postiženým odvětvím je sektor služeb, jako jsou pohostinství, hotely, a celkově cestovní ruch, na němž je mnoho zemí jihovýchodní Asie ve velké míře závislých. Pro rozvojové země je typicky důležitý rovněž velký podíl zemědělství. Řada zemí jihovýchodní Asie se nachází v přímořských oblastech, rybolov a především pak mořské plody patří mezi sortiment a odvětví s vysokou přidanou hodnotou a ziskovými maržemi. Největší výpadek spotřeby tak je patrný především v tomto segmentu potravin, v němž se nejedná o základní suroviny. V zemích, jako je Thajsko, Vietnam, Indie a Malajsie, je v rámci vládních nařízení zakázaný export základních potravin typu rýže, ale také zdravotnických materiálů.

Thai přestávají létat do zahraničí. Potíže měly už před pandemií

26. 3. 2020 ▪ 1 min. čtení

Vládní programy podpůrných opatření se týkají zejména snížení daňového zatížení, zabezpečení finančních toků pro malé a středně velké podniky a přímé sociální podpory. Především realitní sektor je postižen výpadkem v návštěvnosti obchodních domů. V Singapuru a Hongkongu jej vlády podporují dotacemi nájmů a právní ochranou nájemců před pronajímateli. Podle odhadů se ve střednědobém horizontu očekává více než 20% propad cen nemovitostí.

Mnoho států jihovýchodní Asie se nachází v rozvojovém stadiu, velká část jejich ekonomik je v šedé zóně, v Indonésii, Thajsku, na Filipínách či ve Vietnamu nemá 60 až 70 procent lidí řádné zaměstnání. Zhruba dvě třetiny peněžních toků, úvěrů a půjček pochází z nebankovního sektoru, přičemž sociální programy téměř neexistují. Lidé bez příjmů ze sociálně slabých oblastí jsou tak nejvíce postiženi, ale zároveň mají největší potřebu a vůli nalézt nové řešení a zdroje svých příjmů, proto se jim daří nejrychleji se přeorientovat na nové příležitosti. I proto se k nám dostává jen málo statistických dat ze zemí, jako je Laos, Barma (Myanmar) či Kambodža.

Zapomínat bychom neměli ale ani na vývoj cen ropy. Malajsie a Indonésie jsou velkými ropnými exportéry a Singapur je největší lokální zpracovatel ropy. Z hlediska státního rozpočtu pro rok 2020 kalkulovaly tyto státy s cenou 60 USD za barel, zatímco v současné době se ropa prodává za cenu pod 25 dolarů za barel, což představuje téměř 60% výpadek v příjmech státního rozpočtu.

Pokud bychom tak nyní měli seřadit země od nejvíce postižených k nejméně postiženým, momentálně se v největších problémech zmítá Malajsie. Po letech ekonomické stagnace, korupce a politických problémů představují hospodářské problémy spojené se šířením onemocnění covid-19 a nízké ceny ropy největší rizika pro udržení růstu. Na druhé straně je tu Vietnam, který sice trpí dopady koronaviru stejně jako každá jiná země, ale přesun výroby z Číny a dobře nastartovaná proexportní obchodní politika ruku v ruce s mladou populací a nízkými mzdami umožňují Vietnamu nadále držet hospodářský růst.

Jedno thajské pořekadlo říká: "Povstaňte a povstaňte znovu, dokud se z ovcí nestanou lvi." Koronavirová krize je pro Asii jen další z mnoha krizí, které je třeba překonat. Koneckonců - ekonomické problémy v čase míru se dají vždy vyřešit inovativními způsoby, konkurenceschopností a tvrdou prací. Současné ekonomické problémy v regionu postiženém mnohými přírodními katastrofami a válečnými konflikty cizích velmocí určitě nejsou zanedbatelné, ale optimismus a vůle lidí jít vpřed je mnohem silnější.

Data v tabulce jsou platná k 7. 4. 2020.