Když přijde krize, cizinci bývají jedni z prvních, koho firmy propustí. Ztráta práce je pro ně ale větší zásah do života než u místních pracovníků. Přichází s ní totiž i povinnost vycestovat zpátky domů, vysvětluje v rozhovoru pro HN Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, která poskytuje cizincům právní, sociální a psychosociální poradenství. "Cizinci mají daleko víc šancí spáchat přestupek. Často pracují v rozporu se svým pracovním povolením, které se vydává na určité pracovní místo a zaměstnavatele, a nemohou pracovat jinde na dohodu bez dalšího povolení," dodává.
HN: Radíte migrantům bez ohledu na jejich pobytový status. Jaké problémy s nimi řešíte nejvíc?
Nejčastější je neproplácení přesčasů, chybějící pracovní smlouvy a také situace, kdy mají lidé několik verzí pracovní smlouvy. V jejich jazyce je napsáno něco jiného než v české verzi. Ve smlouvě je psáno, že rozhodující je česká verze. Problémy jsou i s tím, že mají zapsanou nízkou, až minimální mzdu a zbytek dostávají takzvaně na ruku. Když dojde k neshodám nebo na nemocenskou, čerpá se ze základu. To se samozřejmě děje i Čechům.
Velká kapitola je ukončování pracovního poměru. Zrovna minulý týden jsme tu měli případ, že zaměstnavatel chtěl s jednou paní ukončit pracovní poměr. Chtěl po ní podepsat dokument hned. Ale ona ho nepodepsala, opsala si, co v něm stojí, a bylo to něco úplně jiného, než jí řekl. Pak se s ní odmítl o čemkoli bavit. V tu chvíli do toho vstupujeme my. Takové případy většinou po nějaké komunikaci končí dohodou. Málokdy dojde na soudní jednání, firmy si většinou uvědomují, že jednají protiprávně.
HN: Hřeší se na jazykovou bariéru?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
