Uběhlo jen pár měsíců od jednání, na nichž nekompromisní postoj nejvyšších představitelů zemí unie poslal "k ledu" tehdejší opatrný a kompromisní návrh rozpočtu EU na dalších sedm let. Těm, kteří do rozpočtu spíše platí, se návrh jeho velikosti (necelé 1,1 procenta unijního HDP) zdál vysoký, neboť menší rozpočet by pro ně znamenal menší platby do něj, zatímco zemím, které naopak unijní miliardy pobírají, se zase zdálo, že v rozpočtu bude (pro ně) peněz málo.

Koronavirová krize vše změnila. Je jasné, že peníze dnes musí jít především na "zdravotní" frontu boje proti pandemii. Další peníze stojí programy na přežití "lockdownu" pro firmy i občany, protože tyto výdaje sníží škody způsobené pandemií. A před zeměmi stojí nutnost investovat do podpory "restartu" ekonomiky, jinak hrozí, že hospodářství upadne po překonání "zdravotní krize" do hluboké recese. Půjde o hodně peněz, jež některé země mají, jiné ne. Ale evropská ekonomika (nemluvě o společnosti) začne slušně fungovat až poté, co bude "slušný" stav ve všech zemích.

Jak mohou unijní peníze pomoci Evropě z krize?

Unijní podpora oživení ekonomiky či krytí škod by měly směřovat hlavně tam, kde jsou škody největší a kde hrozí, že tamní vlády nebudou s to hospodářství dost podpořit. Unie by měla pomoci i tam, kde se objeví "potíže s financováním" (pro eurozónu použitím krizového fondu ESM i podporou trhu dluhopisů Evropskou centrální bankou). Pomůže to k rychlejšímu obratu ekonomik, o který stojí úplně všichni. Ale peněz v rozpočtu unie je málo (velikost rozpočtů zemí unie je kolem 35 procent jejich HDP, rozpočet EU je v poměru k velikosti ekonomiky unie 35krát menší a činí jen něco málo přes jedno procento HDP) a o to, kdo kolik dostane, se povede boj. Chudší země budou za "své" (kohezní) miliardy bojovat, stejně jako farmáři, kteří spolu s kohezní politikou dnes spotřebovávají většinu rozpočtu. O peníze se budou "hlásit" i programy pro podporu vědy a výzkumu stejně jako třeba opatření pro zvýšení bezpečnosti.

"V Bruselu" v reakci na krizi vzniklo mnoho podpůrných programů (podpora krizovým fondem ESM, program zaměstnanosti SURE či operace ECB), obvykle ale zvyšují dostupnost levných úvěrů, nikoliv dotací. I ty jsou ale třeba a poskytnout je na úrovni unie může jen evropský rozpočet (nebo k tomuto účelu vytvořený "krizový fond", což je jen formální rozdíl).

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se