Covidový obrat o 180 stupňů. Může být až pět tisíc obětí, ale ekonomika už se nesmí zavřít, říká investor Barta

Dění kolem covidu-19 sleduje úspěšný internetový podnikatel a startupový investor Jan Barta detailně už od začátku letošního roku. Jako člověk, který se intenzivně věnuje mimo jiné obchodování na světových burzách, studoval chování viru i reakce vlád na něj už v době, kdy se tím v Česku a v Evropě nikdo moc nezabýval. Právě díky tomu na jaře vydělal - jak říká "přímo geniálně" - na spekulacích na propad a následný růst cenných papírů firem, které těží a transportují zemní plyn v Americe. A protože hltal kvůli akciím vše o koronaviru, byl také jedním z prvních, kteří začali bít na poplach, když se covid dostal do Evropy. Barta tehdy upozorňoval, že bude potřeba rychle a tvrdě zavřít ekonomiku, nabádal, aby lidé nevycházeli z domů, navrhoval vyčlenit otevírací hodiny v obchodech pro seniory… A byl také jedním ze zakladatelů iniciativy #Covid19cz, v níž se sdružily přední technologické firmy, aby pomohly čelit státu následkům pandemie.

Nyní, půl roku poté, co vláda Andreje Babiše zavřela téměř na dva měsíce českou ekonomiku, jak ostatně i on sám navrhoval, přišel Barta, který stál nebo stojí za webovými službami jako ePojištění.cz, Aukro nebo Favi.cz, s výraznou změnou svého postoje. Na Twitteru, přes který rád a hodně komunikuje, napsal, že během podzimní ataky koronaviru by se už neměla ekonomika drasticky omezovat, že virus má podle dostupných studií menší smrtnost, než se dříve zdálo, lépe ho umíme léčit a že původně kritizovaný švédský (velmi liberální) přístup je nejspíš ten správný. A to i přes výrazný nárůst nemocných, který české nemocnice a laboratoře hlásí v posledních týdnech. V rozhovoru pro HN svůj názorový posun detailně vysvětluje.

HN: Na Twitteru jste napsal, že už bychom neměli znovu zavírat ekonomiku a raději bychom se měli vydat švédskou cestou, tedy s co nejmenším omezováním a minimem restrikcí. Na jaře jste naopak prosazoval opačný přístup. Co se u vás změnilo?

V počátcích, když epidemie startovala, jsme měli málo přesných informací o tom, jak se bude vyvíjet a jak přesně nebezpečný covid je. S epidemiologickým názorem, že by muselo onemocnět až 60 procent populace, než by nastala kolektivní imunita, by to Česko stálo třeba 100 až 200 tisíc životů. S takovou premisou se tehdy operovalo. Jenže teď, po šesti měsících, máme daleko víc dat a informací, které mění hru. Umíme covid mnohem lépe léčit a zároveň je proti němu zřejmě daleko více lidí imunní, než ukazují pouze protilátky v populaci.

HN: Z čeho vycházíte?