Podle jakých kritérií odměňují firmy své zaměstnance v Česku? A jak se vyrovnávají s genderovými stereotypy? Platí ještě, že jsou lidé odměňováni i podle regionů, ve kterých pracují? O tom se diskutovalo u kulatého stolu Hospodářských novin.

České ženy jsou na tom podle nedávné studie v porovnání s muži nejhůř z celé Evropské unie. Už dvě desítky let totiž berou za stejnou práci o pětinu méně než muži. A i když v regionech stoupá mzda, lidé v Praze zatím vydělávají z celého Česka s přehledem nejvíc. Pokud jste tedy muž, který pracuje v hlavním městě, máte se nejlépe.

Proti genderovým stereotypům v odměňování zaměstnanců se snaží bojovat nejen férové společnosti, ale i nejrůznější projekty. Jde například o "22 % K ROVNOSTI", který vznikl přímo na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Upozorňuje na fakt, že rozdíl mezi průměrným platem ženy a muže činí aktuálně 7500 korun měsíčně.

Víte, podle jakých kritérií odměňuje své zaměstnance vaše firma? Přišel už čas na změnu zastaralé legislativy, která férové odměňování prakticky vůbec neupravuje? A jak zohlednit ve férovém odměňování rozdíly v jednotlivých krajích České republiky? Na to jsme se ptali expertů, zástupců firem i státu.

Ke kulatému stolu Hospodářských novin na téma férového odměňování přišli diskutovat Lenka Simerská, hlavní manažerka projektu 22 % K ROVNOSTI z Ministerstva práce a sociálních věcí, Martin Štefko, advokát z kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Ivan Feninec, personální ředitel České pošty a Vít Samek, místopředseda ČMKOS.

Přímý přenos debaty můžete sledovat v pátek 23. října od 14:00 přímo v tomto článku.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Lenka
Jak moc by zenam v kariere pomohlo, kdyby byla garantovana mista pro deti od 2 let? Existuje takova studie? A jake jsou vysledky?
Jana
Předpokládám, ze ze zákona je diskriminace dle pohlaví zakázána. Jaktoze dlouhodobě stále jsou rozdíly mezi platy muzu a žen takové rozdíly? A jaké možnosti má stát aktuálně ke snižování těchto rozdílu? Proč napr . profese osetrovatelu, zdravotních sester atd, které jsou společensky přínosné, jsou podhodnocene? Je to tím, ze mužům ve vedení firmy, státu to takto vyhovuje?
Jan
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda si myslíte, že by na ženy v zaměstnání měly být kladeny nižší nároky, protože v mnoha rodinách má žena ke svému zaměstnání ještě jedno neméně náročné a to doma - péči o děti a domácnost (stále se ne všichni muži podílejí na těchto činnostech odpovídajícím způsobem). Děkuji, Jan
Jitka
Jsou tyto "genderové stereotypy" zastoupeny i ve státní sféře nebo je to typické pouze pro soukromý sektor? Myslím, že státní zaměstnanci více podléhají legislativě, tabulkám a gender se jich tolik netýká? Jak v tomto směru například fungují odbory?
Ladislav
U zaměstnavatelů je v odměňování také běžná praxe následující: Je vám nad 50 let a máte bydliště v osobním vlastnictví v blízkém dosahu zaměstnání (tj. např. 20 min pěšky, 10 min. na kole, nebo 10 min. veřejnou dopravou, tak vám není potřeba přidávat, vy nám nám nikam již neutečete. Pohodlí blízkého zaměstnání nevyměníte za dojíždění na větší vzdálenosti, za nastalou ztrátu času a vyšší finanční náklady dojíždění, jenom proto, že budete mít o 5 až 8 tisíc hrubého více. Je to správné uvažování?
Katka
Dobrý den, vzhledem k nynější situaci kdy více než kdy jindy zaměstnanci pracuji z home Office , myslíte že bude do budoucna jedno odkud člověk pracuje ? Dočkáme se třeba toho, že zaměstnavateli bude jedno jestli pracuji z chaty Beskydech nebo z Prahy a ohodnotí mě jako zaměstnance stejně ?
Dita Jahodová
Jaké kroky plánuje Česká pošta k dorovnání regionálních rozdílů v odměňování za stejnou práci či práci stejné hodnoty u svých zaměstnaných? (otázka na Ivana Fenince)
Aleš Novák
Opravdu existuje platová nerovnost? Opravdu je rozdíl na STEJNÉ pozici při STEJNÉM pracovním výkonu 22%? Není Wage gap způsobený spíše rozdílnými pozicemi? Nižším zastoupením žen ve vyšším managementu (85% obsazeno muži)? Nižší dravostí žen v porovnání s muži či ženami z okolních zemí (např PL)?
dalibor
Přijde mi, že se hodně žen v současné české společnosti podceňuje a nebo nemá zájem o profesní růst. Ve vlastní rodině i v zaměstnání se setkávám s opakovaným odmítáním nabízeného povýšení ze strany žen, které mají pro takovou pozici předpoklady. Odůvodnění - měla bych víc práce a neměla čas na rodinu nebo koníčky, nechci mít víc starostí ve vedoucí pozici, nechci dělat náročnější práci... Existuje na to téma nějaká relevantní sociologická studie?
Nahoru

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam