Vláda schválila dvouměsíční zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Opatření by mělo platit od středy. Sdělilo to ministerstvo financí. Ke snížení nebo zrušení 21procentní DPH na ochranné pomůcky proti šíření koronaviru vyzvali vládu výrobci respirátorů.

Příslušné opatření již ministerstvo financí zveřejnilo ve Finačním zpravodaji na svých internetových stránkách, kde i specifikovalo, kterých výrobků se opatření týká.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve apelovala na výrobce a prodejce, zejména řetězce, aby zrušení daně promítli do cen respirátorů pro zákazníky. V pondělí pak apel zopakovala. "Vyzývám všechny výrobce a maloobchodní prodejce, aby si neponechali tuto výhodu ve svých maržích, ale aby ji promítly do ceny pro konečného spotřebitele," uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády.

Schillerová zároveň upozornila, že opatření jde nad rámec práva EU. DPH totiž patří v rámci EU mezi tzv. harmonizované daně. "Ale je to mimořádná situace. Nebudeme první zemí EU, která k takovému kroku přistoupila," uvedla.

Návrh na zrušení DPH na respirátory přivítala Asociace nanotechnologického průmyslu ČR. Podle ní se pak pomůcky stanou pro mnoho lidí dostupnějšími.

Od pátku se změní pravidla testování na covid-19 pro cestující do České republiky, vznikne i nová kategorie velmi rizikových států. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle něho je potřeba reagovat na šíření nových mutací koronaviru. Dosud byla většina evropských zemí v červené barvě značící vysokou míru rizika. Pro oranžové, středně rizikové státy podle cestovatelského semaforu se nově zavede povinnost absolvovat antigenní test před cestou do Česka, u červených bude nutný kromě testu před cestou i další do pěti dnů od přicestování, a to PCR test.

Bulovka vyčíslila náklady na nemocnici v Letňanech

Pražská Fakultní nemocnice Bulovka vyčíslila náklady na nevyužitou polní nemocnici v Letňanech, která pod Bulovku spadala, na téměř 100 milionů korun. Vedle nájmu prostor na letňanském výstavišti platila Bulovka i energie a další služby, sdělila mluvčí nemocnice Simona Krautová. Částka podle ní nezahrnuje náklady armády a Správy státních hmotných rezerv. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli uvedl, že nemocnice skončí kvůli finanční náročnosti a že stát za pronájem zaplatil asi 51 milionů. Kromě financí vedlo podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) k rozhodnutí o zrušení polní nemocnice i to, že personál se přednostně posílal do stávajících nemocnic.

Ventilátory a lůžka z uzavírané nemocnice poslouží k posílení kapacity státních nemocnic. Ministr Blatný v pondělí po schůzi vlády novinářům řekl, že se o tom jedná. Vojáci loni na podzim postupně do Letňan dopravili přes 300 tun vybavení ze svých zásob. Další vybavení poskytla Správa státních hmotných rezerv (SSHR). O nákupu nemocničních lůžek rozhodla vláda loni v říjnu. Dva čeští výrobci jí měli dodat 2000 postelí za 107 milionů, do letňanské nemocnice měla zamířit zhruba čtvrtina.

Samotný pronájem prostor pro polní nemocnici až do 19. února bude stát podle mluvčí nemocnice 74,1 milionu korun včetně DPH. Denní sazba je přes 592 tisíc korun. Premiér v neděli uváděl, že pronájem stál do konce ledna 51 milionů. Podle Krautové to ale byla částka bez DPH. Kromě nájmu je také podle ní třeba započítat energie a náklady na technické vybavení, rozvody kyslíku, nákupy zdravotnické techniky a materiálu, opravy nebo vytápění. Nemocnice tak mluví o nákladech zhruba 100 milionů korun. "V této částce jsou zahrnuty pouze náklady Fakultní nemocnice Bulovka. Náklady Armády ČR a Správy státních hmotných rezerv budou vyčísleny zvlášť," doplnila.

Do České republiky výrobci v únoru dodají 525 tisíc dávek vakcíny proti covidu-19. Dvě třetiny z 335 tisíc dávek od Pfizer/BioNTech půjde na přeočkování. Dalších 110 tisíc dávek dodá Moderna a počítá se také s 80 tisíc dávek od AstraZeneca. Novinářům to řekl po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Na tiskové konferenci také uvedl, že Česko neplánuje omezit horní věkovou hranici pro očkování touto nově schválenou vakcínou jako některé další země.

"Zhruba od dubna se dá předpokládat, že tady budou dávky v tak velkém množství, že bude možno začít s masivním očkováním. To znamená nikoliv 10 000 nebo 20 000 denně, ale 100 000 nebo 150 000 denně," řekl Blatný.

Blatný také uvedl, že Česko neomezí očkování vakcínou AstraZeneca u starších lidí. Je podle něj třeba počítat s tím, že vakcíny obecně fungují u starších méně.

Ministerstvo zdravotnictví vyšle tým, který prověří kapacity pro pacienty s nemocí covid-19 v chebské nemocnici. Podle Blatného ČR stále zvládá péči o tamní pacienty sama, volná je pětina lůžek na jednotkách intenzivní péče. Česko proto nebude žádat o pomoc sousední Německo, jak v pondělí vládu vyzval Karlovarský kraj. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že rozhodnutí je v kompetenci ministerstva zdravotnictví. Mluvčí krajské firmy Karlovarská krajská nemocnice Vladislav Podracký řekl, že firma týmu poskytne plnou součinnost.

Za neděli v Česku přibylo 2540 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Bylo to o 146 případů více než před týdnem. S covidem-19 je nyní nemocných zhruba 95 600 lidí. Počet zemřelých s covidem stoupl od začátku epidemie na 16 392. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V českých nemocnicích leželo v neděli s covidem 5301 pacientů, z toho 941 v těžkém stavu. Ve srovnání s předchozí nedělí byl počet hospitalizovaných o 550 nižší. V nemocnicích je nejméně lidí s covidem od 27. prosince.

Podle Maláčové vláda nejspíše prodlouží Antivirus

Vláda asi bude muset znovu prodloužit program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla koronavirová omezení. Po pondělním jednání tripartity to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní není spuštění nového kurzarbeitu od března realistické. Odbory navrhují prodloužení do konce dubna. Zaměstnavatelé souhlasí.

Z Antiviru stát vyplácí příspěvky za dobu od loňského března. Program má skončit na konci února. Podle evropských pravidel se pomoc mohla poskytovat rok. Evropská komise v pátek lhůtu prodloužila do konce letoška. Antivirus má nahradit kurzarbeit. Ten představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti, která je ve sněmovně. Na její přijetí a na spuštění zbývají čtyři týdny.

"Budeme muset asi Antivirus prodloužit (...). Z dnešního pohledu se mi termín 1. března (pro spuštění kurzarbeitu) zdá nerealistický," uvedla Maláčová. Sněmovna by měla kurzarbeit projednávat 10. února. Poslanci navrhli do novely desítky změn. Ucelený návrh připravilo i ministerstvo práce, předložil ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Odbory a zaměstnavatelé tuto verzi podporují.

Odbory doporučují prodloužit Antivirus do konce dubna. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka ale ani tato lhůta nemusí stačit. "Kurzarbeit je jedna z klíčových věcí. Vidím na ní bohužel extrémní politické souboje na úkor opatření. Je potřeba Antivirus prodloužit, nebo se budeme divit, kam nezaměstnanost poskočí (...). Možná nebude stačit ani do 30. dubna. Mám obavy, že v politické válce před volbami to nebude zvládnuto," řekl Hanák.

Pfizer a BioNTech navýší počty vakcín dodávaných do EU 

Firmy Pfizer a BioNTech chtějí od poloviny února zvyšovat počty vakcín dodávaných zemím Evropské unie a do konce března dodat původně plánované množství očkovacích látek. Ve druhém čtvrtletí pak unijní státy dostanou o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Oznámil to v pondělí provozní šéf společnosti BioNTech. EU v současnosti čelí problémům s pomalým rozjezdem očkování, který zčásti způsobilo omezení počtu vakcín původně slibovaných dodavateli.

Vakcína vyráběná americkou a německou firmou je vůbec první látkou, kterou koncem loňského roku začaly státy EU používat. V polovině ledna však její výrobci oznámili, že omezí produkci a distribuci, neboť rozšiřují výrobní kapacitu svého závodu v Belgii.

Provozní ředitel německé firmy Sierk Poetting v pondělí podle agentury AFP oznámil, že se obě společnosti chystají "zvýšit dodávky od týdne začínajícího 15. únorem" a během prvního čtvrtletí dodat slíbené množství vakcín.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že firma ve druhém čtvrtletí dodá o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Celkem během letošního roku dostanou unijní země 600 milionů dávek její očkovací látky.

Společnosti se již podařilo rozšířit výrobu v belgickém závodě, navíc získala licenci k produkci v novém podniku v Německu, oznámil Poetting.

V pondělí pak také německý farmaceutický gigant Bayer oznámil, že prohloubil spolupráci s biotechnologickou firmou CureVac. Bayer se bude podílet na výrobě proticovidové vakcíny, kterou CureVac vyvinul, uvedla agentura DPA. Bayer je známý například výrobou aspirinu, očkovací látky dosud v portfoliu neměl. V budoucnu ale chce podnik převzít výrobu vakcíny, jejíž vývoj dokončuje CureVac.

Očkovací látka CVnCoV od firmy CureVac vstoupila v polovině prosince do třetí fáze klinické studie. Její první výsledky firma očekává na konci prvního čtvrtletí tohoto roku.