České firmy patří k lídrům v digitalizaci, pro průmysl to ale tolik neplatí. S inovacemi můžou pomoct miliardy z EU

Firma DoDo má za sebou podařený rok. Logistický podnik, jenž rozváží objednávky z Datartu, Mall.cz nebo Košík.cz, loni své tržby meziročně zvýšil o 300 milionů na půl miliardy korun. Společnost za to vděčí hlavně faktu, že lidé v koronakrizi více nakupují na e-shopech, pro něž DoDo jezdí. Takový úspěch ale nebyl samozřejmý. Masivní nárůst zakázek nemusela firma ustát, i když si přikoupila auta na rozvoz a nabrala nové kurýry. Zvýšený nápor, který bylo třeba rozložit na celou logistickou síť podniku, pomáhal zvládnout i speciální software přezdívaný Gaia.

"Systém sbírá údaje o poloze kurýrů, stylu jejich řízení, spotřebě paliva daného auta nebo sleduje všechny informace o stavu zásilky. Všechna taková data na týdenní bázi vyhodnocujeme a snažíme se podle nich zvyšovat svou efektivitu," vysvětluje šéf DoDo Michal Menšík. Datově řízený provoz navíc firmě pomáhá získávat nové klienty. "Když na jejich vlastních datech ukazujeme, jakých úspor jsme díky našemu systému schopni pro ně dosáhnout, obvykle je to zaujme," dodává Menšík.

Podobných podniků jako DoDo, které ve velkém vsadily na digitalizaci, v Česku tolik nebývalo. Když Microsoft v roce 2018 zveřejnil studii o využívání nových technologií v tuzemských firmách, šlo o nelichotivé čtení. Zdejší společnosti v zavádění inovací za zbytkem Evropy v průměru zaostávaly o 20 procent. Nyní je ale situace naprosto jiná.

Podle loňské studie Evropské investiční banky patří české podniky k digitálním lídrům. V rámci Evropské unie jsou na tom lépe už jen Dánové s Nizozemci. Tuzemsko vyniká třeba v zavádění chytrých internetových čidel, která pomáhají zvyšovat kvalitu a rychlost výroby. Zdejší firmy bodují i v míře využívání velkých dat ve službách, kde automatizované programy například pomáhají upravovat nabídky obchodníků podle analýzy chování jejich klientů.

Za takový posun k lepšímu Česko vděčí hlavně dvěma faktorům – dlouhodobě nízké nezaměstnanosti a dopadům proticovidových omezení. Při nedostatku lidí přikročily hlavně velké podniky k automatizaci, aby chybějící pracovníky nahradily. Pandemie koronaviru pak firmy přiměla dále urychlit vlastní digitalizaci, aby mohly i nadále fungovat a prodávat své zboží po internetu nebo aby své angažmá v on-line světě ještě posílily.

Podle poradenské společnosti McKinsey může být hlavním motorem dalšího růstu právě sázka na digitální produkty a služby, jejichž význam v koronakrizi dále vzrostl a platit by to mělo i po ní. HN se proto rozhodly ve spolupráci s Microsoftem vytvořit seriál článků nazvaný O datech a lidech. V něm se budeme věnovat příkladům, jak digitalizace pomáhá v rozvoji různých oborů, jako jsou zdravotnictví, logistika, maloobchod nebo i ochrana přírody.

Inovace nemusí být drahé

Pro velké korporace je podstatně snazší investovat do své digitální transformace než pro menší podniky. Ty nyní navíc musí často čelit oslabení svého byznysu způsobeného ochlazením hospodářství v koronakrizi. Podle Microsoftu ale neplatí, že by se do digitalizace nyní nemohly pustit také drobnější firmy.

Tuzemská pobočka amerického gigantu si na sklonku loňského roku nechala udělat mezi místními podniky průzkum zaměřený právě na využívání digitálních inovací. Přes 65 procent firem urychlilo vlastní digitalizaci oproti stavu před pandemií covidu. Více než dvě třetiny z nich přitom v šetření uvedly, že investice do nových technologií u nich zůstávají ve stejné výši jako před koronakrizí nebo rostou či klesají zhruba o 10 procent. Společnosti tedy digitalizují více, aniž by to pro ně znamenalo výrazné zvýšení nákladů.

Sázka na digitální technologie znamená především zlepšení práce s daty. Jejich analýza pomáhá výrobním podnikům třeba průběžně sledovat opotřebení strojů. Díky tomu pak mohou předpovědět, kdy přesně dané zařízení vypoví službu. S předstihem ho tak mohou poslat na servis nebo ho vyměnit za nový kus, aby předešly dlouhému a často nákladnému výpadku ve výrobě. V případě obchodních společností může zase analýza dat vést ke zlepšení jejich interního fungování i k lepšímu pochopení, co si jejich zákazníci skutečně přejí.

Rozjet ve firmě digitální transformaci podle expertů opravdu nemusí být nákladné. Pro začátek stačí třeba vyměnit servery za cloud. Klasické fyzické servery si musí podniky draze kupovat. Ty cloudové fungující vzdáleně přes internet si oproti tomu firmy od Googlu, Microsoftu či Amazonu pouze pronajímají. Platí přitom podle toho, jaký výpočetní výkon zrovna potřebují.

"Dobrým příkladem je dánská klenotnická společnost Pandora. Ta může díky zavedení cloudu v příštích pěti letech ušetřit až 30 procent nákladů na své IT," uvádí Emma McGuiganová, členka globálního vedení společnosti Accenture, zaměřené na technologické poradenství. V případě Pandory je podle McGuiganové navíc plusem, že teď firma s cloudem rychleji zavádí nové služby. "V minulosti jim to trvalo až čtyři týdny, nyní věc zvládnou v řádu dnů."

Aby byla taková inovace úspěšná, musí firma projít důkladnou digitální transformaci. Na to ovšem české podniky často zapomínají. "Nezřídka u nich vidíme takzvané datové ostrovy, kdy nejsou informace propojovány," říká Dalibor Kačmař, technologický manažer Microsoftu. "Jedním z důvodů tohoto stavu je nedostatek datových specialistů na trhu práce. Společnosti si ale také často neuvědomují, že díky propojení svých dat mohou objevit nové obchodní modely a služby, na nichž mohou vydělat další peníze." Předem je tak třeba zvážit, na co všechno může podnik nové digitální nástroje použít a co mu to může přinést.

Průmysl se modernizaci nevyhne

Česko je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Aby si ale sílu svého průmyslu v konkurenci dalších států udrželo, musí podle odborníků vsadit na robotizaci a digitalizaci. Již zmíněný loňský výzkum Evropské investiční banky zemi sice řadí mezi digitální premianty, pro oblast průmyslu to ale tolik neplatí. Z hlediska využití různých technologií ve výrobě Česko zbytek EU poráží jen v počtu internetových čidel. V míře používání velkých dat, robotů nebo 3D tisku, který typicky slouží k rychlé výrobě prototypů, tuzemsko za průměrem sedmadvacítky naopak mírně zaostává.
Mezi nejinovativnější výrobní podniky se v Česku řadí zdejší automobilky a jejich dodavatelé. Zbytek průmyslu se dlouho spoléhal hlavně na fenomén levné práce. Mzdy Čechů příliš nerostly a bývaly o poznání nižší než výplaty na Západě. Proto se továrnám vyplácelo zaměstnat více lidí a nesázet tolik na nové technologie, které by počet personálu snižovaly.

Nízká nezaměstnanost posledních let a "hlad" po volných lidech ovšem vedly k postupnému navyšování mezd, což takovou výhodu odbouralo. Nyní je situace odlišná. Hospodářské potíže spojené s koronakrizí už zvyšují nezaměstnanost a postupně mohou vést ke snižování výplat. K tomu, aby se průmysl znovu spolehl hlavně na levnou práci, se už ale zřejmě vrátit nejde.

Důvodem je právě digitalizace. Ta podnikům na Západě umožnila podstatné zrychlení jejich výroby, čemuž se musí jejich tuzemští dodavatelé přizpůsobit. "Český průmysl dodává své výrobky hlavně do Německa, kde se dále zpracovávají. Pokud Němci svůj průmysl digitalizují, Češi by to měli udělat také, aby se udrželi jako jejich dodavatelé," vysvětluje Daniel Svoboda, vedoucí partner poradenského McKinsey. Výrobce robotů ABB k tomu dodává, že zrychlování pracovního výkonu lidí ve výrobě už dosáhlo svého stropu. "Bez vysokého stupně automatizace se proto čeští průmysloví dodavatelé ne­obejdou," míní Vítězslav Lukáš, šéf tuzemské pobočky firmy.

Stát firmám slibuje miliardy z EU

David Gawlowski z Accenture, který firemním klientům radí s jejich digitální transformací, říká, že je nynější situace pro podniky šancí na změnu k lepšímu. "Mnoho firem v dnešní nejisté situaci omezuje investice. Staré byznysové úsloví ale říká, že ti nejmoudřejší investují v situaci, kdy ostatní šetří," uvádí manažer s tím, že podniky, které v posledních měsících vložily peníze do inovací, významně narostly.

Jak ale mají investovat firmy, které koronakrize připravila o finanční rezervy a které teď na modernizaci nemají peníze? Evropská komise se to snaží řešit prostřednictvím pokrizového balíčku na obnovu ekonomik členských států ve výši 750 miliard eur (19,5 bilionu korun). Česko má z této obří sumy jen na dotacích získat 182 miliard korun, které rozdělí v rámci takzvaného Národního plánu obnovy. Zhruba 25 miliard má jít právě na podporu digitalizace.

Podle předběžných plánů větší část z peněz na digitalizaci spolykají projekty elektronizace státní správy či rozšiřování vysokorychlostního internetu. Na své by si ale měly přijít i tuzemské společnosti. Do rozvoje nových technologií a inovativních start-upů plánuje stát vložit sumu pěti miliard korun. Na digitální transformaci podniků je pak předběžně vyčleněná částka 1,6 miliardy. Právě taková finanční injekce, již chce vláda začít rozdělovat od půlky letošního roku, by mohla českému byznysu s jeho modernizací alespoň zčásti pomoci.