Vláda v pondělí schválila nový systém kompenzací podnikatelům a firmám, které zasáhly dopady koronavirové pandemie. ČTK to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Kompenzační bonus podnikatelům stoupne z 500 na 1000 korun denně. Zaměstnavatelé dále získají 500 korun denně na každého zaměstnance. Hlavním kritériem bude v obou případech splnění poklesu tržeb nejméně o 50 procent. Pokračovat bude také program Antivirus, případně další podpory, která na program Antivirus navazují.

Nový systém by měl podle ministerstva financí pomoc dostat k podnikatelům rychleji a ve větším objemu. Základem podpory budou programy, které se osvědčily a fungují. Ty se zároveň rozšíří. "Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou utlumeny," uvedlo ministerstvo financí.

Z materiálu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že podpora bude zaměřená na firmy a podnikatele, u kterých došlo v rozhodném období k poklesu tržeb o 50 a více procent. Podpora bude poskytována nejdříve od letošního února. "Podpora ze stávajících speciálních covid programů, jako je Covid ubytování, Covid nájemné, Covid sport, bude poskytnuta nejdéle za období, které bude ukončeno k 31. lednu 2021," uvádí materiál.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou tak moci žádat o bonus 1000 korun denně místo dosavadních 500 korun. Podmínkou bude pokles tržeb. K této změně je ale potřeba přijmout novelu zákona o kompenzačním bonusu.

Zároveň bude pokračovat program Antivirus a zaměstnavatelé také bude nadále získávat podporu na základě počtu zaměstnanců, a to 500 Kč za jednoho zaměstnance a den. Současně bude muset být opět splněna podmínka poklesu tržeb minimálně o 50 procent.

Ministerstvo financí odpustí poplatek za individuální žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání zpětně od 1. ledna až do 16. srpna. Informovala na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

Vláda schválila v pondělí i žádost o další prodloužení nouzového stavu. I tentokrát žádá kvůli opatřením proti šíření epidemie covidu menšinový kabinet o dalších 30 dnů, tedy o prodloužení nouzového stavu do 16. března. Sněmovna by žádost měla posuzovat ve čtvrtek odpoledne, v úterý budou o podmínkách podpory jednat zástupci vlády s opozicí. Nyní končí nouzový stav s nedělí 14. února.

Vláda žádá o prodloužení stavu, který jí umožňuje nařizovat některá opatření a také nasazovat do nemocnic vojáky, už pošesté. V minulých případech podpořili menšinovou vládu ANO a ČSSD při prodlužování stavu nouze poslanci KSČM, kteří ji v dolní komoře tolerují. Širší vedení komunistů ale v pátek doporučilo poslancům tentokrát pro prodloužení nehlasovat. V neděli jednal o podpoře premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedy Pirátů a STAN Ivanem Bartošem a Vítem Rakušanem.

Opozice žádá širší otevření škol, zvýšení motivace lidí k testování či zlepšení systému kompenzací. Chce také, aby vláda předložila speciální zákon, nebo změnila dosavadní legislativu tak, aby nouzový stav nebyl pro opatření nutný.

Kompenzace za dodržení karantény

Lidé v karanténě by mohli případně dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den. Návrh zákona schválila v pondělí vláda. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Zaměstnanci v karanténě dostávají 60 procent svého regulovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili nebo aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie.

Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie.

Ministerstvo práce odhaduje, že by zájem o testování a trasování mohl vzrůst. Sumu na bonusy spočítalo od března do konce června zhruba na 1,3 miliardy korun. O tuto částku by stát přišel na odvodech. Podle propočtů resortu by v březnu mohlo příspěvek pobírat asi 187 tisíc lidí, vyšlo by to na 654 milionů korun. V dubnu by to mohlo být 370 milionů pro zhruba 105 600 osob v karanténě, v květnu 179 milionů pro 51 200 pracovníků a v červnu 92 milionů pro 26 200 lidí.

Bonus by měli dostávat lidé v nařízené karanténě deset dnů. Pobírali by ho současně s náhradou mzdy. Celková částka by ale nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Stejná pravidla by platila i pro lidi s nižším než polovičním úvazkem či pro pracovníky na dohodu.

Policie získá přehled o opakovaném porušování nařízení

Policisté možná získají v budoucnu přehled o tom, kdo opakovaně porušuje vládní nařízení proti šíření covidu-19. Novelu ministerstva vnitra, která rozšiřuje registr přestupků o přestupky spáchané podle krizového zákona, v pondělí schválila vláda, informovalo ministerstvo na Twitteru. Podle novely by také mohl být v případě opakovaného porušování vládních opatření firmám a podnikatelům uložen i zákaz činnosti na jeden rok.

Úpravy a vyšší postihy se týkají jen porušování krizových opatření nařízených vládou, tedy například zákazu provozování služeb nebo pohybu. Netýká se naopak například nošení roušek. Správní orgán i policisté mají díky registru dostat možnost zohlednit, jestli je přestupek krizového opatření páchán opakovaně, a tomu přizpůsobit výši i druh sankce.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) novinářům řekl, že novela krizového a přestupkového zákona má odstranit komplikace při vymáhání pravidel. "Nevytváří se žádný nový registr, jen se do něj dosud nezapisovaly přestupky proti krizovému zákonu," vysvětlil. Přestupky stejného člověka mohou řešit orgány na různých místech a nemají přehled, zda se jich nedopouští opakovaně.

Kromě evidence přestupků proti krizovým opatřením by měla novela zavést i povinnost informovat o výsledku správního řízení bez zbytečného odkladu ohlašovatele přestupku, tedy nejčastěji policii nebo obecní policii. Přestupek je podle návrhu spáchán opakovaně v případě, kdy od předchozího pravomocného rozhodnutí u stejného přestupku do spáchání dalšího neuplynulo 12 měsíců. Fyzickým osobám by nově mohla být za opakované porušení nařízení uložena pokuta až 30 tisíc korun, firmám a podnikatelům až čtyři miliony korun.

Aby se navržené zpřísnění týkalo i podnikatelů a firem, je nutné přijetí i předchozí novely, která do krizového zákona zavádí přestupek nedodržení krizových opatření i v jejich případě. Novelu, která má mimo jiné zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení vládních protikoronavirových opatření, vrátil sněmovně k dalšímu projednání Senát. Podle senátorů je horní hranice pokuty neúměrně přísná a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady opatření.