S robotem si můžete popovídat už dnes a často to ani nepoznáte, říká expert IBM Petr Leština

Technologie umělé inteligence dělá obrovské skoky vpřed, a především díky cloudovým službám je stále dostupnější. Aby mohly firmy využívat chatovací nebo konverzační roboty, mohou si potřebnou technologii pronajmout jako službu a začlenit ji do svého projektu. „Kombinací vlastních zdrojů a cloudových služeb získáváme to nejlepší z obou světů,“ říká v rozhovoru Petr Leština, manažer pro cloudové služby a platformu Watson ve společnosti IBM Česká republika, a dodává: „Technologii umělé inteligence, která ještě nedávno stála miliony dolarů, je dnes možné si pronajmout za velmi dostupnou cenu.“

Velmi často se dnes mluví o hybridním cloudovém prostředí. Můžete nám popsat, co si pod hybridním cloudem představit?

Hybridní cloud integruje tradiční IT prostředí firmy s jedním nebo více prostředími poskytovatelů cloudových služeb. Zjednodušeně řečeno, pokud máme vlastní datové centrum (nebo serverovnu) a současně se připojíme i do veřejného cloudu, abychom některé služby čerpali z vlastního IT a některé právě z veřejného cloudu, pak kombinujeme to nejlepší z obou světů, a máme tedy hybridní cloudové prostředí. Koncový uživatel přitom v podstatě ani nepozná, zda IT službu (e-mail, chat nebo třeba virtuální úložiště) poskytuje lokální IT, nebo je čerpána z cloudu.

V IBM navíc považujeme za hybridní cloud i takové prostředí, kdy firma žádné vlastní IT prostředí nemá a všechny služby čerpá od jednoho nebo několika poskytovatelů cloudu.

Pomáhá hybridní cloud v digitální transformaci?

Jednoznačně ano. Současným trendem je zavádění nových služeb a transformace těch stávajících v co nejkratším čase a při optimálních nákladech. Úmyslně říkám optimálních, protože cílení na nejnižší náklady vždy vede k tomu, že služba sice začne být poskytována, ale s nízkou kvalitou. V dnešním konkurenčním prostředí je proto nutné jít cestou inovací a právě cloud, ať už veřejný, privátní nebo hybridní, je tím správným hnacím motorem.

S robotem si můžete popovídat už dnes a často to ani nepoznáte

Proč právě cloud?

Protože nejlépe zohledňuje zmíněné požadavky. Nepotřebujeme počáteční investice, platíme jen to, co spotřebujeme (pay-as-you-go), k dispozici máme to nejlepší ze světa IT, prakticky v neomezeném množství a formě, a nemusíme se k ničemu dlouhodobě zavazovat. A pokud nejsme spokojeni, kdykoliv můžeme odejít k jinému poskytovateli. To je přesně to, co dnes firmy očekávají, a právě cloud jim to pomáhá splnit.

Jakou roli hraje hybridní cloud? Nestačily by jen služby veřejného cloudu?

Role hybridního cloudu je pro tyto potřeby ideální. Umožňuje zachovat si vlastní IT prostředí, do kterého jsme už investovali, a přesto využívat výhody veřejného cloudu, kde máme k dispozici i technologie, které naše vlastní IT prostředí neposkytuje. Opět se dostáváme ke kombinaci toho nejlepšího z obou světů – vlastního IT prostředí a prakticky neomezeného veřejného cloudu.

Jaké další konkrétní využití má hybridní cloud?

Jedním z nejčastějších případů je rozšíření výkonu, pokud mi lokální datacentrum nedokáže poskytnout dostatečnou výpočetní kapacitu. Dalším příkladem je zvýšení spolehlivosti a dostupnosti služby, kdy aplikaci neprovozujeme pouze „u sebe“, ale souběžně také v cloudu. Výpadek vlastního IT prostředí tak pohotově nahradí cloud. Jiným příkladem je zálohování a archivace dat. Pokud potřebujeme zajistit, že o data za žádných okolností nepřijdeme, nemůžeme je uchovávat na jediném místě. Proto řada firem volí kombinaci operativní zálohy, kterou mají u sebe a jsou schopny z ní rychle obnovit provoz v případě havárie, se souběžným zálohováním a archivováním dat do cloudu. Poměr ceny a výkonu přitom obvykle vychází lépe pro cloud a data zároveň nejsou ohrožena případnou havárií nebo výpadkem.

Jak s hybridním cloudem souvisí technologie umělé inteligence?

Kvalitní aplikace umělé inteligence vyžadují obrovský výpočetní výkon, a proto jsou často čerpány právě prostřednictvím cloudu. Například technologii umělé inteligence na bázi IBM Watson využívá řada společností jako backendovou službu, tedy službu běžící na pozadí „někde v IBM“, jejíž výstupy lze používat v telefonu nebo notebooku. Zpracování všech hlasových nebo textových požadavků ale probíhá v datacentrech IBM, kde Watsona provozujeme.

Podobné je to i s technologií internetu věcí (Internet of Things, IoT). Veřejný cloud plní roli agregátoru dat z různých zařízení a čidel, tato data jsou pak ukládána do cloudových databází, případně i replikována do firemního IT prostředí, a dále vyhodnocována.

Kde vidíte aktuálně nejzajímavější oblasti využití umělé inteligence?

Umělá inteligence se nejčastěji využívá tam, kde dochází k často opakované činnosti, kterou lze jednoduše popsat. Typickým příkladem je chatbot (chatovací robot) nebo voicebot (hlasový robot). V kontaktním centru, kde se řada požadavků od zákazníků neustále opakuje, jsme schopni umělou inteligenci naučit reagovat na běžné situace a současně i natrénovat na případné odlišnosti. Až když stroj není schopen na dotaz reagovat, přepne se komunikace na živého operátora, který má celou konverzaci k dispozici a je schopen pomoci.

Prostřednictvím strojového učení na výstupech z praktického provozu lze komunikaci zpřesňovat, aby nakonec umělá inteligence poskytovala výsledky porovnatelné s lidskými operátory.

Výhodou je, že stroj bude na zákazníky vždy příjemný, neunaví se, bude k dispozici 24 hodin sedm dnů v týdnu a nikdy se zákazníkem neztratí trpělivost. Ale především, sníží náklady na každý rutinní kontakt s klientem.

Kde už dnes tímto způsobem umělá inteligence pomáhá?

Konkrétních nasazení už máme řadu. Jedním z příkladů je chatbot TOBi, používaný v kontaktním centru Vodafonu, který pomáhá snížit počty hovorů na call centrum o několik tisíc měsíčně jednoduše tím, že zákazníkům pomůže vyřešit jejich nejčastější problémy.

Dalším příkladem může být nasazení umělé inteligence při náboru zaměstnanců ve Škodě Auto. Digitální asistent zde pomáhá uchazečům správně vyplňovat on-line žádosti o zaměstnání a personalistům předkládá předzpracovaná data bez obvyklých chyb.

A nejnovějším příkladem využití technologie umělé inteligence IBM Watson může být chatbot Anežka, odpovídající na otázky ohledně nemoci covid-19 na stránkách ministerstva zdravotnictví.

Jak se vyvíjí zpracování přirozeného jazyka – budeme se bavit se stroji?

Komunikace v přirozeném jazyce se již používá, ale u některých řešení voicebotů může být patrná strojová forma odpovědi. I v této oblasti však procházíme rychlým vývojem a u řady prototypů projektů účastníci konverzace nepoznali, že hovoří se strojem. Historickým příkladem může být využití Watsona v americké soutěži Jeopardy! (analogie našeho pořadu Riskuj!) v roce 2011. Aby byl stroj schopen obstát, komunikovat v otevřené řeči a znal odpověď prakticky na jakoukoliv otázku, musel být k dispozici hardware čítající 2880 procesorů a veškeré informace byly uloženy v 16 terabajtech paměti. Abychom si to dokázali představit, Watson zpracovával každou sekundu rozsah dat odpovídající milionu knih. Hardware optimalizovaný specificky pro tuto činnost přišel v roce 2011 na 3 miliony dolarů.

Od roku 2011 jsme ale udělali obrovský skok – hardware je nyní nejen výkonnější, ale technologie Watson je k dispozici prakticky pro kohokoliv za cenově přijatelných podmínek – právě díky cloudu. A navíc umí hovořit česky.

Jak se s rostoucí mírou využití cloudu mění otázka bezpečnosti dat?

Cloud a bezpečnost jsou spojené nádoby. S určitou mírou nadsázky bychom mohli říct, že poskytovatelé cloudových služeb věnují zabezpečení svých datových center mnohem více pozornosti než středně velké společnosti svým serverovnám. Cloudová datová centra nadnárodních společností včetně IBM mají řadu certifikací, jejichž získání a udržení není levnou záležitostí a pro běžné provozovatele serveroven a malých datacenter by takové náklady byly často neúnosné.

Cloudová datacentra mají bezpečnost zajištěnou na mnoha úrovních, počínaje fyzickým zajištěním provozu, včetně požární bezpečnosti a odolnosti vůči katastrofám, jako je zemětřesení či povodeň. Pro zaměstnance platí striktní kritéria nejen při jejich výběru, ale i při každodenní činnosti včetně kontroly pohybu po datacentru a principu oddělení pravomocí, kdy může jeden zaměstnanec provádět pouze vymezený rozsah činností.

Datová centra IBM jsou samozřejmě chráněna i proti kybernetickým útokům. V této oblasti používáme řadu patentovaných technologií, které umožňují detekovat, analyzovat a chránit cloudová datová centra a data našich klientů. Na úrovni jednotlivých služeb má náš klient právo volby, jakou technologii a mechanismus šifrování dat použije. K tomu zajišťujeme ochranu dat jak během přenosu z nebo do datacentra, tak i v samotném cloudu.

Je využití cloudu vhodné i ve vysoce regulovaných odvětvích?

Ano, a mnoho našich klientů působí právě ve vysoce regulovaných oborech, jako je bankovnictví. Společnost IBM ve spolupráci s Bank of America vytvořila i IBM Cloud for Financial Services, tedy cloud připravený na provoz bankovních systémů tak, aby splňoval nejen americké, ale i evropské regulace provozu a správy bankovních systémů. Analogicky pro telekomunikační segment máme k dispozici IBM Cloud for Telecommunications.

Jaké další trendy kromě hybridního cloudu budou v roce 2021 významné?

V letošním roce předpokládáme pokračování rozvoje a nasazování cloud native aplikací, tedy aplikací naprogramovaných a provozovaných pouze v rámci cloudu, častější využívání technologií umělé inteligence a internetu věcí, stejně jako zásadní důraz na bezpečnost. Na své první reálné projekty čekají technologie typu blockchain a kvantové počítače. Společným hnacím motorem všech těchto trendů je cloud, který zajišťuje všeobecnou dostupnost moderních technologií, jejich snadné rozšíření i možnost nasadit je v široké škále praktických projektů.