První generace impérium buduje. Druhá ho rozvíjí a spravuje. Teprve třetí generace věnuje svou energii umění či charitě. Tradovaná zkušenost z doby dravého kapitalismu 19. století v Česku kvůli složité historii tak úplně neplatí. Boháči první generace v 90. letech vstupovali na neexistující pole, žádná respektovaná vrstva velmi majetných v Česku tehdy neexistovala. Proto se mecenáši stávali lidé, jejichž primárním zájmem byl byznys a jeho agresivní růst. Výsledek hodně záležel na osobním založení, vkusu a na lidech, kterými se obklopili.

Petr Kellner o publicitu nikdy nestál, naopak, médií se až na výjimky stranil. Aktivity byznysmena, který o víkendu tragicky zahynul na Aljašce, tak byly vidět kvůli reálným úspěchům a z nich plynoucí velikosti, do které jeho skupina PPF dorostla. Nikdo jiný v Česku neshromáždil takový majetek. Nikdo jiný nevybudoval vpravdě globální skupinu a nikdo další nemá za sebou tak velké a překvapivé tahy. Úspěchu dosáhl díky pohotovosti, prozíravosti i schopnosti soustředit zdroje na klíčové projekty. 

Velcí byznysmeni na Kellnera vzpomínají většinou v dobrém. Na jeho slovo se dalo spolehnout, naplnění dohody mohlo někdy trvat, ale slovo držel. Trochu jiný pohled mohou mít drobní akcionáři, kteří se zrodili z té samé kuponové privatizace, jež odstartovala Kellnerův let k miliardám. 

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se