Z dětství si pamatuje hodně hádek. K jídlu doma většinou nebylo nic, nebo jen chleba s máslem. Rodiče měli problémy s alkoholem a ona se jako druhá nejstarší musela místo školy často starat o mladší sourozence. Denisa Záhorská nechtěla dopadnout jako její rodiče. Začala se učit a i díky přesunu do dětského domova se jí povedlo z kolotoče mnoha sociálně vyloučených rodin vymanit. Vystudovala vyšší odbornou školu, ve svých 26 letech má vysněnou práci a podařilo se jí získat do péče i svého bratra, o kterého se nyní stará.

„Co bylo tím zlomem? To si pamatuji docela přesně. Byla jsem v šesté třídě, mamka nebyla doma, taťka byl úplně opilý, doma jsme neměli ani kůrku chleba. Začala jsem na něj křičet, že nikdy, nikdy nedopadnu jako oni,“ vzpomíná Záhorská. Kvůli časté absenci měla v učení velké mezery a v podstatě propadala. Ale věděla, že jedinou cestou ven je vzdělání. A tak se začala intenzivně učit. Postupně se vypracovala na čtyřky, v sedmé třídě na trojky, a v devátém ročníku už měla vyznamenání. „Dalo to hroznou práci. Zavírala jsem se na půdě, nešlo mi to, učila jsem se všechno nazpaměť i čtyři hodiny denně,“ popisuje Denisa.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se