Jeden z Murphyho zákonů říká, že „platit vyšší daně, než ukládá zákon, je větším zločinem než krátit daňovou povinnost“. Nicméně v podstatě vystihuje jeden ze základních důvodů, proč na mezinárodní úrovni dochází k daňové optimalizaci a proč vznikly takzvané daňové ráje.

K jejich rozmachu a existenci přispěly nárůst mobility kapitálu, lidí i majetku. Daňové systémy procházejí dynamickým vývojem v souvislosti s děním v oblasti digitálních technologií, rostoucím vlivem nadnárodních společností a musí řešit problematiku daňových úniků a daňových rájů, shodli se účastníci debaty Hospodářských novin věnované právě tématu daňové optimalizace.

Podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v důsledku agresivního daňového plánování nadnárodních korporací každý rok ztrácí čtyři až deset procent celosvětového výtěžku daně z příjmů právnických osob. V absolutních částkách se jedná přibližně o 100 až 240 miliard dolarů ročně.

„Některé poslední studie dokonce uvádějí, že se tato částka pohybuje na úrovni 800 miliard dolarů ročně. Co bylo ještě před zhruba 20 lety na okraji zájmu, se v posledních letech výrazně rozšířilo,“ uvedla Jana Pytelková Svobodová, senior tax manager v poradenské společnosti ASB Czech Republic, která se v rámci své praxe dlouhodobě věnuje i problematice mezinárodního zdanění.

Jiří Slavkovský, manažer skupiny Zenron Consulting CZ, pak upozornil, že je třeba rozlišovat dva typy států. Tím prvním jsou státy umožňující založení tzv. off-shore společností, tedy firem, které v daném státě mají sídlo, ale nemají zde skutečné místo svého vedení a tedy nejsou podrobeny zdanění v tomto státě, aniž by bylo zřejmé, v kterém státě dani podléhají. Druhým typem jsou pak škodlivé daňové režimy, vytvořené státy proto, aby poskytovaly daňové zvýhodnění.

Výměna informací

„Daňové ráje mohou v očích mnoha lidí vypadat jako úžasné destinace, kam si občas zajedou s rodinou, a tím pádem budou platit menší daně. Z mého pohledu jsou to státy, které z daňových důvodů či uchování anonymity umožňují občanům či firmám, které tam jsou hlášené, aby svoje zisky či finance v těchto destinacích uchovávali, aniž by to bylo veřejně zjistitelné. Zároveň tyto státy mají minimální či velmi limitovanou snahu o spolupráci s ostatními zeměmi. Ať už je to výměna informací, či jejich zveřejnění,“ prohlásila Aranka Bergnerová, ekonomická konzultantka a přednášející na Škoda Auto Vysoké škole.

A právě aspekt sdílení informací by měl být jednou z hlavních zbraní boje s daňovými ráji, shodli se všichni účastníci debaty. Podle nich se udělalo v oblasti výměny informací a dat obrovské množství práce jak v rámci OECD, tak zejména na úrovni Evropské unie.

„Pokud si dnes chcete založit off-shore společnost, největším problémem je bankovní účet. Skutečnost, kdy OECD zatlačila na státy, aby poskytovaly údaje z bankovnictví správcům daně v jiných zemích, vedla k tomu, že se spousta bank zdráhá otevřít účet nějaké společnosti, která vypadá, že by mohla chtít nezákonně optimalizovat daně,“ upozornil Slavkovský. Podle něj došlo k největšímu potlačení ukrývání peněz a daňových rájů skrze banky, což mimo jiné vedlo i k velké restrukturalizaci bankovního trhu ve významných finančních centrech.

Nicméně i přes boj s daňovými ráji, kde hraje významnou roli právě OECD, naráží legislativní opatření na politiku, zejména na úrovni Evropské unie. Legislativní úpravy v daňové oblasti musí být v EU schváleny jednomyslně všemi státy. „Nemáme žádné většinové pravidlo, což je samozřejmě jistým způsobem rigidní a velmi těžko se prosazují nějaké změny, ale na druhou stranu to zabraňuje tomu, aby velké státy převálcovaly ty malé,“ připomněla Bergnerová.

Podle Slavkovského je však patrné, že velké ekonomiky se vždy budou snažit protlačit ekonomické zájmy na úkor menších států. „Kdo myslíte, že vyhraje, když bude mít Švýcarsko daňové nesrovnalosti s Německem? Pozice Němců bude vždy silnější, takže vnutí Švýcarům svoje přístupy, což vidím jako škodlivý vliv pod maskou boje proti vyhýbání se daňové povinnosti,“ podotkl manažer Zenronu.

Faktor covid

I při debatě o daních došlo na téma pandemie covidu-19, která může být podle diskutujících faktorem, jenž povede k rozšíření spolupráce ve světě. Boj proti koronaviru totiž již víceméně každou zemi stál mnoho peněz a další budou muset státy ještě utratit, aby ochránily své obyvatele a jejich zdraví.

4-10 procent

celosvětového výtěžku daně z příjmů právnických osob se ztrácí v důsledku agresivní daňové optimalizace.

„Za rok, za dva zde budeme mít situaci, kdy státy budou dělat zoufalé kroky, aby naplnily svoje rozpočty. Myslím, že tato situace bude i v kontextu finanční krize roku 2008 spouštěčem toho, že státy najdou společnou řeč. A budou mít společný zájem ty peníze z poplatníků nějak dostat,“ upozornila Jana Pytelková Svobodová.

Podle debatujících je na klientech patrné i vnímání výrazně deficitního hospodaření státu v důsledku vyšších výdajů a poklesu příjmů. „Ve státní kase bude chybět mnoho peněz, je tedy zřejmé, na co se bude muset finanční správa zaměřit. Z praxe víme, že finanční kontroly již dávno nejsou jen o kontrole podepsaných faktur či správnosti cestovních náhrad, ale zaměřují se spíše na mezinárodní transakce či převodní ceny mezi spřízněnými subjekty,“ uvedla Aranka Bergnerová.

Informace a jejich sdílení budou i v oblasti daní trendem příštích let, takže bude čím dál těžší nezákonně využívat daňových rájů. „Stejně jako banky razí při poskytování úvěrů tezi ‚poznej svého klienta‘, musí totéž platit v oblasti daní – tedy aby klient ukázal vše, co může,“ dodal Slavkovský s tím, že lidé, kteří mají svůj kapitál koncentrovaný v daňových rájích, budou muset brzy řešit, jak z nich tyto peníze legálně dostat.