Německým ústavním soudem zrušený zákon o zastropování nájemného v Berlíně může sloužit jako vzor dalším metropolím. I když jinak, než to plánovala berlínská levicová koalice. Jeden z největších realitních experimentů posledních let názorně ukázal, jak regulace ovlivňuje trh s bydlením. Neplatí přitom, že automaticky zajistí dostupné byty.
„Strop nájemného v regulované části trhu snižuje činže, jak bylo zamýšleno, ale také snižuje nabídku nájemních bytů pro ty, kteří je hledají,“ uvádí ve své studii německý institut Ifo, který roční experiment analyzoval. Za dokumentem stojí čtveřice ekonomů Clemens Fuest, Mathias Dolls, Florian Neumeier a Daniel Stöhlker.
Berlín v rámci Německa dlouho platil za město s relativně levnými nemovitostmi. Po sjednocení západní a východní části země počet obyvatel metropole klesal. Na trh se tak dostávaly byty po lidech, kteří Berlín opustili a přestěhovali se do jiných spolkových zemí.
Změna nastala poté, co se z města v 21. století stalo moderní centrum lákající mladé lidi a vyznavače alternativních kultur. V posledních letech se do Berlína ročně stěhuje 30 až 40 tisíc lidí. To mělo vliv i na ceny nájemného, které zdražovalo rychleji, než rostly mzdy Berlíňanů. To byl ve městě, kde čtyři pětiny lidí žijí v nájmu, zásadní problém.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
