Nadnárodní společnosti by své zisky měly po celém světě zdaňovat stejně. Ve všech státech by by z nich měly odvést daň alespoň 15 procent. Takový návrh globální korporátní daně ve čtvrtek představila americká ministryně financí Janet Yellenová. Okamžitě ale dodala, že jde o úplné minimum, sazba tedy klidně může vyšplhat na téměř dvojnásobek.   

„Diskuse by měla být ambicióznější a tlačit sazbu výš,“ prohlásila bývalá guvernérka americké centrální banky Fed. Americké společnosti nyní platí daň ve výši 21 procent, prezident Joe Biden nicméně plánuje sazbu zvýšit na 28 procent a vyšší daně pro nadnárodní korporace by uvítal i ve zbytku světa.

Vyšší firemní daně mají Bidenovi pomoci financovat skoro dvoubilionový balík (41,7 bilionu korun) na pomoc americké ekonomice. Minimální globální korporátní daň by navíc podniky odrazovala od přesunu svých sídel do zemí s nízkou úrovní zdanění.

„Společně ji můžeme využít k tomu, aby světová ekonomika na základě rovnějších podmínek v oblasti zdanění nadnárodních korporací prosperovala a podněcovala inovace a růst,“ uvedla dříve Yellenová.

Nápad podporuje například Německo. „Jde o velký pokrok,“ řekl v pátek v reakci na prohlášení Yellenové německý ministr financí Olaf Scholz. „Jsem šťastný, protože to vypadá, že bychom letos v létě mohli mít řešení,“ dodal Scholz.

Americký návrh dříve podpořila také česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Myšlenku zdanění globálních firem podporuji, chci ale vidět její přesné podmínky,“ řekla Schillerová v polovině dubna ve sněmovně během poslaneckých interpelací. Globální korporátní daň se líbí také Pirátům, jejichž koalice se STAN vede v aktuálních průzkumech a po podzimních volbách tak může sestavovat novou vládu.

Yellenová poprvé přišla s myšlenkou zdanit firmy po celém světě stejně letos v dubnu. Tehdy mluvila o tom, že by podniky měly ze zisků platit daň alespoň 21 procent. 

Shodnout se na jedné daňové sazbě v rámci Evropské unie však nebude jednoduché. Členské státy daní zisky firem různě. Řada z nich sazby snižuje, aby k sobě velké korporace nalákala. Třeba v Irsku je sazba daně jen 12,5 procenta. Irský ministr financí Paschal Donohoe už před měsícem prohlásil, že menší země by měly mít výjimku, aby si mohly nižší sazbu ponechat.

Firmy ve Spojených státech odváděly až do roku 2017 korporátní daň ve výši 35 procent. Na současných 21 procent ji snížil bývalý americký prezident Donald Trump. Snahu současného prezidenta Bidena zvýšit sazbu o sedm procentních bodů vítá například šéf Amazonu Jeff Bezos. Firma nejbohatšího člověka přitom v minulosti čelila obviněním, že se placení daní vyhýbá a státu odvádí příliš málo.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam