Tuzemská ekonomika v letošním roce stoupne o tři procenta a příští rok by měl růst zrychlit na 3,9 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí. V letech 2023 a 2024 by měl růst ekonomiky zpomalit ke zhruba třem procentům. Inflace by měla postupně klesat a koruna posilovat.

„Ekonomika je i v první polovině letošního roku zasažena pandemií koronaviru a opatřeními přijatými k omezení šíření nákazy. V průběhu roku by však hospodářská aktivita měla díky zlepšení epidemické situace (též v návaznosti na pokračující očkování) a rozvolňování restrikcí začít oživovat,“ uvádí materiál. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie o 5,6 procenta.

Inflace by podle průzkumu měla letos činit průměrných 2,6 procenta a příští rok dále zpomalit na 2,2 procenta. Loni byla průměrná inflace 3,2 procenta. K nižšímu růstu cen nyní přispívá slabá domácí poptávka a přidat by se k tomu mělo pozvolné posilování koruny. Naopak ve prospěch růstu cen působí letos dražší ropa a v příštím roce to bude oživení soukromé spotřeby. „Na očekávaný vývoj inflace bude podle průměru prognóz měnová politika reagovat postupným zvyšováním úrokových sazeb,“ uvedlo ministerstvo financí.

Česká měna by měla podle materiálu postupně posílit příští rok na průměrných 25,3 koruny za euro a v roce 2024 na 24,30 koruny za euro.

Související

Zároveň oslovené instituce počítají s tím, že objem mezd a platů letos vzroste o 3,2 procenta a příští rok o 4,5 procenta. „U tohoto rozpočtově velmi významného ukazatele je predikce ministerstva financí ve srovnání s prognózami ostatních institucí velmi konzervativní. V obou letech ministerstvo počítá s nejnižším růstem mezd a platů. Totéž platí i pro roky 2023 a 2024,“ uvedl úřad v dokumentu. Ministerstvo financí letos počítá s růstem mezd a platů o 0,7 procenta a příští rok o 2,3 procenta.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky, společnosti Akcenta CZ, Citibank, České spořitelny, ČSOB, společnosti Deloitte Czech Republic, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komory, Institutu ekonomických studií FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank. Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise z května a Mezinárodního měnového fondu z dubna.

Samotné ministerstvo financí v dubnové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Česká bankovní asociace odhaduje letošní růst 3,3 procenta a příští rok 4,3 procenta. Česká národní banka v nové květnové prognóze očekává letošní růst na 1,2 procenta a příští rok 4,3 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem. „Základní tendence vývoje v letech 2021 a 2022, s nimiž ministerstvo financí počítá v aktuální makroekonomické predikci (duben 2021), jsou v kvalitativní rovině s prognózami ostatních institucí konzistentní,“ uvádí k tomu průzkum.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru