O kryptoměnách slyšíte často. Médii rezonují zprávy o digitálních měnách centrálních bank, které mohou v důsledku odebrat komerčním bankám moc nad tvorbou peněz. Firmy si kupují publicitu tím, že se předhánějí v tom, která uloží větší část svých aktiv do bitcoinu. Tokenizují se aktiva v počítačových hrách, dokonce i umění.

Dalším hitem jsou decentralizované finance, DeFi, které již pohltily řadu kryptonadšenců (za spolupráci při přípravě tohoto sloupku děkuji Dianě Vacíkové z Altliftu a chlapcům z Investree). Zůstane DeFi s námi, nebo zmizí jako ICO bublina před čtyřmi lety? Řeší reálný problém, nebo jde jen o finanční inženýrství na steroidech?

DeFi zahrnují vše, co se týká půjčování kryptoaktiv, a to bez bank a prostředníků. Kryptoaktivem nejsou jenom virtuální peníze jako Bitcoin. Mohou představovat státní měny, hlasovací právo, slevu, poukázku apod. Kryptoaktiva umožňují každému držet hodnotu bezpečně na vlastní digitální peněžence. Když se ale rozhodneme poslat kryptoaktiva třeba na burzu, abychom je mohli směňovat, tak tuhle výhodu ztrácíme. Důvěřujeme burze, že naše prostředky neztratí nebo nevytuneluje. Ambicí DeFi je propojovat napřímo dlužníky a věřitele, obejít centralizované burzy. To je zajištěno tzv. smart contracty, což jsou programy, které jsou zapsané přímo do blockchainu, veřejného zápisníku.

Programy jsou transparentní a nezměnitelné. Podobně jako roboti ve filmu Číslo 5 žije dělají přesně to, jak byly napsané. Půjčky v DeFi se liší od těch bankovních. V kryptoaktivech nelze poskytovat úvěr. Úvěrem komerční banka vytváří účetně nové peníze. Půjčuje něco, co nemá, co dosud ani neexistovalo. Toto na blockchainu nejde. Množství všech kryptoaktiv se transparentně eviduje. V DeFi lze půjčovat pouze to, co mám. Odpovídá to učebnicovému systému zapůjčitelných fondů. DeFi je vlastně experimentem ukazujícím dynamiku financí, kdyby fungovaly tak, jak si většina lidí představuje.

Za druhé, při DeFi půjčkách rozhoduje o jejím poskytnutí program, nikoli úředník. Program nezkoumá kreditní skóre ani příjmy žadatele o půjčku. Poskytne ji komukoli, ale pouze proti složené záloze zamknuté do smart contractu. Abych si tedy mohl půjčit třeba 10 000 dolarů, musím složit kolaterál (zástavu) v kryptoměně o hodnotě 20 000 dolarů. DeFi láká především věřitele. Stále sofistikovanější možnosti zhodnocování kryptoaktiv způsobily, že se během zhruba roku zamknula do smart contractů hodnota okolo 80 mld. USD. Největší decentralizovaná burza Uniswap dokázala s investicí 11 milionů USD za dva roky a v 10 lidech udělat stejný objem obchodů jako centralizovaná směnárna Coinbase. Coinbase existuje pět let s investicí 500 milionů a 1200 zaměstnanci. V září 2020 pak překvapil Uniswap tím, že rozdal každému uživateli odměnu ve vlastním tokenu v (dnešní) hodnotě stovek tisíc Kč. Jako fakt.

Hlavní riziko DeFi je u samotných programů, které nemusejí být rigorózně napsané. Ano, smart contracty jsou sice transparentní, ale pokud se objeví nový projekt a během hodin do něj proudí desítky milionů dolarů v kryptu, pak asi nehrozí, že by si někdo dal ten čas a zodpovědně jejich kód zkontroloval. Před většími investicemi do DeFi se proto raději poraďte s odborníky.