Aerolinky začaly odklánět letadla od tras nad Běloruskem, a to kvůli obavám o bezpečnost svých letů a pasažérů. Reagují tak na nedělní incident, při kterém běloruské úřady za pomoci vojenské stíhačky přinutily přistát letadlo Ryanairu z Atén do Vilniusu, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. K zastavení přeletů Běloruska se unijní přepravce chystají vyzvat také prezidenti a premiéři zemí EU. 

Agentura EU pro bezpečnost v letectví (EASA) v pondělí oznámila, že situaci monitoruje, a národním leteckým úřadům doporučila zvážit bezpečnost přeletů nad Běloruskem.

Jako první zakázala svým pilotům létat přes Bělorusko lotyšská letecká společnost AirBaltic. Všem letům mířícím do Litvy pak zakázaly létat přes běloruské nebe přímo litevské úřady. „To, co se stalo, velice jasně ukázalo, že v případě, že naši občané letí ve vzdušném prostoru našeho sousedního státu, bohužel nejsou v bezpečí, a nevíme, zda letoun nebude donucen k přistání z těch či oněch důvodů,“ prohlásil litevský ministr dopravy Marius Skuodis.

Londýn v pondělí podle světových agentur doporučil britským aerolinkám, aby nevstupovaly do běloruského vzdušného prostoru, a rozhodl, že zakáže běloruskému dopravci operovat v Británii. K vyhýbání se běloruskému vzdušnému prostoru vyzval národní aerolinie rovněž švédský dopravní úřad. Švédský dopravce SAS už uvedl, že doporučení vyslyší.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil vládě, aby připravila formální rozhodnutí o zastavení přímých letů mezi Ukrajinou a Běloruskem, píše Reuters. Podle litevského ministra Skuodise nebudou běloruský vzdušný prostor využívat ani maďarské aerolinky Wizzair a polský LOT.

Na letišti v Minsku v pondělí navíc došlo k dalšímu incidentu. Letiště zrušilo nástup cestujících do letadla společnosti Lufthansa, které mělo namířeno do Frankfurtu nad Mohanem. Stroj pak prohledaly bezpečnostní složky, které provedly také bezpečnostní kontroly u 56 lidí na palubě včetně pěti členů posádky. Letiště své kroky hájilo tím, že e-mailem dostalo varování před možným teroristickým útokem. Podle agentury Reuters se ale varování nepotvrdilo a letoun dostal povolení k odletu. 

Lídři EU projednávají zákaz letů i sankce

Lídři EU zahájili summit, na němž se chystají schválit sankce vůči Bělorusku za vynucené přistání civilního letu. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se chystají vyzvat unijní přepravce k zastavení přeletů Běloruska. V reakci na nedělní Minskem vynucené přistání civilního letu také chtějí, aby unie zakázala běloruským aerolinkám přelety a přistání na svém území. To by se přímo dotklo i letů z pražského Letiště Václava Havla, na které míří z Minsku třikrát týdně běloruská společnost Belavia. Vyplývá to z navrhovaných závěrů pondělního summitu. 

Mezi další návrhy patří podle diplomatů například rozšíření sankčního seznamu běloruských představitelů, na němž je přes osm desítek jmen, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Evropští lídři mluví před večerním jednáním o potřebě rázné reakce.

Související

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí jménem členských zemí běloruský postup odsoudil jako další pokus o umlčení opozice a zároveň ohrožení bezpečnosti stovky pasažérů. Lídři EU podle Borrellova prohlášení zváží „důsledky této akce, včetně přijetí opatření vůči odpovědným lidem“. Unijní diplomacie si také předvolala běloruského velvyslance při EU, aby mu dala najevo ostrý nesouhlas.

Babiš mluví o státním terorismu

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) nedělní incident vykazuje znaky státního terorismu. „Myslím, že odpověď Evropy musí být tvrdá,“ uvedl premiér.

Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout vyjádřil běloruskému velvyslanci Valeriji Kurdjukovovi důrazný protest v souvislosti s vážným podezřením na porušení mezinárodního práva v letectví. Vyzval též k okamžitému propuštění Prataseviče a jeho přítelkyně. Kulhánek řekl, že Evropa musí Bělorusku vyslat jasný signál, že jeho postup je naprosto nepřijatelný.

Česká republika bude trvat na důkladném mezinárodním vyšetření incidentu, který podle ministerstva ohrozil životy pasažérů a posádky a který běloruské orgány zneužily k pronásledování jednoho ze svých kritiků. „Všechny reakce bude koordinovat na nejvyšší úrovni se svými partnery v Evropské unii,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

Záležitost ostře kritizovaly také Spojené státy, Severoatlantická aliance, Británie, Francie, Německo či Polsko. Někteří čeští opoziční politici rovněž hovoří o aktu státního terorismu.

Na incident reagovala i ruská strana. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásila, že Západ by incidentem neměl být šokován, a připomněla případ z roku 2013, kdy bolivijský prezident Evo Morales strávil noc a dopoledne na letišti ve Vídni, kde muselo jeho letadlo při cestě z Moskvy neplánovaně přistát. Několik evropských zemí mu zakázalo přelet v obavě, že se na palubě skrývá Američan Edward Snowden, kterého USA obvinily ze špionáže.

Ještě více se zároveň vyostřily vztahy Běloruska a Lotyšska. Bělorusko vyhostilo lotyšského velvyslance a všechny zaměstnance lotyšské ambasády vyjma jedné osoby. Riga vzápětí učinila reciproční krok.

S přispěním ČTK

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru