Rozpočet na příští rok má mít schodek 390 miliard, schválila vláda. Hrozí zhoršení ratingu země, varují ekonomové

Vláda v pondělí schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 korun měsíčně, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců.

Proti letos schválenému rozpočtu má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů zhruba o deset miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová.

Schillerová navrhla rozpočet pro příští rok s deficitem 390 miliard. „Ten schodek je noční můra,“ míní ekonom

31. 5. 2021 ▪ 6 min. čtení

Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Minulý týden přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná. „Zatímco ministerstvo hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020,“ upozornila již dříve předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Obdobně se vyjádřili i ekonomové, podle kterých navržený schodek státního rozpočtu neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je potřeba stabilizovat. Hrozí tak podle nich zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu.

Ministerstvo financí upozornilo, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. „Zvýšení těchto plateb nebude mít vliv na rozpočtový schodek, a nebude-li v plném rozsahu kompenzováno vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády,“ uvedl úřad.

Z materiálu dále vyplývá, že daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 679,6 miliardy korun z letošních očekávaných 622,1 miliardy korun. V roce 2020 byly daňové příjmy rozpočtu 718,2 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok zůstat na letošních 31,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.

Navržený rozpočet může na konci roku vypadat úplně jinak. Jednak se po volbách změní složení sněmovny, přičemž podle průzkumů posilují právě kritici rozpočtové politiky současné vlády, jako jsou koalice Spolu nebo Piráti-STAN. Jejich poslanci budou pro schodek 390 miliard korun jen stěží zvedat ruku. „Vláda nemá jinou možnost. Ať jsou volby nebo nejsou, tak platí rozpočtová pravidla a ta mají tvrdé termíny,“ řeka Schillerová.

Připomněla, že vláda musí schválit rozpočet do 20. června, ministerstvo financí musí následně návrh rozpracovat do konce srpna a do sněmovny musí jít návrh do konce září.

„Nicméně si nemyslím, že nová vláda bude hned po volbách. Ale až vznikne, bude mít právo rozpočet přepracovat,“ dodala ministryně financí.

Rozpočet navíc na jedné straně počítá s dosud neschválenými příjmy, například obsahuje 2,7 miliardy z digitální daně. S podobnou částkou už Schillerová počítala loni při schvalování letošního rozpočtu. Sněmovna se ale nakonec na právní úpravě zdanění internetových gigantů nedokázala shodnout a tak do rozpočtu z očekávaných 2,5 miliard nedoputovala ani koruna. Letos si Schillerová věří. „Momentálně jsme nejblíže schválení zákona, a to je před třetím čtením. Udělám všechno pro to, aby zákon prošel,“ řekla.

Zároveň ale návrh rozpočtu neobsahuje některé další výdaje, které s největší pravděpodobností přijdou. Vláda například chystá navýšení plateb za státní pojištěnce, aby dostala do zdravotnictví více peněz ze státního rozpočtu. To znamená jeho zatížení o další desítky miliard korun. Podle Schillerové jsou dvě cesty, jak takový rozpočet sestavit až do finální podoby. Buď nové odhady přinesou pozitivní čísla o růstu průmyslu, což by znamenalo vyšší příjmy do státní pokladny. „Pak je druhá cesta a tou jsou škrty na výdajové straně. Jinou cestu neznám,“ dodala Schillerová.

Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Schválit a předložit sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.