Volkswagenu musí jeho bývalí manažeři zaplatit vysoké odškodné. V kauze Dieselgate se nezachovali jako řádní hospodáři

Německý koncern Volkswagen ve středu informoval, že se ohledně skandálu kolem podvodů s výfukovými plyny dohodl s bývalými vysokými manažery. Na základě dohody získá odškodné téměř 288 milionů eur (7,3 miliardy korun). Dohodu musí schválit v červenci výroční valná hromada akcionářů. Berlínská prokuratura ve středu ve spojení s kauzou obžalovala bývalého šéfa koncernu Martina Winterkorna z křivé výpovědi.

Většinu odškodného, konkrétně 270 milionů eur, koncern získá z pojištění odpovědnosti ředitelů a úředníků. Winterkorn nadto zaplatí 11,2 milionu eur, bývalý šéf Audi Rupert Stadler 4,1 milionu eur, bývalý šéf technického vývoje automobilky Audi Stefan Knirsch jeden milion eur a bývalý člen představenstva výrobce luxusních vozů Porsche Wolfgang Hatz 1,5 milionu eur.

Volkswagen v březnu uvedl, že bude od Winterkorna a Stadlera požadovat náhradu škody. Po rozsáhlém vyšetřování firma došla k závěru, že oba vrcholní manažeři zanedbali péči řádného hospodáře.

Dieselová aféra propukla v září 2015. Volkswagen tehdy v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že nainstaloval asi do 11 milionů naftových aut po celém světě software, který umožňoval manipulovat s testy.

Velké čtení

Proč Evropa začala tak tvrdě prosazovat elektromobily? Může za to Dieselgate, kauza způsobila přelom v autoprůmyslu

4. 11. 2019 ▪ 8 min. čtení

Winterkorn před německým parlamentem uvedl, že o manipulacích s výfukovými testy před propuknutím kauzy nevěděl. Prokuratura tvrdí opak. „Obžalovaný ve své výpovědi nepravdivě tvrdil, že byl o odpojovacích zařízeních informován až v září 2015,“ uvedla berlínská prokuratura ve svém prohlášení. „Podle obžaloby si byl od května 2015 vědom toho, že řídicí software motoru některých vozidel značky Volkswagen byl vybaven funkcí, která při testování manipulovala s hodnotami výfukových plynů,“ dodala prokuratura.

Podle nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.

Winterkorn na místo šéfa společnosti rezignoval 23. září, týden poté, co se skandál provalil. Odpovědnost za něj nicméně odmítá.

Dieselgate automobilku dosud vyšla na 32 miliard eur (812,4 miliardy korun). Peníze byly využity například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty.

Problém se týká i Renaultu

Francouzské úřady obvinily v úterý tamního výrobce automobilů Renault z obdobného podvodu v souvislosti s vyšetřováním emisí naftových motorů, které se zaměřilo na některé jeho starší vozy a na možné manipulace s emisními testy.  Firma jakékoliv pochybení odmítá.

„Všechny vozy Renault byly vždy schváleny v souladu s příslušnými zákony a předpisy,“ uvedla automobilka v prohlášení. Dodala, že v rámci vyšetřování dostala nařízeno složit zálohu 20 milionů eur (přes půl miliardy korun). Navíc bude muset poskytnout bankovní záruky v hodnotě 60 milionů eur (přes 1,5 miliardy korun) na krytí případných škod.

„Renault popírá spáchání jakéhokoliv trestného činu a opakuje, že jeho vozidla nejsou vybavena systémy, které by umožňovaly podvádět při testování emisí,“ zdůraznila francouzská automobilka.

Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování Renaultu v roce 2017. Podle dřívějších zpráv o vyšetřování zjistila, že některé modely firmy více než desetinásobně překračovaly limity pro emise oxidů dusíku. Jeden z představitelů automobilky v úterý uvedl, že není jasné, kolika vozů by se vyšetřování mohlo týkat.