Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C., (ICSID) zaregistrovalo arbitrážní nárok polostátní společnosti ČEZ vůči Bulharsku. Vyplývá to z informací na jeho webu. Potvrdil to tiskový mluvčí firmy ČEZ Roman Gazdík. Energetická firma žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž odmítl záležitost s ohledem na zahájené řízení komentovat. Podle dřívějších informací ČEZ po Bulharsku žádá vyšší stovky milionů eur, tj. několik miliard korun.

Pokračuje tak mezinárodní spor, jehož přípustnost arbitrážní centrum potvrdilo v březnu letošního roku. ČEZ žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Návrh na zahájení mezinárodní investiční arbitráže podal ČEZ v červenci 2016 poté, co Bulharsko podle něj podniklo kroky poškozující jeho podnikání.

Podle energetické firmy Bulharsko nedodrželo své závazky ohledně výkupních cen elektřiny, exportu elektřiny do zahraničí a celkové liberalizace trhu. Zabránilo také firmě ekologizovat elektrárnu ve Varně, kterou ČEZ následně odstavil z provozu. Tribunál mezinárodního arbitrážního centra ICSID potvrdil, že nároky ČEZ jsou v souladu s Dohodou o energetické chartě a konstatoval, že vedení rozhodčího řízení a uplatnění nároku ČEZ nejsou v rozporu s právem Evropské unie. Arbitrážní řízení vedou s Bulharskem i ostatní evropské energetické firmy.

ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době, jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že dojde k liberalizaci energetického trhu. Bulharská legislativa sice liberalizaci trhu umožňuje, fakticky ale určuje ceny elektřiny i konkrétní podmínky podnikání stát. Zahraniční energetické firmy tak v zemi postupně omezují nebo ukončují své aktivity.

ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve městě Varna. V roce 2013 se ale po sporech s bulharskými úřady rozhodl ze země odejít. Elektrárnu Varna prodal již v roce 2017, v dubnu letošního roku pak získal povolení bulharského energetického regulátora prodat distribuční firmu finanční skupině Eurohold a Bulharsko tak definitivně opustit.

Související

Expanzi ČEZ na Balkán označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na konci letošního března dokončil ČEZ také prodej svých aktiv v Rumunsku. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Prodeje jsou v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru