Mudrování pana Tomáše Sedláčka o Bohémii jako nejkrásnějším mezinárodním názvu pro náš stát by bylo legrační satirou na neschopnost našich politiků užívat běžně jméno Česko a hledání neustále nějaké hnidy na anglickém překladu názvu Czechia. Z obsahu Sedláčkova textu z 13. 8. je ale zřejmé, že právě ten mu leží v žaludku jako kámen, který nemůže strávit. Nemůže se smířit s tím, že ho vidí na mapách Google i v různých ekonomických publikacích, které jistě čte. A tak nakrmí čtenáře výroky typu, „že jsme z nepochopitelných důvodů zvolili nic neříkající a hloupoučce repetitivní, nudné, navíc nikým nepoužívané Česká republika – Čechie“.

Že by si nevšiml, že se neužívá Čechie, ale Česko? Přesto si klade subjektivní otázku, jak je možné, že na Moravě a ve Slezsku prošel název Čechie. Tak ať zkusí zajet třeba do Brna se svým návrhem přejmenovat stát na Bohémii. Bez šrámů na těle ani na duši se domů nevrátí… Faktem je, že malá část lidí, hlavně na jihu Moravy, nestrávila jméno Česko, protože v něm chybí Morava. Ale Česká republika jim až tolik nevadí, tam prý ta Morava ukrytá je. A tak důsledně republikují, stejně jako většina našich politiků.

 

Satira z Bohémie mizí, když po drobných nepravdách přichází ta kardinální: „přejmenování na Čechii bylo uděláno pokoutně, bez jakékoli veřejné debaty, za zavřenými dveřmi. Kdybychom my ekonomové takto pokoutně a bez debaty udělali třeba důchodovou reformu, pěkně by nás národ hnal. A právem. A hle, nám před pár lety přejmenovali zemi a nikdo ani nepípl“. Pan Sedláček prostě nechce vzít na vědomí, že jméno Česko (ne Čechie!) přijali naši předci již při obnovení české státnosti v roce 1918 – jméno Česko-Slovensko vzniklo jako odraz dobové politické reality. Jen ten spojovník se vytratil, příliš připomínal nenáviděnou monarchii Rakousko-Uhersko. Takže shrnuto, nikdo nic nepřejmenoval, debata nemusela být a pípat nikdo nemusel. Jen vláda v roce 2016 udělala to, co měla udělat vláda již po rozdělení Československa a přijetí samostatného Česka do OSN. A určit jako jiné státy, že politické „dlouhé“ jméno je Česká republika a „krátké“ geografické Česko. A to i v překladech do oficiálních jazyků OSN.

O tom rozhodla Názvoslovná komise při ČÚGK již v roce 1993. Vláda ji tehdy pověřila úkolem vybrat nejfrekventovanější tvary, které se pro Česko užívaly v angličtině, francouzštině, němčině, španělštině a ruštině. V té komisi zasedalo 55 odborníků – lingvistů, historiků, geografů, kartografů a dalších. Tedy lidí, kteří se nevěnovali důchodové reformě, ale byli odborníky na geografická jména, jejich původ, vývoj a užívání. A v souvislosti s tím jen malá poznámka – pan Sedláček takovým odborníkem není. Jinak by věděl, že každé geonymum (geografické jméno) má nějaký význam – třeba jím zmíněný Texas je odvozen z caddoského slova táysha’, což značí přátelé.

Samozřejmě i latinská Bohemia má svůj význam a její spojení s bohémským životem je vtipným využitím slova s jiným významem. I když spojovat Čechy s bohémským životem je legrace sama. Ale jak už jsem zmínil, je to jen zástěrka pro odsouzení anglického ekvivalentu pro Česko – tedy Czechia. Jako kdyby nevěděl, že to u nás neovlivníme. Stejně jako Němci a Rakušané neovlivní, že čeština jejich země nazývá Německo a Rakousko, i když to s originály Deutschland a Österreich nemá etymologicky vůbec nic společného. Ostatně 21. 4. 2016 pan Sedláček publikoval svůj první text na toto téma, kde se ohledně jména Czechia sebestředně pasoval na znalce slovy: „Je to něco, co nikdo nikdy neslyšel. Ani ve zprávách, ani v dějinách, ani v literatuře“. Brouk Pytlík také všude byl a všechno znal. Jenže ve skutečnosti je z toho zřejmé jediné – Czechia se mu z nějakých důvodů nelíbí, i když má původ v latině, z níž ji angličtina v nezměněné podobě převzala. Není to tedy „výplod“ české provenience. Doporučuji se podívat třeba na ekonomické přehledy Evropské komise…

Jedinou pravdu má pan Sedláček v tom, že „se stále krkolomně ve světě my sami propagujeme jako Czech Republic“. Ale místo toho, aby jako ekonom propagoval krátký anglický ekvivalent Czechia, což doporučují i marketingoví experti, tak to cizojazyčné jméno zesměšňuje. A nijak to nevyváží satirou s Bohémií. Navíc se obávám, že v jeho případě to zřejmě myslí vážně. Mohu mu jen doporučit, aby s tím návrhem zajel osobně na Moravu.