Bitcoin prorazil hladinu padesáti tisíc dolarů, my se ovšem podíváme, jak lze s využitím bitcoinu také spořit a kde, aby člověk o všechno hned nepřišel. Když už jsme u těch úspor, zaměříme se i na to, kde lze finančně ušetřit v domácnosti.

Akciovým trhům se rekordně daří, a to i tomu českému. Zaměříme se proto v dnešním dílu newsletteru i na dvě české burzy, a proč stojí za pozornost.

Hlavní dnešní témata:

• Klasická žárovka patří do sklepa
• Jak nechat kryptoměny vydělávat
• České akcie jsou pro začátečníky

Úsporná domácnost

Pokud trpíte depresemi nebo nízkým sebevědomím, tak vám gratuluji. Máte o svých schopnostech možná reálnější představu než zbytek populace o těch svých. Jen pravda, moc dobře se s tím nežije. Nadhodnocování vlastních schopností je ve světě financí jako doma. Lidé mají třeba podle studií velmi růžovou představu už jen o svých schopnostech řídit rodinné finance, a to i když jejich rozpočet působí spíš jako cedník. Pozitivní je, že když jim ukážete, kde jim peníze utíkají, tak si nechají poradit.

Kde nám ty peníze utíkají?

Kolegové z Aktuálně pokračují ve svém výborném seriálu, jak si vyladit domácnost a šetřit peníze. Už jsem vám zde v minulosti nějaké výpisky poskytl, nicméně za tu dobu přibyly další dva skvělé texty, které nám ušetří peníze, abychom je mohli prodělat na kryptu.

Konec legrace. Lidé mají často ve zvyku uvést televizi, počítač nebo jiné elektrospotřebiče do úsporného režimu a v něm je nechat hodiny, klidně přes noc. Jenže spotřebiče v tomto režimu nadále odebírají elektřinu. Počítač vás tak třeba stojí v průměru ročně navíc 250 korun. A nemávejte nad tím rukou, jestli si chcete říkat investor, počítá se každá koruna. Podobně je vhodné vytahovat ze zásuvky i nabíječky.

Klasické žárovky dnes patří už akorát do sklepa. Do ostatních místností jsou nejúspornější LED žárovky, i když mají vysokou pořizovací cenu. Svícení kolem čtyř hodin denně jednou touto žárovkou vás ročně stojí 63 korun, s klasickou žárovkou 420 korun. I takzvaná úsporná žárovka je pořád čtyřikrát levnější na provoz. Na druhou stranu je pravda, že světlo z klasické žárovky je sice drahé, ale pro lidské oči nejpřirozenější.

Traduje se, že koupel je šetrnější než sprcha, protože při sprchování proteče mnoho vody. Plná vana přitom pojme 150 až 200 litrů vody, při sprchování činí spotřeba vody 30 až 50 litrů. Vodu šetří i sprchové hlavice. Zatímco starším typem proteče až 20 litrů za minutu, novější úsporné hlavice sníží toto číslo i na 6 litrů. Za novou hlavici utratíte zhruba 600 korun. Jedna koupel vás tak stojí cca 14 korun, zatímco sprcha tři koruny. Jestliže se umýváte alespoň čtyřikrát týdně, ušetříte sprchováním ročně přes dva tisíce korun.

Pokud máte rodinný dům a nejste nikde ve stínu, určitě stojí za zvážení instalace solárních panelů. Solárním panelům stačí běžné denní světlo a fungují i v zimě. Solární elektrárna dokáže zajistit až 80 procent spotřeby elektřiny klasického rodinného domu. Pořizovací ceny jsou v řádu nižších až středních stovek tisíc korun. S garantovanou životností nejméně pětadvacet let a dotacemi od státu se ale investice vrátí.

Více se dočtete na webu Aktuálně.cz.

Spoříme v bitcoinu

Za poslední roky se hodně změnilo, jak lidé vnímají slovo spoření. Ve finančních kruzích mluvit o spoření, a ne o investicích, je jako říkat diskžokej místo dýdžej. Opravdu se na vás vždy podívají s výrazem, kdo ho sem proboha pustil. Jenže spořit se pořád dá i s úroky, na které byli lidé v minulosti zvyklí. Jen s pomocí kryptoměn.

Jak to funguje?

V prvé řadě je potřeba vědět, že spořit v kryptoměnách lze dvojím způsobem. Prvním je využití fenoménu decentralizovaných financí, kdy s pomocí takzvaných smartkontraktů dochází k propojení střadatelů a zájemců o půjčky. Vše funguje decentralizovaně, chybí prostředník v podobě banky. Nahrazují jej právě smartkontrakty, tedy de facto smlouvy, které ale nejsou ve svém jádru nic jiného než naprogramovaný kód. Celé to běží na blockchainu, dnes se nejčastěji využívá síť Etherea, což je takový decentralizovaný počítač. Druhou možností spoření v kryptoměnách je centralizované, podobně jako u klasických bank.

Co je lepší?

Decentralizované finance jsou ve vývoji na svém začátku. Ve zmíněných kódech smartkontraktů se tak mohou objevit kritické chyby. Decentralizovaný svět financí má i další své specifické hrozby. Centralizované spoření je lákavější už jen proto, že je běžnému investorovi bližší. Jednotlivé firmy v tomto byznysu fungují podobně jako banky, jsou prostředníky mezi střadateli a dlužníky. Mezi prověřené instituce nabízející spoření v kryptoměnách patří BlockFi, Celsius a Nexo.

Co firmy nabízejí?

Vždy to funguje tak, že si u dané firmy zřídíte účet a převedete na něj část kryptoměn. Co se bezpečnosti týče, je to podobné, jako mít své prostředky v burzovní peněžence. Je tu tedy riziko, že vám ji vykradou při hackerském útoku, což ale reálně většinou bývá v důsledku chyby uživatele, že si nehlídá přihlašovací údaje svého účtu. Co se týče úroků, tak u bitcoinu BlockFi nabízí čtyři procenta, Nexo pět procent a Celsius přes šest procent. Své kryptoměny si následně uložíte na jejich spořicí účet a tím je hotovo. Většinou máte ještě na výběr mezi obdobou spoření a termínovaného vkladu.

Kde berou peníze na úroky?

Celý byznys zmíněných firem funguje tak, že vámi uložené kryptoměny poskytují za zástavu třeba v podobě dolarů většinou institucionálním investorům. Ti si je půjčují zpravidla krátkodobě a vydělávají tím, že dodávají likviditu na kryptoměnové trhy a inkasují poplatky. Vlastní zkušenosti s BlockFi popisuje v newsletteru investorka Lyn Alden, s Celsiem kanál KryptoMates. Doporučuji mimochodem oba odebírat.

 Více se dočtete na webu HN.

Investujeme doma

Když se řekne pražská burza, začne můj pes nudou zívat. Vždycky ho napomenu, protože to od něj není vůbec fér. Ve skutečnosti nabízí český akciový trh zajímavé tituly, a navíc je ideálním vstupem do světa akcií pro začátečníky a lidi, kteří nechtějí moc riskovat.

Jaké máme české burzy?

Čtete správně, je potřeba hned na začátku zmínit, že Česko má dvě burzy. První je Burza cenných papírů Praha a druhou je takzvaný RM-Systém. Známější je první zmíněná a co do objemu obchodů mnohonásobně větší. RM-Systém spravuje Fio banka a je zaměřena čistě na drobné a středně velké investory. Obchoduje se na ní právě prostřednictvím jejího brokerského rozhraní. Na pražskou burzu je možné on-line vstoupit přes řadu brokerských aplikací od Patrie přes Fio e-Brokera po XTB.

Co burzy nabízejí?

Obě burzy mají podobnou nabídku akcií, byť se mírně liší. RM-Systém nabízí investorům nákup v korunách i akcie některých zahraničních firem jako Apple, Microsoft nebo Volkswagen. RM-Systém má také rychlejší dobu vypořádání obchodu. Pražská burza má proti tomu několik trhů, kdy na primárním trhu nabízí vlajkové akcie a na start trhu akcie menších firem. Myšlenkou tohoto trhu je umožnit investorům podílet se na investicích, které jsou běžně dostupné jen institucionálním investorům. Nejzajímavější úpis akcií zde byl v nedávné době lékárenské společnosti Pilulka nebo zbrojaře Česká zbrojovka. Konkrétně tyto akcie lze ale obchodovat i v RM-Systému.

Jak se daří českým akciím?

Když se podíváte na vývoj pražského burzovního indexu PX, zjistíte, že za posledních deset let se jeho hodnota zvýšila o cca čtvrtinu, což je trochu legrační ve srovnání s americkým S&P 500, který přidal přes dvě stě procent. Pokud se ale započítají dividendy, pak americký index pořád vyhrává s téměř třemi sty procenty, nicméně proti 140 procentům na pražské burze už to není takový náskok. V letošním roce naopak zatím PX svého amerického kolegu překonává. Akcie na české burze nabízejí slušné dividendy, relativně nízkou kolísavost a absenci měnového rizika. Proto jsou vhodné pro začínající investory nebo obecně konzervativnější investory.

Jak akcie nakoupit?

Vždy potřebujete brokera. V případě RM-Systému je to e-Broker od Fio banky. Dalším tradičním českým brokerem pro nákup akcií na pražské burze je Patria. Poplatkově jsou oba zmínění brokeři srovnatelní, přičemž hodně záleží i na konkrétní akcii. Bez přímých poplatků si můžete některé české akcie koupit třeba u XTB, nízké poplatky nabízí platforma TraderGo od Saxo Bank, kterou využívá například Česká spořitelna. Srovnání brokerů najdete v mém e-booku.

Více dočtete na webu HN.

Co se bude tento týden dít?

Začíná velká konferenční akce americké centrální banky v Kansas City, na kterou se každoročně sjíždí centrální bankéři z celého světa. Šéf té americké Jerome Powell má vystoupit až v sobotu a očekává se, že přiblíží, jak centrální banka plánuje vystoupit ze svého programu, kdy skupuje na trzích aktiva a tím pohání mimo jiné růst akciových burz.

Výsledková sezona pomalu končí, naprostá většina firem v indexu S&P 500 výsledky za poslední kvartál reportovala a zároveň 86 procent z nich překročilo očekávání analytiků. Pouze 11 procent firem očekávání nenaplnilo. Zbytek byl v souladu. Jde o jedny z nejlepších čísel za poslední roky.

Výsledky přesto ještě zveřejní v úterý prodejce luxusního oblečení Nordstrom, ve středu se přidá Buffettův oblíbený Snowflake, který se zaměřuje na zpracování dat. Ve čtvrtek se přidají výrobci IT techniky Dell a Hewlett-Packard.

Co stojí za to neminout?

Často vám tu předhazuji různé psychologické studie, minule jsem zmiňoval, ať je zase neberete moc vážně, protože bohužel i akademické práce jsou často kriticky ovlivněné kognitivními zkresleními autorů nebo se jejich výsledky nepodaří replikovat. Nyní vyšel opravdu zajímavý případ, kdy se zdá, že hojně citovaná studie světoznámého psychologa Daniela Arielyho stojí na podvodných datech. Ironické je, že samotná studie je o podvodech.

Reflex přinesl článek o tom, že Češi si často myslí, že bitcoin je ekologický. Především mě ale v článku zaujalo, že výzkum byl proveden přes platformu Instant Research, která umožňuje v podstatě každému, aby si mohl za přijatelné peníze udělat průzkum na reprezentativním nebo speciálně vybraném vzorku populace.

Vyšla předběžná zpráva globálního indexu adopce kryptoměn v ekonomice a hlásí meziročně skok o 880 procent. V chudší části světa táhne zájem o kryptoměny vidina uchovatele hodnoty nebo třeba možnost posílání vydělaných peněz přes hranice své rodině. V západním světě naopak ženou adopci kryptoměn institucionální investoři.

Trochu se začíná hroutit představa o tom, jak je současné využívání vodíku vůbec ekologické. Konkrétně výroba takzvaného modrého vodíku může být dle studie ze Stanfordu pro klima horší než třeba spalování uhlí. Modrý vodík je označení pro plyn vyráběný ze zemního plynu.

Finanční krize nám ukázala, že některé banky jsou příliš velké na to, aby je stát mohl nechat padnout. Nyní to vypadá, že se do stejné pozice dostaly technologické firmy jako Google nebo Amazon. Pokud by padly jejich cloudové služby, byl by to sakra velký problém.

Minule jsem vás tu přesvědčoval o tom, že i mladí si umí vybrat perspektivní akcie. Nový průzkum ukazuje, že se to rozhodně netýká všech a že je to generaci od generace s impulzivností při investování čím dál horší. Nicméně tipoval bych, že bude hrát roli trochu jiná míra rozšířenosti investování v daných generacích.

Chcete se naučit investovat? Přihlaste se k newsletteru Peníze HN. 

Přihlaste se kliknutím na obrázek níže k pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.