Nikdy dříve nestála tolik. Elektřina s dodávkou na příští rok se nyní na Pražské energetické burze (PXE) obchoduje za 94 eur (asi 2400 korun) za megawatthodinu. Některé kontrakty s dřívějším dodáním jsou ale ještě dražší – ty krátkodobější stojí více než 120 eur. Dosavadní rekord padl 1. července roku 2008, kdy se elektřina prodávala za 90 eur za megawatthodinu.

Velkoobchodní cena elektřiny, za níž nakupují například firmy, se od začátku roku téměř zdvojnásobila. Ještě na začátku roku se jedna megawatthodina prodávala kolem 50 eur.

Růst cen elektřiny je propojený se zdražováním emisních povolenek. Jedna nyní stojí 62 eur (přes 1500 korun) za tunu, na začátku roku to přitom bylo 33 eur. Emisní povolenky si musí kupovat velké podniky a elektrárny za každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. Jde o nejdůležitější nástroj Evropské unie pro boj s globálním oteplováním, který má firmy tlačit k ekologičtější výrobě a odchodu od špinavých technologií. Systém emisních povolenek dlouhé roky nefungoval. Po jeho revizi před pár lety ale začaly ceny významně růst. Před pěti lety stálo vypuštění jedné tuny CO2 okolo pěti eur. Ještě loni to bylo něco přes 20 eur.

Jestli se cena dlouhodobých kontraktů nakonec dostane i ke 100 eurům, není jasné. „Žádná cena neroste do nebe. Korekci bych očekával, ale je těžké říci, kdy k ní dojde. Spíše bych to viděl tak, že k ní dojde až ke konci roku,“ řekl energetický expert Jiří Gavor. Kromě povolenek, jejichž cena ale v posledním měsíci rostla v poměru k elektřině méně, je tu podle něj ještě další faktor. Hodnotu energetických kontraktů žene nahoru zemní plyn. I jeho ceny jsou teď na maximech: pohání je blížící se zima a zatím menší naplněnost zásobníků.

Rostoucí ceny elektřiny se zatím nejvíce dotýkají průmyslových podniků. Ty si často elektřinu nakupují rovnou na trzích, a pokud nejsou zásobené, letos si významně připlatí. Část podniků ještě v létě sázela na to, že už tehdy vysoké ceny elektřiny klesnou, a vyčkávala s nákupy. Jejich nákupčí jsou tak nyní pod tlakem nakoupit za každou cenu, což dále přispívá k růstu cen elektřiny.

Dopad na faktury domácností je zatím mírnější, než by mohly naznačovat pohyby na burze. Důvodem je to, že silová cena elektřiny tvoří u průměrné domácnosti asi polovinu faktury, zbytek je tzv. regulovaná složka, do níž spadají platby za distribuci a přenos elektřiny nebo podpora obnovitelných zdrojů. U velkých spotřebitelů je poměr této složky o něco menší.

Velcí dodavatelé energií jako ČEZ, E.ON či Bohemia Energy zatím elektřinu drobným zákazníkům nezdražují. Nicméně ti, kterým končí například dvouletá fixace cen, si už nyní mohou připlatit desítky procent. Při takových velkoobchodních cenách je ale zdražení u domácností jen otázkou času. Všichni velcí hráči ale mají podle Gavora cenový polštář, protože nakoupili ještě za za loňské ceny, které byly mnohem nižší.

Související
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru