Pracovní inzeráty v Česku v posledních letech vypadají čím dál častěji i takto: Nabízíme stabilní zázemí, třináctý plat a práci pro firmu, mezi jejíž hodnoty patří udržitelnost. Stále více společností vyzdvihuje ve svém náborovém procesu udržitelnost, ať už sociální nebo environmentální. Vědí totiž, že odpovědné chování zaměstnavatele je především mezi mladými uchazeči stále žádanější.
Například podle výzkumu společnosti ING z listopadu loňského roku téměř polovina mladých Čechů (48 procent) při hledání práce zvažuje, jak odpovědně se jejich potenciální zaměstnavatel chová. Dalších 36 procent uvádí, že se o chování budoucího zaměstnavatele příliš nezajímají, ale připouštějí, že může ovlivnit jejich rozhodování.
Že je firemní udržitelnost stále více „trendy“ a v náboru funguje jako velké lákadlo, potvrzuje i Markéta Svobodová, předsedkyně spolku v oblasti udržitelnosti RespON. „Zaznamenáváme čím dál větší zájem zejména mladých lidí o udržitelnost a smysluplnou práci. Nechtějí ztrácet svůj čas pro zájmy firem, jejichž aktivity, produkty či služby jim nedávají smysl. Zaměstnanci jsou navíc často připraveni s udržitelností své firmě pomoci a posunout ji dál, pokud k tomu dostanou prostor,“ říká Svobodová. Stejně tak je velký zájem o pozice ve firmách a neziskovkách, které se přímo udržitelností zabývají.
Velkou roli podle Svobodové hraje i fakt, že se o udržitelnosti v posledních letech více mluví také v médiích a mezi mladými lidmi. „Firmy se předhání i v reklamách ve zmínkách o své udržitelnosti. Jde ale o to, jak moc se tváří udržitelně navenek a jak se o udržitelnost opravdu snaží na dennodenní bázi v běžném provozu, zda ji opravdu berou v potaz ve všem, co dělají. To je často těžké poznat zvenčí,“ upozorňuje.
Aby uchazeč poznal, jestli je firma skutečně udržitelná, je podle Svobodové důležité, aby společnost byla odpovědná k přírodě a lidem zejména svým hlavním byznysem, tedy tím, co dělá. „Nestačí jen mít projekty pro dobro nad rámec své hlavní činnosti, třeba filantropické a charitativní akce. To je jen něco navíc. Nejdůležitější je mít dlouhodobou odpovědnost k přírodě a lidem začleněnou do všech oddělení, do všech činností a rozhodování,“ zdůrazňuje Svobodová. Jinými slovy, pokud bude firma drancovat přírodu a „vykořisťovat“ zaměstnance a na Vánoce uspořádá charitativní ples, neznamená to, že je udržitelná.
Udržitelnost popohánějí i cíle EU
Negativní vliv na firemní udržitelnost měla pandemie koronaviru, protože hodně společností začalo šetřit. „Některé nové produkty a služby, které se plánovaly rozjet a firmy do nich měly investovat, se kvůli pandemii zastavily či alespoň zpomalily. Dalším negativem je samozřejmě vyšší spotřeba jednorázového plastu, nejen v rámci osobních ochranných pomůcek, ale i v kantýnách,“ připomíná Markéta Svobodová.
Nicméně i navzdory pandemii povědomí o udržitelnosti u české veřejnosti stoupá. Jak říká Daniela Němcová, ředitelka platformy Byznys pro společnost, která se udržitelností dlouhodobě zabývá, laická i odborná veřejnost je celkově o odpovědnosti více informovaná.
Důležitou roli podle Němcové hrají také strategie Evropské komise, jako jsou Green Deal nebo nově i Fit for 55 (balíček opatření EU s cílem snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 procent). Evropská komise také přichází se změnami v povinném reportingu firem. Od roku 2023 budou muset společnosti nad 250 zaměstnanců s obratem přes 1,3 miliardy korun kromě klasické účetní závěrky vykazovat i to, jaký vliv má jejich podnikání na planetu a společnost.
Méně piva v PET lahvích
Jedním z nejsilnějších směrů, kterými se nyní české firmy v udržitelnosti vydávají, jsou závazky ke snížení uhlíkové stopy, popřípadě dosažení uhlíkové neutrality. „Uhlíkovou stopu v Česku sledují i nevýrobní společnosti, většinou ty se zahraniční vlastnickou účastí, kde je tato praxe už standardem. Nejčastějším postupem při měření emisí oxidu uhličitého je využití GHC protokolu, který stanovuje tři kategorie podle původu emisí: od přímých emisí, jež produkuje daná firma například v rámci provozu svých budov či služebních aut, přes emise spojené se spotřebou energií při činnosti podniku až po nepřímé emise, které jsou mimo kontrolu a vlastnictví firmy, ale jsou například zdrojem pro výrobu,“ vysvětluje Němcová.
Povzbudivé jsou podle ní také kroky firem v oblasti cirkulárních obalů, což paradoxně urychlila právě pandemie. „Kvůli uzavření hotelů, restaurací a kaváren musela celá řada firem zvýšit využití balených výrobků, například nápojů, a to vedlo k intenzivnějším snahám snížit dopad obalů na životní prostředí. Mnohé společnosti tak omezily využívání jednorázových plastů, zvýšily podíl recyklátu v obalech nebo podíl vratných obalů,“ říká Němcová a jako příklad uvádí Plzeňský Prazdroj a Mattoni.
Plzeňský Prazdroj se mimo jiné zavázal, že do roku 2025 sníží spotřebu jednorázových plastů o 89 procent a za dalších pět let bude používat výhradně recyklované. Už vloni největší český pivovar přestal plnit do PET lahví piva Gambrinus a Radegast. Do konce roku 2022 budou tuto cestu následovat i další značky jeho piv: Kozel, Primus a Klasik. Prazdroj vloni také snížil tloušťku plastových fólií, které drží pohromadě piva na paletách, a to až o třetinu. Od roku 2025 pak bude pivovar používat i plechovky výhradně z recyklovaného materiálu.
V loňském roce také Plzeňský Prazdroj spustil rozsáhlý projekt měření uhlíkových emisí napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem a například v nošovickém Radegastu instaloval nové plechovkové linky přinášející úsporu energie.
Výrobce nápojů Mattoni zase dlouhodobě patří k podporovatelům zálohového systému na PET lahve a plechovky. Už například představil svou první zálohovanou plechovku v Česku, která se prodává na e-shopu Košík.cz. Svou strategii a cíle trvalé udržitelnosti představila rovněž Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka si mimo jiné dala za cíl, že do konce desetiletí bude energie určená pro výrobu vozů a komponentů v závodech v Česku pocházet z uhlíkově neutrálních zdrojů.
Stáhněte si přílohu v PDF
Prudce roste zájem o udržitelné materiály
Lucie Mádlová, předsedkyně Asociace společenské odpovědnosti, upozorňuje, že se změnou klimatu a v Česku nečekanými výkyvy počasí začínají investoři vnímat udržitelnost jako zásadní prvek podnikání. „Ze slova udržitelnost se postupně stává buzzword. Navíc mladí lidé chtějí pracovat pro odpovědné zaměstnavatele. Mileniálové tvoří přibližně dvě miliardy světové populace. To oni jsou nyní hlavní cílovou skupinou většiny byznysu. Většina z nich věří, že udržitelnost by měla hrát v byznysu klíčovou roli. Mileniálové preferují značky, které mají pozitivní společenský dopad,“ upozorňuje Mádlová.
Její slova dokládá třeba i poptávka po oblečení z udržitelných materiálů, kdy právě mladí lidé bývají nejčastějšími nákupčími. V Česku vloni meziročně vzrostl počet objednávek oblečení z udržitelných materiálů o 215 procent, Slovensko zaznamenalo nárůst o 343 procent. Údaje vyplývají z interních dat vyhledávače módy Glami.cz, přičemž za udržitelné materiály se považují například biobavlna, len, konopí, lyocell nebo recyklovaný polyester.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Top zaměstnavatelé.
