Rychlovlaky TGV oslavily 40 let. Češi podle Francouzů začnou stavět nejdřív za čtyři roky

Nejslavnější evropské rychlovlaky TGV oslavily ve středu 40 let od zahájení provozu. Soupravy svištící krajinou rychlostí přes 300 kilometrů v hodině se od první trati mezi Paříží a Lyonem postupně rozšířily do celé země a jsou dnes chloubou francouzského železničního průmyslu.

A podobné rychlovlaky jako ve Francii chtějí teď i středoevropské státy, včetně České republiky. Jenže síť je zatím jen na papíře, začít stavět mají třeba Češi nejdříve v roce 2025. Ucelená rychlotrať mezi Prahou a Brnem má podle studie proveditelnosti zveřejněné Správou železnic být hotová až kolem roku 2037.

Češi se přitom od Francouzů chtějí inspirovat. Správa železnic proto při přípravě nakoupila francouzské technické know-how. Tuzemské rychlovlaky by podle odhadů Správy železnic mohlo v budoucnu využívat přes 130 tisíc cestujících denně. Tratě budou v dosahu více než poloviny obyvatel země. Například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla místo současných asi 2,5 hodiny trvat kolem hodiny.

Historie francouzských rychlovlaků sahá až do 50. let

Experimenty s rychlými vlaky podnikal francouzský železniční dopravce SNCF už v polovině 50. let. Na trati poblíž Bordeaux tehdy uháněly speciálně upravené lokomotivy rychlostí přes 300 kilometrů v hodině. Snaha o další zvýšení rychlosti ale v následující dekádě vedla do slepé uličky, kterou představoval projekt vlaku klouzajícího na vzduchovém polštáři. Takzvaný Aérotrain však byl pro svou složitost a s ní spojené problémy zavržen a přednost dostal paralelně vyvíjený projekt rychlovlaku s koly.

První souprava TGV (Train à Grande Vitesse, tedy vlak vysoké rychlosti) vyjela na koleje v roce 1972. Její vzhled pocházel z dílny automobilového designéra Jacquesa Coopera, který se prý nechal inspirovat tvary sportovních aut značky Porsche. Souprava nebyla unikátní jen vzhledem, ale také tím, že se měla obejít bez napájení z troleje. Zdrojem proudu pro elektromotory totiž byly turbíny na letecký petrolej, které si vlak vezl s sebou. Teprve skokové zvýšení cen ropy v první polovině 70. let přimělo konstruktéry přejít na čistě elektrickou trakci.

První trať určenou pro vysokorychlostní soupravy začaly francouzské železnice budovat v roce 1976. Spojení mezi Paříží a Lyonem bylo uvedeno do provozu v září 1981 za přítomnosti tehdejšího francouzského prezidenta Francoise Mitterranda. Mimochodem, právě tuto trať uvádí dopravce SNCF jako příklad vysoké efektivity železnice oproti jiným druhům dopravy. Plnou třetinu vzdálenosti totiž vlaky TGV ujedou, aniž by odebíraly proud.

TGV má 40 let

Dalších 15
fotografií

V následujících desetiletích se síť speciálních železničních koridorů pro vysokorychlostní vlaky dále rozrůstala. Jako první přibyl v roce 1990 úsek spojující Paříž s Le Mans. V roce 1992 byl otevřen první úsek trati z Lyonu na jih do Valence, o rok později zahájilo TGV expanzi na sever od Paříže, do Belgie a k tunelu pod kanálem La Manche. Jako zatím poslední byly v roce 2017 zprovozněny vysokorychlostní trati do Bordeaux, Rennes a Montpellieru.

V počtech tratí vede Čína

V současnosti měří tratě pro vysokorychlostní vlaky v zemi 2735 kilometrů (Francie má po Číně, Japonsku a Španělsku nejvíce kilometrů vysokorychlostních tratí na světě) a síť je napojena na prakticky všechna velká francouzská města. Ročně přepraví na 110 milionů cestujících.

TGV byly třetí komerční vysokorychlostní vlaky na světě po japonských šinkansenech, které začaly jezdit v říjnu 1964, a britských vlacích InterCity 125, jež byly zprovozněny v roce 1976.

Kromě Francie jezdí vlaky TGV i do sousedních zemí, které se k budování vysokorychlostních tratí připojily. Pod názvem Thalys je možné elegantní soupravy potkat v Německu a Nizozemsku. Na síť je napojeno také Švýcarsko a Itálie. Vlaky Eurostar jezdí do Belgie a tunelem pod Lamanšským průlivem až do Londýna.

Soupravy francouzských rychlovlaků běžně jezdí rychlostí kolem 300 kilometrů v hodině. Maximální rychlost upravených jednotek je však mnohem vyšší. Počátkem dubna 2007 stanovilo TGV nový světový rekord pro kolová železniční vozidla. Jeho hodnota je 574,8 kilometru v hodině, tedy skoro polovina rychlosti zvuku. Absolutní rychlostní vlakový rekord ale drží rychlovlak fungující na principu magnetické levitace. Japonský maglev 21. dubna 2015 překonal na zkušební trati poprvé rychlost 600 km/h. V jednu chvíli uháněl rychlostí 603 km/h, čímž padl jeho ani ne týden starý rekord 590 km/h.

Rozhovor

Vysokorychlostní vlaky změní budoucnost celé země, říká britský odborník, který Česku pomáhá se na ně připravit

23. 4. 2019 ▪ 8 min. čtení

Přestože nejvyšších průměrných rychlostí dosahují vlaky TGV na zvláštních, speciálně pro ně vybudovaných koridorech, jezdí soupravy i po klasických, byť výrazně modernizovaných tratích. Na těch ale dosahují rychlosti „jen“ 220 km/h.

Nejvážnější nehoda v dosavadních dějinách TGV se udála v listopadu 2015, kdy při zkušební jízdě na nové trati mezi Paříží a Štrasburkem zahynulo při vykolejení 11 lidí. V roce 1983 se stal vlak TGV také terčem bombového útoku, za nímž stál levicový terorista Ilich Ramírez Sánchez, známý jako Carlos či Šakal, a který si vyžádal dvě oběti.