Státní distributor paliv Čepro nemusí platit 2,6 miliardy korun ve sporu o údajně uskladněné pohonné hmoty. Ve středu to pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl odvolání firmy Lancelin. Navázal na předchozí závěr trestního soudu o tom, že pohledávka původně uplatňovaná firmou Venturon Investment je fiktivní a že za jejím vytvořením stáli podnikatel Radovan Krejčíř a někdejší obchodní ředitel Čepra Martin Pechan.

„Civilní soud nemá prostor, aby dál prováděl nebo opakoval dokazování, které zaznělo před soudem trestním,“ konstatoval předseda odvolacího senátu František Švantner. Potvrdil tak předchozí rozhodnutí pražského městského soudu, který se žalobou Lancelinu v obchodním sporu věcně nezabýval právě kvůli existenci trestního rozsudku.

Spor o více než 260 tisíc tun nafty je jeden z nejrozsáhlejších v českém byznysu. Celý případ se táhne již 17 let. Na počátku přitom šlo i o přežití celé státní firmy, kvůli manipulacím s obsílkami totiž před lety soud prohlásil pohledávku za platnou a do Čepra se chystal exekutor. „Touto fiktivní pohledávkou a souvisejícím trestním řízením se zabývám od chvíle, kdy jsem do společnosti Čepro v roce 2005 nastoupil,“ uvádí k rozsudku šéf Čepra Jan Duspěva. O tom, že naftu firma nikomu nedluží podle svých slov nikdy nepochyboval. Duspěva zdůraznil, že to potvrdilo už v roce 2018 i pravomocné odsouzení podnikatelů Martina Pechana a Radovana Krejčíře za pokus o podvod právě v souvislosti s touto údajně miliardovou pohledávkou.  

Jiný pohled na věc má ale advokát Lancelinu Michal Šimků. „Rozhodně zvažuji, že podám proti nynějšímu rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu. Je to ale na klientovi,“ řekl HN. Podle něj je problém, že obchodní soud argumentoval zmíněným trestním rozsudkem a rozhodl tak bez dalšího dokazování. „S tím nemůžu souhlasit,“ uvedl Šimků. Soud se podle něj také nevypořádal s tím, že Čepro přiznalo, že pohonné hmoty ve stejné výši jako postrádá Lancelin ve skladech byly.  Čepro ale už dříve uvedlo, že jejich majitel si je tehdy vyzvedl.  

„Je třeba říci, že pokud na nynější žalující společnost byla převedena pohledávka, která byla již v minulosti předmětem vyšetřování a různých kontrol – celních, daňových a tak dále – samozřejmě si je ten, na kterého pohledávka přechází, vědom toho, že se jedná o pohledávku, která se označuje jako toxická,“ podotkl také soudce. „Toho, že tu pohledávku posuzovali v trestním řízení, se nelze zbavit,“ dodal.

Na počátku sporu stála firma Bena, která dovážela pohonné hmoty ze Slovenska a od roku 1996 využívala skladovací systém Čepra. V roce 2002 uzavřela Bena obchod s firmou Venturon, na kterou podle Čepra papírově převedla i palivo, kterým nedisponovala. Distributor paliv k tomu uvedl, že fiktivní obchod měl Beně pomoci k tomu, aby nemusela doplácet daně.

Venturon pak začal po Čepru vymáhat vydání paliv a v roce 2003 se kvůli tomu poprvé obrátil na soud. V souvislosti s tím pak Čepro čelilo exekuci. Jak se později ukázalo u trestních soudů, Čepro o tomto soudním sporu vůbec nevědělo. Jeden ze členů Krejčířova gangu totiž přesvědčil úřednici Čepra, aby zatajila soudní obsílky. Soudy poté domnělý nárok uznaly a exekuce ve státním podniku se nekonala jen díky zásahu policie.

Pohledávka nakonec skončila u firmy Lancelin, její majitelé nejsou známí. 

Za pokus o tunelování Čepra a další trestné činy vyměřily soudy v roce 2018 uprchlému Krejčířovi souhrnný trest 15 let vězení. Muž si však momentálně odpykává dlouholeté tresty odnětí svobody v Jihoafrické republice, a to za pokus o vraždu nebo obchod s drogami. Pechana soudy poslaly za mříže na pět let, s ústavní stížností neuspěl. O stížnosti Krejčíře zatím český Ústavní soud nerozhodl.