Klíčová chemička Agrofertu omezuje výrobu kvůli prudkému zdražení plynu. Babiš zatím v EU prosazuje kroky, které by cenu srazily

Nejziskovější podnik Agrofertu omezí kvůli vysokým cenám plynu výrobu. Německá chemička SKW Stickstoffwerke Piesteritz, kterou koncern získal v roce 2002, je jedním z největších producentů hnojiv a amoniaku v EU. Podobně jako další evropské výrobce BASF nebo Yara drtí SKW historicky nejvyšší ceny zemního plynu, který je základní surovinou pro výrobu hnojiv. Premiér Andrej Babiš (ANO), do jehož svěřenského fondu chemička patří, už začal spolu s několika státníky lobbovat za společný nákup plynu v rámci EU. Osamoceně pak navrhuje také zastropování cen emisních povolenek.

SKW Piesteritz od úterý snižuje svoji produkci o 20 procent. „Nemá cenu vyrábět amoniak při těchto cenách,“ řekl agentuře Bloomberg Petr Cingr, generální ředitel společnost SKW. A zároveň dodal, že pokud vláda nebude jednat, hrozí, že se výroba zastaví úplně.

Piesteritz je největším výrobcem amoniaku a hnojiv v Německu. V dobrých letech zajišťuje – spolu s další slovenskou chemičkou Duslo Šaľa – největší část čistého zisku Agrofertu, kterému přitékají peníze i z dalších petrochemických podniků. V Česku jde o Lovochemii, Prechezu, Dezu nebo výrobce biopaliv Preol. Chemická divize tvoří dlouhodobě zhruba polovinu zisku Agrofertu, a to při mnohem menším obratu.

Například v roce 2019 měla SKW zisk skoro 70 milionů eur (1,8 miliardy korun), což byly tehdy dvě pětiny zisku Agrofertu – tehdy 4,5 miliardy. O rok dříve měla továrna ztrátu 35 milionů eur (přes 900 milionů korun). Tehdy to způsobily vysoké ceny plynu, které se v průměru pohybovaly na hladině kolem 25 eur za megawatthodinu. 

Vývoj ceny zemního plynu v Evropě (v eurech za MWh):

Plyn je největší nákladovou položkou při výrobě hnojiv a čpavku. Německá chemička ročně spálí okolo 640 gigawatthodin zemního plynu, což odpovídá spotřebě 50 tisíců domácností. 

Ceny plynu žene nahoru jeho nedostatek 

Ceny energií a plynu překračují téměř každý den nové rekordy. Elektřina podražila od začátku roku až trojnásobně, plyn více než šestinásobně. Současný kontrakt na jednu megawatthodinu plynu s dodáním v listopadu se na pražské energetické burze PXE prodává za 116 eur. Na začátku roku to přitom bylo necelých 20 eur. A v polovině loňského roku se plyn prodával dokonce mezi čtyřmi a pěti eury za megawatthodinu.

Důvodů, proč je cena plynu tak vysoká, je několik. Jednak je ho v Evropě momentálně nedostatek, protože jeho největší dodavatel do Evropy, ruský Gazprom, od srpna omezil dodávky. Kvůli vyšší ceně zkapalněného zemního plynu LNG v Asii tam míří také většina dodávek z Kataru a USA. K nervozitě obchodníků a růstu ceny přispívá i menší naplněnost podzemních zásobníků a celková nejistota na trhu ohledně budoucích dodávek. 

Drahá elektřina a plyn drtí Bohemia Energy. V Česku firma prudce zdražuje, na Slovensku hází ručník do ringu

4. 10. 2021 ▪ 3 min. čtení

Agrofert není jediný, kdo v Evropě kvůli nákladnému provozu omezuje výrobu. K podobnému kroku už dříve přistoupil agrochemický gigant BASF, a to ve svých závodech v německém Ludwigshafenu a belgických Antverpách. O 40 procent omezil výrobu druhý největší světový dodavatel čpavku, norská společnost Yara. Americká firma CF Industries před dvěma týdny dokonce zcela uzavřela dva závody ve Velké Británii. Jeden ze závodů CF by měl s finanční pomocí britské vlády opět vyrábět.

Omezení výroby se projeví na hospodářských výsledcích chemiček. „Obecně platí, že chemička musí fungovat z 80 procent kapacity, aby byla zisková. Pokud bude třeba měsíc stát, tak zisková nebude,“ sdělil ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček. Pokud tahle situace potrvá dlouhodobě, může to podle něj ohrozit i potravinářský průmysl. Firmy jsou důležité také kvůli dodávce oxidu uhličitého, který se používá na jatkách.

Boj proti ceně emisních povolenek

Spouštěčem rostoucích cen energií je cena emisních povolenek, které se nyní prodávají za 65 eur. Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazuje, aby Evropská unie proti vysokým cenám energií okamžitě zasáhla. Svým lobbingem za snížení cen pro firmy ale fakticky lobbuje i za své vlastní společnosti, které převedl do svěřenských fondů. Zisky z jejich činnosti v konečném důsledku stále plynou jemu.

Babiš navíc v rámci boje za snížení cen vsadil na netradiční metody. EU by se podle něj měla domluvit na stanovení maximální výše ceny emisních povolenek a zastropovat jejich cenu. Napsal to začátkem října v dopise lídrům ostatních států unie. HN jej mají k dispozici.

„To, co premiér chce, není možné prosadit,“ řekl HN vysoce postavený zdroj blízký jednáním. Poukázal na to, že k zastropování ceny emisních povolenek by byl nutný jednomyslný souhlas všech států EU. A to je prakticky nemožné – země, které ve velkém vsadily na budování obnovitelných zdrojů energie, jsou striktně proti. 

Na úterní schůzce lídrů členských států EU ve Slovinsku o cenách energií podle zdrojů HN mluvil pouze Babiš a jeho španělský kolega Pedro Sánchez. Se stejnou informací přišel i server Politico. Zatímco Babiš má na snížení cen skrze firmy Agrofertu i osobní zájem, ve Španělsku zase zhruba třetina domácností nemá zafixované tarify na dodávky energií, ale platí podle jejich okamžité tržní ceny. Tito lidé tak jsou nyní vystaveni velkému zdražení.

V některých dalších návrzích na omezení rostoucích cen energií se naopak Babiš s představiteli jiných zemí shoduje. Francouzi či Španělé jsou pro to, aby státy EU společně nakoupily zásoby zemního plynu a použily je jako strategickou rezervu pro případ nedostatku plynu nebo velkého růstu jeho ceny. To chce Babiš také, podle zdrojů HN to ale odmítá české ministerstvo průmyslu.

Problém rostoucích cen vnímají politici ve většině zemí EU. Podle zdrojů HN si ale jsou vědomi toho, že vypracování řešení bude chvíli trvat a není možné chtít ho během pár dní, jak doslova napsal Babiš v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a Charlesi Michelovi, šéfovi Evropské rady, tedy summitů lídrů členských zemí EU. Také tento dopis mají HN k dispozici. Některé země žádají, stejně jako český premiér, také to, aby s emisními povolenkami mohly obchodovat jen firmy, které je potřebují ke své činnosti, nikoliv finanční instituce. K tomu by ale byla nutná změna platných zákonů, což obvykle trvá řadu měsíců.

Důsledky dražšího plynu pociťují už nyní zemědělci, hnojiva zdražila a je jich nedostatek. Zemědělci v Česku ročně spotřebují 128 kilogramů umělých hnojiv na hektar orné půdy, průměr v Evropě je kolem 170 kilogramů.

„Situace, která panuje na světových trzích, nemá žádnou paralelu v minulosti. Hnojiva vyletěla do horentních sum. Loni se tuna močoviny prodávala za osm tisíc korun, nyní je to 17 tisíc. Nic nenasvědčuje tomu, že se situace zlepší a zemědělci na jaře budou mít dostatek hnojiv. Někteří už nyní nakupují za jakoukoliv cenu, ale převládá vyčkávací taktika. Za takové ceny se nikomu nechce nakupovat,“ řekl David Hubert ze společnosti Agra Group prodávající hnojiva. 

Dopad to bude mít také na motoristy, jelikož bude na trhu chybět roztok AdBlue, který se vyrábí ze čpavku a používá se u spalovacích motorů ke snížení emisí oxidů dusíku.