Český poskytovatel digitálních plateb pro kamiony Eurowag vstoupil v pátek na londýnskou burzu s nižší cenou, než v jakou vlastníci původně doufali. Firmu založenou podnikatelem Martinem Vohánkou ocenili investoři na více než jednu miliardu liber (30,9 miliardy korun). Vstupu ale nepomohlo načasování: investoři se obávají dopadů růstu ceny paliv a Velká Británie řeší nedostatek řidičů v nákladní dopravě.   

Vohánkova společnost W. A. G. Payment Solutions, provozující značku Eurowag, zpracovává platby za mýtné a pohonné hmoty pro kamiony ve 30 zemích Evropy. Během takzvaného primárního veřejného úpisu akcií firma v Londýně prodala akcionářům asi 18 procent svých akcií za cenu 150 pencí za kus. To je pod spodní hranicí očekávaného cenového rozpětí, které bylo původně stanoveno v intervalu 175 až 220 pencí. Během prvního dne obchodování se akcie W.A.G. propadly ještě níž. Odpoledne se obchodovaly za 132 pencí.   

Letos jde o třetí úpis akcií (IPO) české firmy, pokud nepočítáme nové emise na alternativním trhu START pražské burzy, zaměřený na malé společnosti. Na standardním trhu pražské burzy letos debutovala pouze finanční skupina SAB Finance. Developerská skupina CTP Nizozemce Remona Vose, také založená v tuzemsku, se na jaře rozhodla pro burzu v Amsterdamu.  Na Londýnskou burzu šla v minulosti jen softwarová firma Avast, jejíž tržní kapitalizace byla při vstupu 70 miliard korun.

Podle zakladatele pražské investiční společnosti Sirius Investments Martina Burdy má W. A. G. růstový potenciál, ale investoři se nejspíš zalekli aktuálního prudkého nárůstu cen nafty. „Fakticky je ale budoucí přechod od dieselu k jiným druhům paliv pro firmu obrovskou příležitostí, protože bude moci nabídnout dopravcům vlastní infrastrukturu. Cenu akcií vidím nad 200 pencí do půl roku,“ řekl Burda Hospodářským novinám. Burda v minulosti vedl například Investiční společnost České spořitelny a podle svých slov akcii zatím nemá v portfoliích.

Společnost nabídla během IPO 113 milionů nových akcií a dalších 11 milionů akcií prodali stávající vlastníci. U těchto stávajících akcií byla dokonce možnost navýšení v případě zájmu ještě o dalších 12 milionů. Pro firmu to znamená nový kapitál za pět miliard korun, který plánuje využít na rozvoj svých aktivit v Evropě.

Emisi pro W. A. G. zajišťovaly banky Citigroup, Morgan Stanley a Jefferies. Ty nabízely akcie výhradně institucionálním investorům z řad vybraných bank a fondů. 

Hlavními akcionáři W. A. G. jsou zakladatel a generální ředitel Martin Vohánka, který před IPO držel 59,16 procenta akcií a americká private equity skupina TA Associates. Ta v roce 2016 získala ve firmě necelou třetinu.

W. A. G. je příkladem toho, že v poslední době tuzemské firmy pražskou burzu obcházejí. Týká se to například i emisí, které jsou teprve zvažované – infrastrukturní skupiny Cetin, prodejce ojetých vozů Aures Holdings nebo Sazka Group. Ty počítají spíš s umístěním akcií v Londýně či Amsterdamu. Podle vedení burzy problém mimo jiné souvisí s motivací zahraničních poradců, které si firmy pro takové transakce najímají. „Obecně ale platí, že pro českou firmu, která má alespoň část svého byznysu v Česku, není rozumnější a výhodnější volba než lokální kapitálový trh. Pokud poradci tvrdí majitelům opak, pak jim neříkají pravdu,“ řekl tento týden HN šéf pražské burzy Petr Koblic.  „V Česku a ve východoevropském regionu je ale obrovské množství peněz, což někteří poradci z Londýna nechtějí vidět,“ podotýká Koblic.

Vohánkova firma začínala jako jeden z mnoha tuzemských obchodníků s pohonnými hmotami. Nyní tankovací karty a služby, které firma nabízí, využívají po celé Evropě desítky tisíc kamionů. Vohánka věří, že tento trh zahrnující i zprostředkování mýtného, „vratek“ DPH nebo geografických služeb může mít v dlouhodobějším horizontu hodnotu až 40 miliard eur (asi jeden bilion korun) – tedy čtyřikrát větší než loni. V méně optimistickém scénáři pak 25 miliard eur.

Vohánka před IPO lákal investory na rostoucí trh digitálních služeb pro kamiony. Podle něj jsou přepravní služby v celé Evropě roztříštěné. Jejich základem jsou středně velké firmy, které mají méně než 50 zaměstnanců a jsou málo digitalizované. A právě v tom současní vlastníci vidí šanci. W. A. G. od loňska nabízí pro nákladní vozidla třeba integrovanou palubní jednotku pro mýtné a také platby a telematiku či specializovanou navigaci.

Za poslední tři roky zvýšila firma čisté tržby – tedy bez cen pohonných hmot, jež nakupuje a prodává přes palivové karty u více než 15 tisíc partnerských čerpacích stanic či v síti vlastních „truck parků“ – zhruba o třetinu. Loni utržila 125,5 milionu eur (3,2 miliardy korun), zisk byl 23,6 milionu eur.

Firma podniká v celé Evropě, na samotné Česko připadá jen pětina tržeb. „Nejsou v Evropě největší, ale jsou hodně úspěšní. Jejich význam roste a dokážou velmi dobře konkurovat i největším hráčům na trhu jako Shell nebo německá DKV,“ komentoval již dříve pro HN pozici značky v Evropě Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů.

Svoji pozici firma v poslední době posílila několika akvizicemi, ať už jde o českou společnost spravující vozový park KomTeS, nizozemskou firmu Last Mile Solutions zaměřující se na elektromobilitu nebo litevskou mobilní platební službu Drivitty.