Od jaderné fyziky k sendvičům. Zemřel devadesátiletý spoluzakladatel Subway a nukleární inženýr Peter Buck

Jeden ze zakladatelů řetězce rychlého občerstvení Subway Peter Buck zemřel ve věku 90 let. Svou původní investici do fastfoodu ve výši jednoho tisíce dolarů proměnil na více než miliardu. Než se zapojil do budování sendvičového řetězce ale exceloval na akademické půdě, jak připomíná deník Press Herald. Byl první ve své rodině, kdo vystudoval střední školu, kde vynikal ve vědeckých předmětech, a dostal se na univerzitu. Na prestižní Kolumbijské univerzitě ho učil například vynálezce laseru Charles H. Townes, doktorskou práci mu vedl laureát Nobelovy ceny za fyziku Isidor Isaac Rabi.

Pár let po konci studia začal Peter Buck pracovat pro General Electric ve výzkumné laboratoři, která se věnovala vývoji pro vojenská plavidla s jaderným pohonem. Ve státě New York, kde se laboratoř nachází, testoval jaderné reaktory pro ponorky a hladinové lodě amerického námořnictva. U jádra zůstal i v dalším zaměstnání. V roce 1965, kdy se zároveň rozjížděl Subway, přešel Buck do United Nuclear, kde bylo jeho úkolem vypočítávat distribuci energie a požadavky na doplňování paliva v jaderných elektrárnách. Svou inženýrskou kariéru ukončil ve společnosti Nuclear Energy Services.

Vášní Petera Bucka bylo létání. Jeho bývalý švagr Jose Pinero ho seznámil s plachtěním, které Buck už do konce života neopustil. Byl aktivním členem a podporovatelem několika sdružení tohoto leteckého sportu. 

Peter Buck byl filantropem. Podle The Wall Street Journal věnoval v roce 2004 barmský rubín o velikosti 23,1 karátu Carmen Lúcia Ruby pojmenovaný po jeho o rok dříve zesnulé manželce Smithsonianovu národnímu muzeu přírodní historie. Peníze věnoval také nemocnicím nebo školám. Za mnohými z darů stála jeho druhá manželka Carmen, která za nim s nápady na dobročinnost přicházela. 

Podle amerického časopisu Forbes za svůj život nahromadil celkem 1,7 miliardy dolarů a v posledních pěti letech věnoval zhruba 216 milionů do nadačního fondu, který založil s Carmen. Cíl fondu „dát motivovaným lidem nástroje, které potřebují, aby si pomohli“ reflektuje i osobní Buckovu cestu a příběh založení sítě Subway.

V roce 1965 Peter Buck chtěl pomoci sedmnáctiletému synovi kamaráda Fredovi De Luca si přivydělat na univerzitní výdaje spojené se studiem medicíny. Navrhl mu otevřít sendvičový obchod a investoval do něj tisíc dolarů. V americkém státě Connecticut tak vznikl podnik Pete's Submarines na počest prvního investora a specifického podlouhlého tvaru baget. Postupně se název z marketingových důvodů proměňoval, než se v roce 1968 ustálil jako Subway.

První pobočky, na kterých společně pracovali Peter Buck, Fred De Luca a jeho maminka Carmela De Luca, byly prodělečné. V roce 1973 se i přesto rozrostly na 16 lokací napříč Connecticutem. Do cíle zakladatelů mít 32 obchodů bylo však ještě daleko. Proto se rozhodli vydat cestou franšíz a prodávat práva a know-how jiným podnikatelům výměnou za dodržování konceptu, poplatek a úzkou spolupráci. Síť se díky tomuto kroku drasticky rozrostla a desítky let poté se stala dokonce největší fastfoodovou franšízovou značkou na světě s více než 40 tisíci poboček.

V současné době se v počtu franšíz podle amerického Forbesu předhání s fastfoodovou sítí McDonald's. Ta jich má kolem 38 tisíc. Z finančního hlediska však Subway významně zaostává. Její mateřská firma Doctors Associates loni vykázala přes 689 milionů dolarů oproti 19 miliardám dolarů žluto-červené burgrárny. Kvůli byznysovém modelu založeném na franšízách se však celkové množství peněz, které zákazníci utratí v Subway, do výsledků mateřské firmy nepromítá.

V Česku má Subway 11 kamenných prodejen v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Do těch pražských se před deseti lety dokonce podíval spoluzakladatel řetězce Fred De Luca. Podle komunikační manažerky řetězce ve střední a východní Evropě Ireny Schlosserové se na finančních výsledcích českých poboček v poslední době podepsala pandemie. „Ačkoli prodeje u některých franšíz dosáhly na úroveň před pandemií, některé se již nevzpamatovaly a jedna pobočka zavřela,“ popisuje Schlosserová pro HN. Lépe na tom podle ní jsou restaurace na Moravě, která spoléhá na turistický ruch v menší míře než například hlavní město.

Prodeje sítě Subway v Americe už několik let po sobě klesají. Podle odhadů společnosti Technomic od roku 2013 do loňska přišel řetězec o čtyři miliardy dolarů v tržbách. Firma výsledky hospodaření nezveřejňuje. I když v sedmdesátých a osmdesátých letech byla mezi prvními, kdo nabídl zákazníkům jídlo přesně na míru, v současné době takovou možnost mají i mnohé další podniky. CEO Subwaye John Chidsey pro CNN řekl, že řetězec chce i nadále prostoru dominovat, proto v létě výrazně inovoval nabídku nových ingrediencí.

I když příběh podnikatelského úspěchu je často vyobrazován jako inspirativní, růst firmy bývá také podle deníku The New York Times spojován s agresivním vedením byznysu. List v této souvislosti zmiňuje například zjištění federálních vyšetřovatelů, že mnozí franšízanti byli mladými páry, byznysovými nováčky, nebo to byli imigranti, kteří investovali životní úspory do franšízy. Někteří z nich však neměli možnost porozumět smlouvám vyžadujícím minimální investice, licenční poplatky za hrubé prodeje nebo poplatky za reklamu.

Soudní spory a regulátoři obvinili firmu z uvedení některých vlastníků v omyl ohledně jejich vyhlídek. Subway tak za dlouhá léta své existence mimosoudně vypořádal mnoho stížností, zaplatil pokuty a upravil některé své obchodní praktiky. Zároveň však umožnil tisícům lidí dosáhnout úspěchu v byznysu, s nímž neměli předchozí zkušenosti.