Byznys podle Martina Ehla: Česko jako ekonomika, již mají zachránit migranti, kteří ale nepřijdou

Česku chybí oficiálně 350 tisíc pracovníků, podle některých jiných odhadů ale až půl milionu. České firmy se tedy nevyhnou tomu, aby buď zásadně změnily způsoby výroby, což by obnášelo v mnoha případech vysoké investice do automatizace či radikální zvýšení platů, nebo tlačily na politiky, aby změkčili zákony, které pracovní imigraci do Česka regulují.

Cesta k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou je zřejmě kombinací všech těchto tří přístupů. Zdá se, že firmy a jejich lobbistická sdružení zatím zvolily tu nejjednodušší cestu, tedy třetí bod: za posledních pár týdnů se objevilo hned několik volání po otevřenějších hranicích pro pracovní migraci.

Namátkou vybíráme: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR volá po tom, aby nová vláda podporovala ekonomickou migraci na základě stávajících programů. Česko-německá obchodní a průmyslová komora v průzkumu mezi svými členy zjistila, že polovina jejích členů chce od nové vlády otevření trhu práce zahraničním pracovníkům. A digitální platforma Flecto, která se zaměřuje na pružný trh práce, dokonce sebevědomě tvrdí, že do Česka během příštích pěti let přijdou desítky tisíc pracovníků z Asie – hlavně z lidnatých zemí, jako jsou Indie či Malajsie.

Ovšem o pružnějším pracovním trhu nebo o změně zákonů umožňující jednodušší zaměstnávání cizinců v koaliční smlouvě a návrhu vládního programu pětikoalice nic nenajdeme. Už příští rok, jak píše Julie Hrstková, ale bude z hlediska pracovního trhu turbulentnější než ten letošní – lidé nejsou, ale na vyšší mzdu také můžeme kvůli dopadům inflace a pandemie zapomenout.

Nedostatek lidí není jen český případ. Sousední Německo by za ideálních podmínek potřebovalo 400 tisíc nových pracovníků ročně – od akademiků s nejvyšším vzděláním po svářeče a další specializované dělnické profese. Němci si na to schválili nový zákon o imigraci specialistů, který značně zjednodušuje proceduru žádosti a vstupu do země.

Sny o asijských pracovnících může zhatit globální soutěž vyspělých zemí, které v zásadě všechny lákají vzdělané a šikovné lidi z chudších částí světa. Propracovaný program na to má například Kanada.

Co tedy zbývá českým firmám? Přemýšlet hlouběji i o jiných způsobech, jak si zajistit pracovní sílu do budoucna, než je dovoz dělníků i inženýrů z Východu. Třeba snížit svoji závislost na levné práci a zároveň se zasadit o skutečně funkční stát, který by byl atraktivnější pro lidi z celého světa.

Výběr týdne

ČEZ se měl proměnit už před třemi lety

Ředitel energetické firmy Daniel Beneš chce s nastupující vládou Petra Fialy jednat o několika věcech: co bude znamenat Green Deal, jak dokončit tendr na nový jaderný blok v Dukovanech a jak firmu transformovat. Tady vysvětluje proč. 

Desetkrát větší čokoláda

Rodinná firma z Uherského Brodu získala kulinářské Oscary, její čokolády či pralinky zná stále více lidí. Za dva roky vyrostla na desetinásobek a plány má veliké.

S čipy pro Škodu Auto už je to prý lepší

Michael Oeljeklaus, člen vedení mladoboleslavské automobilky zodpovědný za výrobu a logistiku, vysvětluje, že největším problémem byl čip ovládající stahování zadních oken. Desítky tisíc vozů z odstavných parkovišť už ale nyní mohou začít v továrně Škodovky dodělávat. 

Třetí nejbohatší Čech přilákal americké fondy

Radovan Vítek pustil do CPI obří americké fondy Apollo. Skupinu ocenily na více než 130 miliard dolarů. 

Lyžovačka bude

Slovenský miliardář Igor Rattaj sice mluví o tom, že hotely, skiareály a akvaparky jeho skupiny TMR bojují o přežití, ale díky důvěře investorů a covidovým pasům se lyžovat bude.