Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,1 procenta. Je to více, než se očekávalo

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.

„Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly proti loňskému třetímu čtvrtletí o 5,9 procenta a mezičtvrtletně o 3,7 procenta, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností byly meziročně vyšší o 6,4 procenta a o 4,3 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí. Podle statistiků stouply zejména výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o pět procent a mezičtvrtleně o 2,6 procenta. V meziročním srovnání podle ČSÚ opět výrazně narostly výdaje na kolektivní spotřebu.

Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta, a to hlavně v obchodu, dopravě, ubytování, pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Na rozdíl od průmyslu, kde hrubá přidaná hodnota proti předchozímu kvartálu klesla. Meziročně hrubá přidaná hodnota stoupla o 2,9 procenta. Její růst nejvíce podpořil stejně jako v mezičtvrtletním srovnání vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání klesla o 3,1 procenta, meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve sledovaném období podle ČSÚ meziročně propadlo o rekordních 102,1 miliardy korun na 15,8 miliardy korun. Vývoz zboží klesl proti druhému čtvrtletí o 5,9 procenta a proti loňskému třetímu čtvrtletí o 2,3 procenta. V meziročním srovnání se vývoz snížil hlavně kvůli nižšímu vývozu aut. Mezičtvrtletně nižší byl také dovoz zboží, a to o 3,3 procenta, zatímco meziročně stoupl o 8,3 procenta. K meziročnímu růstu dovozu přispěl vyšší dovoz základních kovů a elektrických zařízení, naopak klesl dovoz aut a subdodávek pro automobilový průmysl.

Ekonomové považují zpřesněná data za pozitivní. Zároveň ale upozorňují, že kvůli přetrvávajícím problémům v průmyslu a nástupu nové vlny pandemie bude vývoj ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí znatelně horší a celoroční růst ekonomiky se bude pohybovat jen kolem dvou procent. Dosažení předpandemické úrovně se tak podle analytiků dále posouvá.

„S ohledem na problémy v průmyslu to lze považovat za velmi dobrý výsledek. Poslední čtvrtletí letošního roku bude nejspíše ve znamení slabšího výkonu ekonomiky. Problémy s dodávkami vstupů totiž stále trvají a podle některých ukazatelů se dokonce ještě v průběhu čtvrtého čtvrtletí prohloubily. Negativně v tomto ohledu působí i nástup další vlny koronaviru,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Za celý letošní rok očekává růst HDP o 1,9 procenta.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška letošní poslední čtvrtletí přinese z hlediska HDP špatné zprávy. „Několikatýdenní odstávka výroby aut spolu s další vlnou pandemie namíchá růstu české ekonomiky smrtící koktejl. V mezičtvrtletním srovnání počítáme s poklesem HDP o více než dva procentní body, což ponechá celoroční růst na úrovni 2,2 procenta. Z výpadku HDP za rok 2020 tedy letos neodstraní ekonomika ani půlku,“ uvedl.