ECB ukončí nouzový pandemický program nákupů dluhopisů

Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka ve čtvrtek oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale bude ekonomiku dál podporovat jinými nástroji, i když program PEPP už skončí. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.

Centrální banka tak naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný. ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupala na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.

Centrální banka také uvedla, že nákupy aktiv v rámci jejího staršího programu APP se počínaje druhým čtvrtletím zvýší na 40 miliard eur měsíčně. Ve třetím kvartálu pak budou činit 30 miliard eur za měsíc a od října zůstanou na 20 miliardách eur – a to tak dlouho, jak to bude nutné.

Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.

ECB také sdělila, že uvolní pravidla pro reinvestice pro svůj krizový nástroj, který lze použít v případě budoucích otřesů na trhu. V březnu do něj sice přestane dávat další peníze, až do roku 2024 ale bude pokračovat v reinvestování výnosů. Tento postup ale může změnit podle dalšího vývoje.

„Čisté nákupy v rámci programu PEPP bychom v případě potřeby mohli obnovit, abychom čelili negativním šokům souvisejícím s pandemií,“ uvedla centrální banka.

Základní úrokovou sazbu dnes ECB ponechala na rekordním minimu nula procent. Okrajová zápůjční sazba zůstala na 0,25 procenta a depozitní sazba na -0,50 procenta. U těchto sazeb se změna nečeká ještě dlouho.

ECB předpokládá, že míra inflace bude letos i příští rok výrazně vyšší, než očekávala ještě v září. Pro letošek ji odhaduje na 2,6 procenta oproti dříve uváděným 2,2 procenta. Příští rok by podle nového odhadu mohla míra inflace činit 3,2 procenta, zatímco dosud ji ECB odhadovala na 1,7 procenta. V roce 2023 by růst cen v eurozóně měl činit 1,8 procenta oproti dříve očekávaným 1,5 procenta.

Naopak hospodářský růst eurozóny by měl být příští rok slabší, než ECB předpovídala v září. Letos by měl růst činit 5,1 procenta oproti zářijovému odhadu pět procent, zatímco na příští rok ECB počítá s růstem o 4,2 místo dosud předpokládaného růstu o 4,6 procenta. V roce 2023 by měl růst zpomalit na 2,9 procenta, bude ale silnější než dříve uváděných 2,1 procenta. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny snížil o 6,4 procenta, což byl největší propad v historii tohoto uskupení.

„(Inflace) zůstane nad dvěma procenty po většinu roku 2022. Očekáváme, že inflace bude v blízké budoucnosti i nadále zvýšená, ale že v průběhu příštího roku se bude snižovat,“ řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. „Šíření nových variant koronaviru vytváří nejistotu,“ dodala. Odkazovala přitom na dopady, které má koronavirová krize na pohostinství a na další sektory, pokud budou potřeba nová omezení jejich činnosti.

Šéfka ECB také uvedla, že výrobu průmyslového zboží a některé části sektoru služeb brzdí problémy v dodávkách. Ty podle ní přetrvají do příštího roku, ale měly by se zmírňovat.

Euro na čtvrteční sdělení ECB zareagovalo růstem. Krátce po 15:30 SEČ jednotná evropská měna přidávala k dolaru asi 0,5 procenta na 1,1341 USD. Zisky si po středečním zasedání americké centrální banky (Fed) držely také evropské akcie.