Cena bitcoinu se ve čtvrtek dopoledne snížila pod 43 tisíc dolarů, tedy asi 936 tisíc korun, a za posledních 24 hodin vykazovala pokles o více než sedm procent. Nejznámější kryptoměna světa od svého maxima z loňského listopadu, kdy vystoupila k hranici 69 tisíc dolarů, tak vykazuje pokles přibližně o 37 procent. Takzvaná těžba kryptoměn se navíc teď podle expertů zkomplikuje kvůli nepokojům v Kazachstánu, který patří k zemím, kde se kryptoměny těží nejvíce.

Za posledních 24 hodin držitelé bitcoinů prodali futures na kryptoměny za více než 812 milionů dolarů (17,7 miliardy korun). Výprodej zrychlil v okamžiku, kdy cena bitcoinu spadla pod 46 tisíc dolarů, což byla z technického hlediska takzvaná hranice podpory, uvádí analytický web Coinglass.

Brzy ráno cena bitcoinu při obchodování v Asii klesla až na 42,5 tisíce dolarů, zatímco ve středu se pohybovala nad 47 tisíc dolarů. Obchodníci tak jen z futures na bitcoin zaznamenali ztrátu kolem 317 milionů dolarů, přičemž 87 procent těchto kontraktů sázelo na růst ceny.

Podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera bylo bezprostředním důvodem k výprodeji kryptoměn zveřejnění zápisu z prosincového zasedání americké centrální banky (Fed). Představitelé Fedu naznačili rychlejší zvyšování úroků, než se původně předpokládalo, a hovořili také o tom, že by měl Fed zahájit proces snižování své bilance. Právě její rychlý růst v posledních letech a nulové úrokové sazby způsobily masivní růst cen rizikových aktiv, včetně kryptoměn.

„Zprávy o blížícím se obratu tak logicky vedou k nervozitě mezi investory. Kromě virtuálních mincí během včerejška (středy - pozn. ČTK) citelně propadly i akciové burzy. K propadu bitcoinu přispěla i likvidace dlouhých pozic,“ uvedl Pfeiler. Dlouhými pozicemi se rozumí, že obchodník počítá s růstem ceny daného aktiva.

Těžba kryptoměn v Kazachstánu se teď pravděpodobně bude potýkat s problémy. Bývalou sovětskou republiku totiž zasáhly násilné nepokoje, vyvolané nespokojeností obyvatel s vysokým růstem cen pohonných hmot. Největší telekomunikační společnost v Kazachstánu pak odpojila přístup k internetu.

„Myslím, že někteří počítačoví nadšenci budou říkat, že teoreticky se dá těžit i bez internetu, v praxi by ale všechny přístroje v Kazachstánu měly být vypnuty, když nefunguje internet,“ řekl serveru CoinDesk Jaran Mellerud z výzkumné společnosti Arcane Research.

Těžba bitcoinů se přesunula do Kazachstánu, když se loni proti těžbě postavila Čína, do té doby velmoc pro těžbu kryptoměn. Země byla co do objemu spotřebovávané energie na těžbu kryptoměny druhá za Spojenými státy, loni v srpnu se na celosvětové těžbě v tomto ohledu podílela z 18 procent, odhaduje Cambridgeská univerzita.

Současný vývoj v Kazachstánu může podle ředitele obchodní společnosti Bit.plus Martina Stránského cenu bitcoinu poslat ještě níže. „Půjde ale jen o dočasný trend. Po počáteční panice se cena vrátí k růstu a těžební kapacita se přemístí do jiné, bezpečnější části světa,“ řekl ČTK Stránský.

Protestující v Kazachstánu ve středu vzali útokem veřejné budovy a vláda později oznámila, že uvažuje o rozpuštění parlamentu. Při potyčkách s demonstranty v největším kazašském městě Almaty přišlo podle agentury TASS o život asi 13 policistů, stovky lidí se zranily.

Propady však nezažívá jen bitcoin, i dalším kryptoměnám od začátku roku klesá hodnota. Například cena Etherea se za posledních čtyřiadvacet hodin propadla o víc než jedenáct procent na 3 342 dolarů, tedy asi 72 tisíc korun. V posledních dnech se propadají i další krypto tokeny jako Solana, Cardano či Binance Coin a další.