Dopravci loni zaplatili na mýtu 14,198 miliardy korun, tedy o 23 procent víc než v roce 2020. Podle provozovatele mýtného systému CzechToll zajistily vyšší výběr zejména změny ve struktuře sazeb, zvýšily se například poplatky za hluk a znečištění. Výše poplatků se od loňska nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění je klíčová emisní norma vozu.
Částka za vybrané mýto roste dlouhodobě i přes pandemii koronaviru. Většinu mýta zaplatili dopravci za dálnice, loni to bylo 12,56 miliardy korun. Zbylých 1,63 miliardy inkasoval stát za zpoplatněné silnice první třídy. V letošním roce se mýto rozšířilo o dalších téměř 450 kilometrů. Vedle nových úseků dálnic stát zpoplatnil i více než 380 kilometrů silnic první třídy. Do státního rozpočtu by zpoplatnění dalších úseků mělo přinést asi 400 milionů korun navíc.
Podle CzechTollu přibližně polovinu z celkově vybraného mýtného uhradí zahraniční dopravci.
Ke konci roku 2021 bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno takřka 643 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Z toho více než 164 tisíc má domácí registrační značky.
Provoz mýtného systému loni stál méně než miliardu korun. „Náklady na výběr mýtného v Česku se pohybují pod hranicí sedmi procent. Tím se řadí mezi nejefektivnější systémy svého druhu na světě,“ uvedl Petr Chvátal, provozní ředitel společnosti CzechToll, která patří pod skupinu PPF.
CzechToll v Česku provozuje systém založený na satelitní technologii. Ta snímá jednotlivé průjezdy kamionů a autobusů s hmotností nad 3,5 tuny. Vedle toho systém využívá ještě 60 kontrolních bran.
Současná podoba mýta funguje v tuzemsku přes dva roky. Dopravci během této doby na mýtných poplatcích zaplatili přes 25 miliard korun, tedy více než u staré technologie. Dlouhodobě nejvytíženější jsou podle dat CzechTollu v tuzemsku brněnské úseky dálnice D1.
Původní mýtný systém, založený na mikrovlnné technologii a využívající mýtné brány, fungoval v České republice od ledna 2007 na základě desetileté smlouvy se společností Kapsch. Výběr mýta pro automobily nad 12 tun odstartoval na 970 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. O rok později přibyly první úseky silnic prvních tříd.
Následné hledání nového provozovatele provázely problémy. Kapsch – jeden ze čtyř zájemců – si třeba stěžoval, že uchazeči nedostali stejné podklady. V listopadu 2017 dokonce antimonopolní úřad vydal předběžné opatření, podle kterého ministerstvo dopravy nesmělo s případným vítězem podepsat smlouvu. Vítězem ministerstvo vyhlásilo v dubnu 2018 konsorcium firem SkyToll a CzechToll s cenou 10,75 miliardy korun za deset let provozu. Kapsch chtěl o 2,7 miliardy více.
S přispěním ČTK
