Modrá pyramida Komerční banky dostala pokutu za poplatky při ukončení hypoték. Chce se s ČNB soudit

Spor Komerční banky s Českou národní bankou o to, zda je možné klientům naúčtovat desítky tisíc korun za předčasné splacení hypotéky, vyústil ve správní pokutu. Ale teprve soudy určí, která z obou stran vykládá zákon správně. 

ČNB v pátek oznámila, že udělila stavební spořitelně Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky pokutu pět milionů korun za to, že u předčasného splácení nedodržuje doporučení regulátora a chce po zákaznících proplatit i výdaje, na které podle ČNB nemá nárok. Komerční banka v reakci na rozhodnutí zopakovala, že má odlišný výklad zákona, na vysoké poplatky má právo a bude se soudit. 

ČNB, která dohlíží na chování bank, zveřejnila výsledek rok a půl trvajícího správního řízení na svém webu. Rozhodnutí je pravomocné, postižená banka se tedy vůči němu už nemůže odvolat. Tiskový mluvčí skupiny Komerční banky Pavel Zúbek řekl HN, že banka rozhodnutí regulátora respektuje, pokutu zaplatí a spor musí rozhodnout soud. Vyšší poplatky nebude účtovat, dokud soud nerozhodne jinak. 

Předčasné splacení hypotéky by mohlo zdražit. Banky chtějí sjednotit poplatky

9. 9. 2021 ▪ 5 min. čtení

Miliardové ztráty

Nejasnosti ohledně toho, kolik banky smějí klientům naúčtovat za předčasné ukončení hypotéky, mají počátek v roce 2016. Tehdy začal platit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který stanovil, že u úvěrů sjednaných po prosinci 2016 mohou banky klientům za předčasné splacení účtovat pouze takzvané účelně vynaložené náklady. Ze znění zákona však není zcela jasné, co všechno do těchto nákladů lze zahrnout. Banky většinou zastávaly názor, že při předčasném splacení mají nárok na úhradu většiny nákladů, které s úvěrem mají – například provizí již vyplacených zprostředkovatelů či úrokových nákladů za desítky tisíc korun, které vznikají při zajištění financí. 

V roce 2019 se problematickou situaci pokusil vyjasnit regulátor. ČNB, vedená guvernérem Jiřím Rusnokem, se tehdy postavila na obranu klientů a řekla, že do účelně vynaložených nákladů smí banky zahrnout jen administrativní náklady. To jsou řádově jen stovky korun, třeba za zpracování formulářů nebo za poštovné. Některé banky výklad přijaly, jiné trvaly na odlišném výkladu zákona.

Z poplatků se stalo horké téma hlavně proto, že úrokové sazby klesaly a tisíce lidí situaci využily k takzvanému refinancování – stávající úvěr na bydlení ukončily a přešly k jiné bance, kde měly hypotéku levnější. Česká bankovní asociace tehdy řekla, že banky mají z předčasně ukončených hypoték ztráty za miliardy korun. 

Banky se k sankcím za předčasné splacení postavily různě. Moneta například vyšší poplatky neúčtovala a využila to k přetahování klientů. Generální ředitel Monety Tomáš Spurný tehdy řekl, že si finanční domy s těmito náklady musí umět poradit. Česká spořitelna, počtem klientů největší tuzemská banka, zprvu měla stejnou strategii. V roce 2020 ale otočila a na necelé dva měsíce poplatky zdražila, posléze se ale vrátila k mírnějšímu zpoplatňování.  

Komerční banka nebo například UniCredit Bank na odlišném výkladu trvaly a vyšší poplatky účtovaly. A ČNB dostávala od jejich klientů desítky stížností. Podněty také chodily do Kanceláře finančního arbitra, státního úřadu pro řešení podobných spotřebitelských sporů.

Tiskový mluvčí Komerční banky Zúbek řekl HN, že dosavadní přístup banky k předčasnému splacení má oporu v důvodové zprávě k zákonu a ve věci také existuje „dostatek právních a ekonomických argumentů i odborných expertních stanovisek“. 

„Víme, že ČNB zastává dlouhodobě odlišný názor, a máme za to, že tuto otázku může závazně vyřešit pouze nezávislý soud,“ uvedl.   

Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý řekl HN, že banka také nesouhlasí s výkladem zákona ze strany ČNB, ale drží se ho. „Další věc je, že nejsme vůbec šťastní z toho, že situace je takto nejasná,“ řekl Hrubý. I jiní představitelé bank nyní mimo záznam říkají, že výsledek soudu budou pozorně sledovat, neboť do problému konečně vnese světlo.

Banky chtějí zákon změnit

Finanční domy se snažily nejasnou formulaci v zákoně zpřesnit už loni, ale Poslanecká sněmovna novelu před koncem volebního období nestačila projednat. Je tedy pravděpodobné, že se záležitost do parlamentu znovu vrátí. Pro banky ale teď téma není tak palčivé, protože úrokové sazby mezitím začaly růst. Klienti tak nemají důvod refinancovat a finanční domy se nemusí obávat, že přijdou o peníze.  

Zúbek HN řekl, že skupina Komerční banky podporuje legislativní návrh, který by pojem „účelně vynaložených nákladů“ přesně vymezil, aby ve věci už nebyly spory. 

I Bankovní asociace to vidí podobně. Její mluvčí Radek Šalša HN řekl, že bez ohledu na růst sazeb je nutné zákon upravit, aby situace na hypotečním trhu byla transparentní a předvídatelná.