Česká národní banka počátkem února zvýšila hlavní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Strmý nárůst sazeb dospěl konce a s ním by měla přijít i snižující se volatilita měnového kurzu. Koruna od výplachu spojeného s příchodem pandemie vůči euru posílila o více než 13 procent. Ve zbytku roku by však měla posilovat jen mírně. Vyloučeno není ani její oslabení.
Únorové zasedání ČNB bylo prvním z několika posledních, které se neslo ve znamení absence překvapení v otázce razance zvyšování sazeb. Samotná rétorika na tiskové konferenci již byla také umírněnější, a trhy tak dostaly první jasnější signál, že rychlý proces zvyšování sazeb zřejmě dospěl ke konci. Oproti předchozím komentářům členů bankovní rady ohledně možné kulminace dvoutýdenní repo sazby až na pětiprocentní hranici únorová prognóza poukázala na základní scénář počítající s úrokovou stabilitou. To by znamenalo, že se po většinu roku bude základní sazba ČNB nacházet na aktuální hranici 4,5 procenta. Koncem roku pak můžeme očekávat pozvolné snižování úrokových sazeb.
Koruna oslabila o 25 haléřů
Výsledek únorového zasedání ČNB se s trojnásobným zvýšením sazeb určitě nedá hodnotit jako holubičí. Je ale pravdou, že trhy takto razantní nárůst očekávaly. Jejich reakce potvrdila, že absence dalšího překvapení ohledně ještě výraznějšího zvýšení sazeb vyzněla jako mírné zklamání. Domácí měna v reakci na rozhodnutí o sazbách i následné komentáře guvernéra Rusnoka na tiskové konferenci oslabila zhruba o 25 haléřů, což dle dřívějších odhadů ČNB odpovídá uvolnění měnových podmínek ve stylu snížení sazeb o čtvrt procentního bodu.
Vystudoval obor finance na fakultě financí a účetnictví VŠE v Praze.
V rámci zahraničních pobytů studoval rok a půl v USA na Arizona State University a ve Wisconsinu.
Působí na pozici proprietary trader ve společnosti Roklen, kde se zaměřuje na spekulativní obchodování na devizovém trhu.
Tento rozdíl můžeme sledovat v rozdílu tržních sazeb před zasedáním a nyní, když v rámci sazby FRA 3x6 došlo od čtvrtečního zasedání k poklesu o zmíněných zhruba 25 bazických bodů. Momentálně trhy přikládají zhruba třicetiprocentní šanci dalšímu zvýšení sazeb na březnovém měnověpolitickém zasedání ČNB. Toto ocenění se vzhledem k aktuálním nadále proinflačním rizikům jeví být rozumné. Guvernér Rusnok na tiskové konferenci sice uvedl, že vzhledem k nejnovější prognóze by sazby růst již neměly, aktuální rizika jsou však stále proinflační. Proto nelze vyloučit, že by při jejich naplnění nedošlo k dalšímu zvýšení sazeb.
Peněžní trhy budoucí vývoj sazeb náležitě reflektují, když nejvyšší očekávanou hodnotu tříměsíčního PRIBOR pro letošní rok očekávají v dubnu. V průběhu druhého a třetího čtvrtletí by měly sazby zůstat beze změny. První snížení je očekáváno ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.
Rizikem pro domácí měnu je spor mezi Ruskem a Ukrajinou
O budoucím vývoji sazeb hodně napoví lednová a únorová data o inflaci. V lednu ji už nebude snižovat odpuštění DPH na energie, zároveň můžeme čekat sezonní přecenění zboží. To budou dva hlavní faktory táhnoucí inflaci do blízkosti dvouciferných hodnot. Výrazné překvapení ohledně cenového růstu způsobeného poptávkovými tlaky ve směru k vyšším hodnotám by pravděpodobně bylo těžítkem na vahách mezi stabilitou a případným dalším zvýšením úrokových sazeb na březnovém zasedání.
V průběhu druhého čtvrtletí by již koruna neměla být vývojem tržních sazeb výrazně ovlivňována. Trhy budou vyčkávat na komentáře členů bankovní rady ohledně možného snižování sazeb, které ale s největší pravděpodobností nezačne dříve než ve čtvrtém kvartále. Koruna tak má aktuální apreciační potenciál z titulu rostoucích sazeb vyčerpaný. V průběhu roku by však nadále mohla mírně těžit ze širokého úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Ten se ovšem s případným snižováním sazeb z pohledu ČNB bude zužovat. A pokud dojde k naplnění tržních očekávání ohledně jestřábí ECB, která by už letos mohla přistoupit ke zvýšení sazeb, bude se tento úrokový diferenciál smršťovat ještě výrazněji, což jsou pro korunu negativní zprávy.
Koruna v novém roce odolává i těm největším rizikům
Debata ohledně snižování sazeb je však z pohledu ČNB ještě velmi vzdálená, a tak ji nelze považovat za riziko pro oslabení koruny v kratším časovém horizontu. Mezi aktuální depreciační rizika pro domácí měnu patří eskalace sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, přecenění tržních sazeb na základě úrokové stability na příštím zasedání ČNB nebo prudký proces utahování měnové politiky z pohledu americké centrální banky.
Ve směru dalšího posílení by koruně naopak mohla hrát do karet lepšící se pandemická situace spojená s pozitivní náladou na trzích. Měny regionu se začátkem února také těšily ziskům na vlně posilujícího eura v reakci na jestřábí zasedání ECB. S příchodem letních měsíců by koruna také mohla těžit ze strategie carry trade, při které si obchodníci zapůjčují nízce úročenou měnu a konvertují ji do měny s vyšším výnosem, který momentálně česká koruna nabízí.
Kurz koruny by v následujících měsících také mohl více reagovat na ekonomická data, která byla mimo inflace do jisté míry zastíněna sledováním vývoje úrokových sazeb. V posledních dnech jsme mohli sledovat relativně výrazné odchylky výsledků domácího HDP za čtvrtý kvartál loňského roku a průmyslovou produkci za prosinec. Ani v jednom případě jsme nepozorovali výraznější reakci kurzu na zveřejněné výsledky. V průběhu letošního roku bude výkon ekonomiky do jisté míry přidušen prostředím vyšších úrokových sazeb, což by vzhledem k intenzitám debat ohledně správnosti růstu sazeb mohlo mít na svědomí větší citlivost kurzu na zveřejněná data ohledně hrubého domácího produktu.
Koruna je i z pohledu technické analýzy vysoce překoupená a například oscilátor RSI se v rámci týdenního grafu pohybuje na nejnižších úrovních od příchodu pandemie. Citlivost kurzu na technickou stránku obchodování tudíž bude také hrát jistou roli. Domácí měna se nachází nedaleko od důležité psychologické hranice podpory na úrovni 24,00 za euro, kde by mohlo dojít k výraznějšímu vybírání zisků a korekci aktuální překoupenosti. V průběhu následujících měsíců tedy nevylučujme posílení k hranici 24,0 EUR/CZK. V průběhu roku by však koruna měla posilovat pozvolněji s tím, že v druhé polovině budou rizika nakloněna spíše ve prospěch oslabení domácí měny.
