Centrální banka v pátek ráno vstoupila na trh s cílem podpořit kurz české koruny. „ČNB sděluje, že je aktivní na devizovém trhu a provádí operace, aby tlumila nadměrné výkyvy kurzu a oslabování koruny,“ uvedla v prohlášení s tím, že chce dosáhnout svého zákonného cíle. Tím je cenová stabilita, která je daná inflačním cílem ve výši dvou procent.

„Chtějí pomoci stabilizovat trh, zmenšit nejistotu,“ komentuje intervence hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.  V úterý a ve středu koruna vůči euru oslabila o přibližně osmdesát haléřů v reakci na situaci na Ukrajině. Kurz české měny tak prudce oslabil na hodnotu okolo 25,90 koruny za jedno euro, čímž se dostal na desetiměsíční minimum.

Cílem ČNB je podle Sklenáře kurz stabilizovat. Oslabení české měny mělo totiž za následek, že se rozkolísal celý finanční trh. Zásah proti výkyvům kurzu koruny považuje za důvod rovněž hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Dalším je podle něj boj s cenovým růstem. „Inflace byla problém i bez současného konfliktu,“ doplňuje Hradil.

Po oznámení intervencí hodnota české měny k euru posílila ze čtvrtečního kurzu 25,77 koruny za euro na úroveň 25,53. Počáteční zisky ale koruna postupně ztrácela. Po čtvrté hodině jedno euro stálo 25,70 koruny. Vůči dolaru byl v pátek podvečer kurz koruny dokonce slabší než ve čtvrtek.

Intervence na podporu koruny spočívá v tom, že centrální banka za svých devizových rezerv, která má v cizích měnách, nakupuje koruny. Vyšší poptávka po korunách pak posiluje českou měnu vůči euru či dolaru.

Centrální bankéři ostatně v minulých dnech dávali najevo, že jsou připraveni obranu české měny zahájit. „ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné,“ dodala ČNB s tím, že bližší podrobnosti nebude zveřejňovat.

Devizové rezervy ČNB dosahují 157 miliard eur, což představuje 62 procent hrubého domácího produktu. Jejich objem stačí na pokrytí dovozu na více než jeden rok. Problém ovšem je, že pokud by vypukla panika na světových finančních trzích, tak se mohou rezervy při obraně koruny rychle ztenčovat. Investoři by rychle opouštěli rizikové investice, kam počítají rovněž českou měnu, a ČNB by tak musela na udržení kurzu vynaložit více peněz. Stejně intervenovala centrální banka na obranu koruny například v roce 1997 během měnové krize.

ČNB zahájila intervence po polské centrální bance, která už dřív na obranu zlotého vystoupila. Poláci podle zdroje agentury Reuters dokonce koordinovali své kroky s českou centrální bankou. Polští centrální bankéři během týdne podpořili polský zlotý dokonce dvakrát.

Zásah ČNB na trzích si mohla vyžádat i aktuální situace, kdy na finančních trzích prudce vzrostla nervozita kvůli stupňující se ruské agresi na Ukrajině. „Česká měna se před intervencí v pátek ráno ocitla opět pod výprodejním tlakem v důsledku pokračujícího, ba stupňujícího se konfliktu na Ukrajině. V noci na pátek ruská vojska ostřelovala jadernou elektrárnu v Záporoží, která je největší v Evropě. Jde o historicky bezprecedentní válečný akt,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Česká koruna ostatně patří mezi světové měny, které odnášejí ruskou invazi na Ukrajinu nejvíce. „Oslabila o více než pět procent, což je nejvýraznější oslabení mezi měnami zemí ekonomicky vyspělého světa,“ upozorňuje Kovanda s tím, že hůře jsou na tom už jen rubl a měny Kazachstánu a Kyrgyzstánu. 

Posílení kurzu či zabránění jeho dalšímu prudkému oslabení pomáhá bojovat proti zdražování zboží z dovozu. V posledním týdnu přitom ceny komodit stouply nejvíce od roku 1974. Drahé komodity a energie tlačí v posledních týdnech ceny zboží a služeb nahoru. Inflace byla proto v lednu ve výši 9,9 procenta, cíl centrální banky tedy překročila skoro pětkrát.

Česká měna ale oslabovala v posledních dnech před intervencí nejen vůči euru, ale i dolaru. A to od doby, kdy ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost území na východě Ukrajiny, které ovládají proruští separatisté.