Podhoubí pro rusofobii zde už je, nenávisti ale budou čelit i uprchlíci, říká ředitelka právnické organizace In Iustitia

Policie i česká ruskojazyčná komunita nyní hledají studenta z Kazachstánu Olega Kuzmina. Zmizel  v centru Prahy dva dny po začátku války na Ukrajině. Poslední, co od něj v telefonu slyšel jeho otec, bylo volání o pomoc. Vyšetřovatel je v kontaktu s rodinou přes kazašského velvyslance, sdělil HN mluvčí policie Richard Hrdina. „Kriminalisté prozatím nezjistili, že by se muž stal obětí trestného činu, a šetří možnost, že mohl spáchat sebevraždu,“ řekl Hrdina.

Český stand-up komik Tigran Hovakimyan na svém Facebooku vyzval veřejnost, aby informace o pohřešovaném sdílela. „Na sociálních sítích se objevila zpráva, že leží v pražském Motole,“ napsal. Dodal přitom, že se jedná o jiného ruskojazyčného studenta, který byl zmlácen za to, že mluvil rusky. To však mluvčí nemocnice Pavlína Danková nepotvrdila. „V reakci na to se začaly v mém okruhu objevovat zprávy o agresi namířené na ruskojazyčné obyvatelstvo. Vím o několika desítkách případů, ale je jich mnohem víc. Ne každý se o svoji zkušenost podělí,“ píše Hovakimyan, jenž má arménské kořeny.

Policie koncem února zaznamenala jednotlivé případy poškození výloh, zdí objektů a majetku ve spojitosti s Ruskem. Zvýšený počet oznámených případů násilí na rusky mluvící cizince ale neeviduje.

Různými druhy útoků na ruskojazyčné lidi se v současnosti zabývá také organizace In Iustitia, která se zaměřuje na tzv. předsudečné násilí. To je pácháno na člověku kvůli jeho příslušnosti k některé společenské skupině. Zakladatelka, právnička a ředitelka organizace Klára Kalibová říká, že předsudečného násilí v posledních týdnech přibývá.

HN: Někteří podnikatelé odmítají poskytovat své služby Rusům a Bělorusům, komentáře lidí na sociálních sítích se stávají více nenávistné a v ruské komunitě se mluví o desítkách napadených slovně či fyzicky, jaká je situace z pohledu vaší organizace?

Teď řešíme desítky incidentů vůči ruskojazyčné komunitě. Jsou to verbální útoky, šikana na sociálních sítích nebo poničení majetku. Také zejména na sociálních sítích se dozvídáme, že  lidé se s tím opravdu setkávají častěji. Třeba víme o dítěti, které bylo napadeno v tramvaji, když poslouchalo ruskou hudbu, v Dejvicích byla napadena a posprejována ruská škola. Měla rozbitá okna i dveře. Byly napadeny objekty malých obchodů, které vlastní rusky mluvící lidé.

Na konci minulého týdne jsme měli v Praze terénní výjezd do míst, která mohou být potenciálně vystavena násilí kvůli předsudkům. V podstatě v každém objektu, do kterého náš tým přišel, jsme se setkali s informací, že mají komu naši službu doporučit, že znají někoho, kdo byl v minulých dnech napaden, protože je Rus nebo mluví rusky.

HN: Co to podle vás znamená?

Pro nás je to opravdu závažná informace. Osobně bych si přála, aby policie a nejvyšší státní zástupce, kteří v minulých dnech sdělili veřejnosti, že schvalování války na Ukrajině je trestné, tak aby stejně promluvili k veřejnosti. Měli by jí říct, že na území Česka jsou trestné také útoky proti lidem ruské národnosti či ruskojazyčně mluvícím. Dostali jsme totiž jen tu první informaci, ale teď potřebujeme i tu druhou. Oceňuji však, že se vůči rusofobii aktivně staví ministerstvo vnitra.

HN: Nejde tedy pouze o Rusy?

Ne, ohroženými rusofobií nemusí být pouze občané Ruska, ale i Ukrajinci nebo další lidé z postsovětských republik. Mnozí z nich používají na veřejnosti ruštinu, a mohou se tak stát terčem předsudečného násilí. Své služby proto nabízíme všem ruskojazyčným komunitám.

HN: V čem spočívá vaše pomoc?

Lidem poskytujeme sociální a právní poradenství, ale zároveň nikoho nenutíme, aby to řešil právně. U méně závažných útoků to ani není účinné. Fungujeme jako bezpečný prostor. Někdy lidem opravdu postačí, že sem přijdou, promluví si s naším sociálním pracovníkem, který jim poskytne krizovou intervenci a podpoří je. Terapeutický rozhovor jim často pomůže se s tím vyrovnat a odčerpat negativní energii a bolest.

Tři čtvrtiny naší práce je ujistit oběti v tom, že to, co se jim děje, je špatné a že oni nic nezavinili. Většina našich romských klientů, kteří k nám obvykle chodí, začíná svůj příběh slovy „já jsem slušný Rom, já jsem nikdy nikomu neublížil“. Mně se na to špatně dívá už patnáct let, co se těmito problémy zabývám. A myslím, že teď se něco podobného bude dít i našim potenciálním ruskojazyčným klientům. Ti se na nás mohou obrátit také anonymně. Chci, aby věděli, že i verbální násilí je v některých případech trestné.

Cítím se vinen za to, co jsem neudělal. Rusové v Česku se bojí šikany

4. 3. 2022 ▪ 5 min. čtení

HN: Kdo se na vás obracel před válkou na Ukrajině?

Dominovali Romové a čeští muslimové, dlouhodobě žijící na území Česka. V poslední době se množily také útoky z důvodu sexuální orientace či genderové identity. Teď čekáme tuto novou vlnu, na kterou se snažíme připravit. Snažíme se dostat informaci o nás k lidem, kterých se to může týkat. 

Už před válkou na Ukrajině jsme čas od času řešili útoky na ruskojazyčné lidi. Dokonce jsme zastupovali člověka v roce 2017, který byl pobodán, protože na ulici mluvil rusky se svým příbuzným. Ten člověk ani nebyl ruským občanem, pocházel z postsovětské republiky. Naše současné obavy jsou tedy podloženy nejenom aktuální situací, ale i naší předchozí zkušeností s tím, že podhoubí pro rusofobii v české společnosti existuje.

HN: Kolik lidí ve vaší organizaci pracuje?

Momentálně máme dvanáct lidí: sociálních pracovníků a pracovnic, právníků a právniček. Máme jednu pobočku v Praze, jednu v Brně. Vyjíždíme však také do regionů a poskytujeme telefonické i online poradenství. Jsme ale jediná organizace, která se věnuje vyloženě předsudečnému násilí na území Česka.