Byznys podle Jany Klímové: Nekradete náhodou? Vyplňte nám papíry! Překvapivá tvrdost pravicové vlády vůči pumpařům

Tak jaképak máte marže…? Nepřirazili jste si náhodou korunu navíc v době, kdy šílela poptávka a rostly ceny? Tvrdíte, že ne, ale my vám nevěříme. Takže nám pošlete všichni, protože možná všichni kradete, za kolik prodáváte naftu. Nevadí, že finanční úřady od vás informace dostávají. My to chceme znovu přímo od vás.

Zhruba takto se dá interpretovat rozhodnutí vlády Petra Fialy z minulého týdne, jak zatočí s vysokými cenami pohonných hmot. Toto úterý měly totiž všechny pumpy odeslat své ceny na totemech za poslední měsíc na ministerstvo financí. Právě takovou cestu si pravicová vláda pětikoalice vybrala jako způsob, jak chce bojovat s vysokými cenami pohonných hmot, které drtí nejen část obyvatelstva závislého na dojíždění za prací, ale i podnikatele v dopravě či třeba vlekaře. Tedy žádné úlevy na daních (například spotřební daň vybírá Česko vyšší, než musí dle pravidel EU) jako jiné státy, ale pěkně kontrola poddaných. Kromě kontrol přišla vláda pouze s tím, že ruší povinné přimíchávání biopaliv. Na to ale musí nejdřív změnit zákon a ještě vymyslet, jak jinak naplnit evropskou směrnici o snižování emisí v dopravě.

Kdyby v čele vlády a ministerstva financí, které informace od pumpařů sbírá, seděly špičky hnutí ANO jako v minulých letech, Andrej Babiš a Alena Schillerová, člověk by se až tak nedivil. Nějak už jsme si na podezíravost vůči daňovým poplatníkům a neustálé přidávání administrativy na jejich bedra u nich zvykli. Jenže my si také ještě pamatujeme, že ji tvrdě vždy kritizovala právě ODS. Tedy ODS Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. 

Jak absurdní je divadlo s názvem „zkontrolujeme vám marže“, můžeme doložit i tím, když si vezmeme pár citací, starých několik měsíců. Třeba Zbyněk Stanjura ještě před volbami sliboval, že podnikatelům je potřeba ulevit. Jak? „Snížit papírování. Je jedno, jestli jste malá, nebo velká firma, pořád něco vyplňujete a lhůty jsou šibeniční,“ říkal v rozhovoru pro HN. „Navíc se na podnikatele pořád někdo kouká jako na podvodníky. Náš systém je vlastně nepřátelský,“ dodal také budoucí ministr. A do třetice se zastal malých podnikatelů: „Také se bavím s malými podnikateli, takže vím, jak pořád musí něco vyplňovat. (...) Jsou to věci, které podnikatele odhánějí od poskytování služeb a prodeje výrobků k papírování,“ popsal neblahou praxi. To se psal říjen. V březnu je to ale jinak. 

Žádné rozlišování mezi velkými a malými pumpaři. Přitom mohl. Jestli chce stát něco porovnávat, měl se zaměřit na největší výrobce a dodavatele pohonných hmot na trhu, kteří zároveň provozují pumpy. Ti také mají největší vliv na trhu a udávají ostatním cenový tón. Je to třeba Unipetrol, MOL nebo státní Čepro. A na papírování mají aparát.

Cenovou kontrolou, jak „přiměřené“ mají pumpaři marže, z podnikatelů tak trochu také ministerstvo dopředu udělalo podvodníky. Přitom není vůbec jasné, jak velké marže jsou vlastně přiměřené. Je to koruna, nebo pět? A je nepřiměřených osm korun, když za tu cenu někdo naftu prodá? Má mít stejnou marži a cenu na totemu ten, kdo vytočí tisíc litrů za minutu na dálnici, jako ten, kdo má pumpu někde v zapadákově a s dodavateli asi nebude mít domluvenou nic moc nákupní cenu? 

Nabízí se také srovnání s jinými obory, kde státu podivné ceny pro ty nejzranitelnější na trhu nijak nevadí. Jde o ceny, za které některé směnárny vykupují a prodávají hřivny od uprchlíků z Ukrajiny. Například ve směnárně na pražské Florenci, jak informovala ČTK, minulou středu dostal člověk za 100 hřiven jednu korunu. Kdyby si je tam ale pak šel koupit zpátky, musel by vyndat z kapsy 80 korun. A centrální banka s tím prý nemůže nic dělat. 

Tak aspoň že ty marže u nafty nám stát ohlídá. Cena už tento týden dokonce klesla, takže si může vláda udělat PR. Ale moment. Není to spíš tím, že spadla cena této komodity na rotterdamské burze, která je pro prodejní ceny určující? Samozřejmě že z největší části ano. Ale ať jsme fér, počkejme si na závěry dotazníků. Třeba vláda opravdu zjistí, že si tu nějaký pumpař namastil kapsu a pak ho za to – nevíme jak – exemplárně potrestá. Řidičům ani podnikatelům to sice už nepomůže, ale na podnikající lid je zjevně třeba přísnost i od konzervativní vlády.

Výběr týdne

Konec globalizace? 

Nejdřív covid, nyní válka na Ukrajině. Jevy, které zřejmě přenastaví globální ekonomiku a na pár let nás zastaví. „Jestli nás celá ekonomická situace stáhne pět nebo deset let nazpět? Jasně, všichni by byli rádi, kdyby to tak nebylo, ale bylo nám před těmi pěti deseti lety výrazně hůř? Ne,“ říká v rozhovoru pro HN partner poradenské společnosti PwC Petr Smutný.

Nemáte někdo neon? 

Po nedostatku čipů, kvůli kterému musela zastavit linky i mladoboleslavská Škoda Auto, přichází další komplikace. V ohrožení jsou kvůli bojům na Ukrajině dodávky klíčové suroviny pro výrobu veškerých polovodičů – neonu. 

Z hvězdy štvancem

Byly doby, kdy leckdo snil o tom, že by chtěl být bohatý jako Roman Abramovič, oligarcha dříve blízký Vladimiru Putinovi. Teď by v jeho botách chtěl chodit málokdo. Přečtěte si profil, kdo to Abramovič vlastně je.

Zmatky v evidenci majitelů

Kdo je přímý a kdo nepřímý skutečný majitel, které rozlišuje český zákon o evidenci skutečných majitelů? Těžko říct, ale podle Evropské komise je tuzemský výklad evropské směrnice chybný, a zákon se tak podle zjištění HN bude muset předělat. Jinak Česku hrozí odříznutí od čerpání dotací z Národního plánu obnovy. 

Bojíme se, neprodáme

Ruská agrese na Ukrajině vyvolala i obrovskou nervozitu mezi investory, a v podstatě tak zmrazila akvizice firem. „Všechno je úplně zastavené. Dokud se situace na Ukrajině nevyřeší, tak nikdo nebude moct kupovat,“ říká výkonný ředitel investiční skupiny Hartenberg Capital Jozef Janov s tím, že se výrazně prodlužuje doba ukončení transakcí.