Byznys podle Martina Ehla: Co je doma, to se počítá. Jak se ve válce potvrdilo otřepané pravidlo pro výrobu zbraní a munice

Když se dnes bavíte s manažery a majiteli firem z obranného průmyslu, tak vidíte, že nemohou potlačit jistou škodolibost. Léta jsou vůči politikům, aktivistům různého druhu a obecně evropské společnosti spíš v defenzívě. Evropská unie jim dokonce novými regulacemi ohledně udržitelné ekonomiky ztížila přístup k bankovnímu financování a chtěla je postavit na roveň škodlivosti tabákového průmyslu či hazardu. A najednou se válkou na Ukrajině zhmotnilo reálné nebezpečí. Postoj regulátorů i bank se začíná měnit.

Vlády i voliči najednou chtějí, aby zbrojovky běžely na víc než sto procent, lidé vybírají peníze na nákup zbraní pro Ukrajince. Některé firmy vyskladnily i hodně staré zásoby zbraní a munice. V českých dodávkách na Ukrajinu se prý měly objevit i náboje vyrobené v roce 1953 a některé typy protitankových střel selhaly. Česko je sice za dodávky oceňované, ale pokud by se nehlídala kvalita, vystavuje se stát i průmysl také velké blamáži.

S tím, jak se v Evropě rozběhla naplno výroba všeho možného a nákupčí všech armád začali obvolávat a objíždět dodavatele, se jasně ukázalo pravidlo, na které vojáci tradičně upozorňují: Výrobci dávají jasně přednost dodávkám pro domácí armády. Na ostatní se dostane, až když něco zbude. Takže třeba některé české firmy nyní nabírají objednávky na výrobu munice pro zahraniční zákazníky pro rok 2024. Dřív to prostě nestihnou. 

A vzhledem k tomu, že výroba munice a zbraní nebyla v posledních dekádách prioritou a vojáci tvrdí, že velitel v boji začne křičet o pomoc, když mu zásoby klesnou pod šedesát procent plánovaného stavu, tak bude ještě hodně dlouho trvat, než se sklady evropských armád naplní. Jinými slovy, při výrobě zbraní a munice opravdu ze všeho nejvíc platí, že co je doma, to se počítá.

Česko na tom podle neoficiálních informací není ohledně zásob ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nejlíp ani nejhůř. Čeští zbrojaři zároveň spolu s polskými nebo slovenskými patří k těm, kteří mohou relativně snadno zásobovat bojující Ukrajince. Tím se dostávají do jistých kleští. Evropa bude muset Ukrajinu dále zásobovat a zároveň doplňovat a navyšovat vlastní zásoby.

Z laického pohledu to vypadá jako zbrojařské eldorádo. Ale je to výrobní, logistická a zároveň i bezpečnostní noční můra ve chvíli, když už i tak továrny jedou na sto procent a jsou závislé na už tak napjatých globálních dodavatelských řetězcích. Například výrobu speciální oceli na pancíře pro tanky a bojová vozidla, po nichž vzroste poptávka, zajišťuje v Evropě poměrně omezený okruh výrobců. Nebo výroba balistických vest je závislá na dodávkách materiálu z Číny.

Evropský, a tedy i český obranný průmysl nepochybně čeká s růstem výdajů na obranu zajímavé období, kterého využijí i investoři. Ale vybudovat a posílit obranné schopnosti, jak zbraním a jejich možnostem trochu krypticky říkají politici, diplomaté i vojáci, nebude v Evropě z průmyslového hlediska nic jednoduchého.

Výběr týdne

Energie mohou být politickou zbraní

Dosud nejvýše postavený člen vlády prezidenta Joea Bidena, který přijel do Prahy, náměstek ministryně energetiky, vysvětluje americký postoj k dodávkám LNG a ropy pro Evropu v čase energetické krize i způsob, jakým USA přemýšlejí o obnovitelných zdrojích.  

Jak začít plánovat dovolenou

Covid jako by se vypařil při pohledu na to, jak začali Češi plánovat letní dovolenou a nakupovat zájezdy do teplých krajů.

Jak zaměstnat Ukrajince

V HN jsme s experty vedli debatu o tom, jak mohou české firmy zaměstnat Ukrajince. Tady je stručné shrnutí hlavních bodů, co se hodí vědět.

Příliš drahé akcie

Investoři nesmyslně nakupují předražené akcie, říká brněnský miliardář Igor Fait, který rozjíždí na české poměry velký investiční fond.

Další miliardy na fotovoltaiku

Stát vypíše nové dotace na solární elektrárny už v dubnu a v květnu.