Velmi nebezpečné marže. Bude stát diktovat, kolik mohou firmy vydělat?

Tažení vlády proti pumpařům pokračuje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom vytáhl z pohledu pravicového politika velmi nečekanou zbraň – zastropování marží. Což prý lze udělat snadno výnosem ministra, není na to potřeba zákon. Jedná se sice zatím hlavně o slovní nátlak, aby čerpací stanice do snížení cen plně promítli snížení spotřební daně zhruba o 1,5 koruny, ale jde také potenciálně o velmi nebezpečný krok.

Na provozovatele čerpacích stanic se nedávno snesl velký hněv ze strany veřejnosti i politiků za rostoucí ceny, a to přesto, že, jak se nyní ukazuje, marže několikanásobně vzrostly především těžařům a rafineriím. Když nafta stála u stojanu 52 korun za litr, její velkoobchodní cena byla u státního distributora Čepro 40 korun za litr. A to bez DPH a bez dopravy (je tedy nutné přičíst jen v případě DPH ještě 8 korun). O obrovských maržích hovořit nelze.

Podle ministerských kontrol vzrostla průměrná marže v březnu u benzinu na 4,39 koruny. U nafty na necelých pět korun. To ale při tehdejších cenách atakujících a po určitou dobu i přesahujících 50 korun za litr dělá hrubou marži okolo 10 procent. Což se samozřejmě nerovná zisku. Z tohoto rozdílu musí provozovatel pokrýt náklady na provoz stanice, její nájem nebo i dovoz pohonných hmot. Čistá zisková marže z prodeje pohonných hmot se tedy bude pohybovat v jednociferných procentech. A je také nutno připomenout, že v Česku jde o velmi konkurenční trh.

Je dobře, že vláda vyslala signál, že chce s cenami pohonných hmot něco dělat. V době, kdy většina zemí EU přistoupila k nějakým krokům, tu méně, tu více populistickým, nemůže česká vláda z politického pohledu nedělat nic. Ano, ministři neměli měsíc tvrdit, že nebudou provádět žádná plošná opatření, protože jsou neefektivní, aby je pak udělali. Na druhou stranu, 40 a víc procent z ceny benzinu nebo nafty si dnes vezme stát, takže je dobře, že se toto číslo trochu sníží.

Stanjurova hrozba zastropováním marží je nebezpečná v tom, že lze vyjmenovat hned několik desítek odvětví, v nichž by bylo možné najít dvouciferné marže a argumenty pro to, aby se srazily nařízením na jednociferné. Ke konci týdne například oznámil loňské výsledky Net4Gas, přirozený monopolní přepravce plynu po Česku. Tržby 10,4 miliardy korun, čistý zisk 3,8 miliardy. To je 36procentní čistá marže u převozu plynu, jehož cena drtí a bude dál drtit domácnosti i firmy v zemi. Bude Stanjura i v tomto případě vyžadovat „přiměřenou marži“? A takto se dá pokračovat.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) už pro HN prozradil, že se uvažuje o kontrolách marží u potravin. Snad tedy nebude nejvýznamnějším národohospodářským počinem této středopravé vlády, že začne diktovat povolené výše marží a zisků.

Výběr týdne

Exkrál chce být prezidentem

Druhý miliardář oznámil kandidaturu na prezidenta. Je jím bývalý betonový král Karel Březina, který loni prodal firmu Best skupině DEK Víta Kutnara.

Kde dává nákup nemovitosti v Evropě smysl

Češi se vrhli na zahraniční byty. Před válkou ochrání Švýcarsko, s inflací pomůže Chorvatsko. Podívejte na podrobný přehled, jak je to s cenami, nájmy a výnosností nemovitostí v Evropě. A že jsou rozdíly velké – byt v Paříži se na nájemném vrátí za 43 let, v Praze za 38 let a třeba v Dublinu za necelých 15 let.

Rubl sílí, ale…

Rubl je už silnější než před válkou. Podle kolegy Davida Busty to ale ukazuje, že sankce proti Rusku zatím fungují.

Těžší měsíce pro maloobchod

Lidé kvůli inflaci zavírají peněženky. Menší obchody mohou začít propouštět.

Hedgeové fondy proti Křetínskému a Tkáčovi

Dravé hedgeové fondy sází na propad akcií britské pošty Royal Mail, kde jsou největší akcionáři Křetínský a Tkáč.

Kde všude bude pšenice chybět

Egypt zakázal vývoz pšenice, v Libanonu prudce zdražil chléb. Válka na polích Ukrajiny zabolí i Evropu.

Problém s řidičákem a elektrododávkou

Vzniká výjimka pro elektromobily. S běžným řidičákem budou moci lidé řídit dodávky i nad limit 3,5 tuny.

Komu se vyplatí dotace na soláry?

Velkým firmám se investice do solárních panelů vrátí už za pět let. Státní dotace se vyplatí od 200 tisíc korun.

Hledání LNG lodí

Jeden plovoucí terminál na LNG stojí ročně i přes miliardu. Evropa se jich teď snaží sehnat co nejvíc.