Rusko chce Česku zakázat vývoz staré sovětské techniky na Ukrajinu. Je to nesmysl, říká ministr zahraničí

Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. V sobotu to uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). České ministerstvo podle něj reagovat nebude. Jde prý o věcný nesmysl.

„Na tento materiál reexportní doložka neexistuje. Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ sdělil ministr Lipavský. „Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ uvedla v sobotu i ministryně obrany Jana Černochová.

Rusko v tomto týdnu diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek řekla, že podobné vzkazy ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu Moskva zaslala „všem zemím“, čímž měla zřejmě na mysli státy NATO. Česko je členem NATO od roku 1999.

„Ruský velvyslanec na začátku března oznámil náměstkovi ministra zahraničí, že Rusko očekává na Ukrajině teroristické útoky proti konvojům se západními zbraněmi. To jasně interpretujeme jako výhrůžky, že Rusko samo chystalo a chystá sabotážní akce. Ruská strana oznámila, že těmto akcím nebude moci nijak zabránit, což my chápeme jako další z řady výhrůžek ze strany Ruska. Podobné vzkazy předávali Rusové dalším našim spojencům z EU a NATO,“ uvedl ministr Lipavský.

analýza

Rusům chybí pružnost a výcvik. Popišme si před bitvou o Donbas jejich vojenské slabiny

15. 4. 2022 ▪ 7 min. čtení

Česká strana poskytuje Ukrajině zbraně i další vojenský materiál. Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině představovala k 6. dubnu 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Podle zpráv českých i zahraničních médií nicméně Česko už na Ukrajinu začalo posílat i těžkou techniku, o kterou tamní armáda žádá se stupňujícími se boji na východě země. Má se mimo jiné jednat o modernizované tanky sovětské výroby T-72M, samohybné houfnice Dana či raketomety RM-70 Grad.

Rusko pokračuje s ostřelováním civilistů

V ukrajinské metropoli Kyjevě a ve Lvově na západě země byly dnes nad ránem slyšet výbuchy,  protiletecké sirény se v noci na dnešek měly rozeznít také v řadě dalších měst na jihu, západě i v centrální části Ukrajiny. 

Rusko začalo nanovo ostřelovat Kyjev a další města poté, co se ve čtvrtek v Černém moři potopila vlajková loď ruské Černomořské flotily křižník Moskva. Ukrajinské úřady oznámily, že loď zasáhly dvěma protilodními střelami Neptun.

Situace se vyostřuje i na diplomatické úrovni. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prozatím zveřejněných úryvcích z rozhovoru s televizí CNN varoval, že by se svět měl připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl proti bránícím se Ukrajincům použít taktické jaderné zbraně.

Podle něj totiž Putin nepřikládá žádnou hodnotu životům lidí na Ukrajině. „Nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností,“ řekl Zelenskyj moderátorovi CNN Jakeovi Tapperovi v angličtině. „Neměli bychom se bát, ale měli bychom být připraveni,“ dodal.

Američtí činitelé již v minulosti před podobným scénářem varovali, a to v případě, že by měl Putin pocit, že je zahnán do kouta. „Vzhledem k teoretickému zoufalství prezidenta Putina a ruského vedení, vzhledem k neúspěchům, kterým dosud vojensky čelili, nemůže nikdo z nás brát na lehkou váhu hrozbu, kterou představuje možnost uchýlení se k taktickým jaderným zbraním,“ řekl v pátek šéf CIA William Burns.

Někteří ruští činitelé už přiznali „vysoké ztráty“. Ukrajinský prezident Zelenskyj v již zmiňovaném rozhovoru, jehož plné znění zveřejní CNN v neděli, rovněž prohlásil, že v konfliktu dosud zemřelo 2500 až 3000 ukrajinských vojáků. U mnohých z 10 000 raněných příslušníků ukrajinské armády je podle něj těžké předpovědět, kolik přežije.

Moskva podle něj přišla o asi 20 000 vojáků, ačkoliv Rusko uvádí kolem 1350 zemřelých. Údaje o zemřelých od obou stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Západní země nicméně odhadují, že Rusko ztratilo nejméně několik tisíc příslušníků své armády.