Do Česka se dováží nejvíce ojetin od roku 2008. Tuzemský vozový park rychle stárne

V předchozích dnech jsem trávil hodně času ve statistikách, které na svém webu zveřejňuje Svaz dovozců automobilů. Kdo se v nich trochu zorientuje, dokáže z nich vyčíst hodně zajímavých věcí, které popisují aktuální dění na tuzemském automobilovém trhu výrazně přesněji než výrobci a prodejci ústy svých mluvčích.

S kolegyní Evou Srpovou jsme tak zjistili, že se na českém trhu v březnu prodaly jen necelé čtyři stovky Octavií – klíčového modelu Škody Auto. To je za čtvrt století, co je Octavie na trhu, jeden z nejhorších výsledků – průměrné měsíční prodeje jsou zhruba čtyřnásobné, v tučných měsících našly nového majitele v Česku i tři tisíce „oktávek“. Důvod není ten, že by zákazníci na Octavie zanevřeli.

Naopak, po modelu je stále velká poptávka a zájemci si na něj klidně i rok počkají (trpělivostí se však musí kvůli trvajícímu čipovému hladomoru obrnit zákazníci také u jiných značek). Octavii ale stále trápí chybějící dveřní výplně kvůli lednovému požáru u dodavatelské firmy. Kvůli tomu není možné poslat jinak hotové vozy k zákazníkům

Kvůli výpadkům v dodavatelském řetězci a růstu cen surovin se ale čekání na nová auta nejen prodlužuje, ale také prodražuje. Podle nejnovějších čísel statistického úřadu podražily automobily meziročně v průměru o osm procent. To se v porovnání s téměř 13procentní celkovou inflací může jevit jako poměrně dobrý výsledek, zmíněných osm procent ale zpravidla představuje desítky tisíc korun navíc. A to v době, kdy se zvyšují ceny u více než 90 procent položek, které statistici sledují, už nalomí apetit nejednoho motoristy po novém autě.

Řešení není nijak překvapivé – Češi opět ve velkém zamířili do bazarů. Za první tři měsíce roku se k nám dovezlo přes 44 tisíc ojetin, což je nejvíc za posledních 14 let. Téměř tak dostihly prodeje nových osobních vozů – ty dosáhly ve stejném období necelých 47 a půl tisíce.

Podrobnější pohled do statistik nabízí ještě další zajímavá zjištění – průměrné stáří dováženého auta činilo v letošním prvním kvartále deset a půl roku a přes 22 procent aut bylo starších než 15 let. Jestli je to zpráva dobrá – tedy že moderní vozy jsou držáci a vydrží sloužit dlouhá léta –, nebo špatná – tedy že se stáváme vrakovištěm Evropy –, už nechám na vaší interpretaci. Fakt ale je, že stárnou nejen dovážené ojetiny, ale celý tuzemský vozový park – za posledních deset let se průměrný věk osobního auta, které jezdí po českých silnicích, zvýšil z 13 na 15 a půl roku.

Chcete dostávat podobné texty do svého e-mailu? Přihlaste se k odebírání našeho newsletteru.

Výběr týdne

Konec ruské ropy

Státy Evropské unie se chystají dramaticky posílit své sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. V nejbližší době by se měly shodnout na zákazu dovozu ruské ropy. A to navzdory tomu, že dovozy z Ruska představují významnou část evropské spotřeby. HN to řekly tři vysoce postavené zdroje z různých zemí EU.

Zbrojaři jedou naplno

Mezi vytíženými fabrikami je i největší evropský výrobce malorážního střeliva, vlašimská firma Sellier & Bellot. Její šéf Radek Musil ale zdůrazňuje, že jím vedená firma „naplno“ vyrábí už léta. „V říjnu otevíráme novou halu. O této investici jsme rozhodli už loni a umožní nám nárůst výroby v desítkách procent,“ řekl Musil v rozhovoru pro HN.

Konec fixace znamená tisíce navíc

Kdo si bral před dvěma lety hypotéku s úrokem ve výši dvou procent a nyní mu končí fixace, čeká ho výrazný zásah do rozpočtu. Měsíční splátka se mu může zvýšit o desítky procent. Průměrná úroková sazba se totiž v březnu zdvojnásobila na 4,15 procenta. Podle ceníků bank je ale nyní, téměř v půlce dubna, úspěch sehnat hypotéku do pěti procent.

Další nápad na kontroly marží

Už druhý ministr Fialovy vlády mluví o kontrolách marží. Po šéfovi resortu financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), který minulý týden dokonce pohrozil čerpacím stanicím zavedením stropů pro jejich marže, chce kontrolovat ceny i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Proč není státní obchodník s energiemi dobrý nápad

Pokud podniky v Česku skutečně něco trápí, je to několikanásobný růst cen elektřiny a plynu za poslední rok. Tlak na stát, aby „něco“ udělal, přichází i od firem, které jsou jinak proti regulacím a nechtějí žádné dotace. A vede k úvahám, které by mohly úplně změnit fungování energetického trhu. Mohly by tyto plány skutečně v praxi fungovat? Právě na to se zaměřili reportéři Hospodářek.

SPAC se odkládá

Válka na Ukrajině znejistila investory a zasáhla také do plánů na vytvoření prvního středoevropského projektu typu SPAC, určeného pro pražskou burzu. Investoři proto dostali měsíc navíc, aby se mohli lépe rozhodnout, zda se novátorského počinu zúčastní. Do projektu se také zapojí méně institucionálních investorů. HN to řekl manažer Oliver Polyák z investiční skupiny Wood & Company, která za plánem stojí.