Ráno po cestě do práce jsem se zastavila u vchodu do našeho domu. Dívám se na policejní vůz naproti: To sledují mě? Nebo si se mnou chtějí jen dát čaj? Nakonec ani jedno. Ukázalo se, že poldové přijeli k někomu jinému nebo se prostě ulívají z práce.
Volá mi máma, že našeho souseda – je stejně starý jako já – poslali bojovat na Ukrajinu. Nemůžu uvěřit, jaké role válka všem rozdala. Já dělám v Moskvě nezávislou žurnalistiku, zatímco všechny kolem mě zavírají, spolužačka sedí doma těhotná a obviňuje mě, že nemám ráda Putina, a soused odjel střílet Ukrajince. Je těžké si představit, jaký bude, až se vrátí. Co si pamatuji, často neuroticky mrkal, a když se usmál, byl nervóznější a mrkal častěji. Matka ho tloukla po rukou za to, že nehrál na klavír tak, jak chtěla ona, a celé dětství jsem slýchávala jeho křik a pláč. Ve společnosti byl zamlklý a natolik nenápadný, že si ho nevšímali ani ti, kteří všechny šikanovali. A nebýt války, ani já bych si na něj nikdy nevzpomněla. Myslím si, že s takovou povahou prostě nemohl odmítnout sloužit v armádě a utéct z Ukrajiny, jak to dělají jiní vojáci.
Ještě na vás čeká 80 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.