Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili, že Finsko požádá o členství v NATO. V příštích dnech by měl rozhodnutí ještě schválit finský parlament, ale to je považováno za formalitu, napsala agentura AP. Podle ní by žádost o členství měla být předána bruselské centrále aliance s největší pravděpodobností příští týden.

Prezident a premiérka ohlásili záměr podat přihlášku do aliance na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Helsinkách. „Dnes jsme se my, prezident a vládní výbor pro zahraniční politiku, společně rozhodli, že Finsko se bude ucházet o členství v NATO,“ citovala agentura Reuters finského prezidenta. „Je to historický den. Začíná nová éra,“ prohlásil podle agentury AFP Niinistö.

NATO, které má nyní 30 členů, by se mohlo v nejbližší době rozrůst také o Švédsko. Obě dosud neutrální severské země se začaly silně přiklánět k urychlenému členství v alianci po únorovém ruském vpádu na Ukrajinu.

„Útokem Ruska na Ukrajinu se všechno změnilo a já osobně si myslím, že už se nemůžeme spoléhat na to, že vedle Ruska budeme mít mírovou budoucnost,“ řekla Marinová. Podle ní má Finsko co do činění s velmi jiným Ruskem, než ještě před několika měsíci. K možným odvetným opatřením z ruské strany podle agentury DPA podotkla: „Samozřejmě jsme připraveni na všechny možné ruské akce.“

Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko. Podle něj Helsinky i Stockholm otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Finský prezident v neděli řekl, že je připraven vést rozhovory s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecko by jako člen NATO mohlo teoreticky vstup Finska a Švédska vetovat. Niinistö řekl, že je ze změny tureckého postoje „poněkud zmaten“. „Teď potřebujeme velmi jasnou odpověď, já jsem připraven mít novou debatu s prezidentem Erdoganem o problémech, které nadnesl,“ řekla finská hlava státu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně po nedělním jednání ministrů zahraničí aliance uvedl, že Turecko nemíní zablokovat rozšíření o Švédsko a Finsko. Pokud obě skandinávské země žádost podají, bude je chtít schválit ve výrazně kratším čase než v minulosti. V přechodném období by NATO mohlo Finsku a Švédsku poskytnout bezpečnostní záruky. Pro zrychlené schválení se vyjádřila i šéfka německá diplomacie Annalena Baerbocková.

Rozšíření NATO o Finsko a Švédsko by bylo podle Stoltenberga historickým okamžikem a také důkazem, že vojenská agrese se nevyplácí. Přístupová jednání chce šéf aliance zkrátit, aby doba, kdy obě země žádají o vstup do vojenského paktu, byla výrazně kratší než v minulosti. NATO je také ochotné posílit bezpečnostní záruky oběma zemím, než se stanou členy. „Věřím, že budeme schopni vyřešit obavy, které vzneslo Turecko, tak aby se přístupový proces nezdržel,“ uvedl Stoltenberg. 

Niinistö a Marinová už ve čtvrtek oznámili, že jsou pro vstup své země do NATO. Moskva poté prohlásilo, že takový krok by pro Rusko představoval ohrožení. Niinistö v sobotu o finském záměru telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

V sobotu se pro členství v NATO vyslovilo i vedení premiérčiných sociálních demokratů. Finský parlament, kde má vstup do NATO podporu výrazné většiny poslanců, se má k prostudování návrhu exekutivy sejít v pondělí.

Finsko s Ruskem sdílí společnou hranici v délce 1340 kilometrů, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam